VÝCHODISKA: Celý evropský projekt se zaměřil na sjednocení informací o infrastrukturách pro volnočasovou pohybovou aktivitu ve dvanácti státech EU (díky výměně informací o národních strategiích, politikách a mechanismech na pracovních schůzkách) a na jejich zlepšování vzhledem k sociálním nerovnostem, mezioborové spolupráci a participaci. CÍLE: Cílem třetí části projektu IMPALA je shrnout výsledek projektu do jistých zásadních kritérií, která mohou být využity krajskými i regionálními politiky a kompetentními osobami, jež se mohou podílet na plánování, fi nancování, výstavbě či řízení infrastruktur pro volnočasové pohybové aktivity. 1 Příspěvek je součástí řešení projektu IMPALA „Improving Infrastructures for Leisure-Time Physical Activity in the Local Arena – Good Practice in Europe“ (Zlepšování infrastruktury pro volnočasovou pohybovou aktivitu v místních podmínkách – osvědčené metody v Evropě), fi nancovaném fondy EU/DG Sanco – Evropská komise, Výkonná rada pro zdraví a spotřebitele (EAHC), grantová smlouva č. 20081208, hlavní koordinátor Dr. Alfred Rütten, Institut sportovních věd a sportu, Norimberská univerzita, Německo. 2 Dalšími partnery projektu IMPALA jsou Alfred Rütten, Karim Abu-Omar, Annika Frahsa, Nora Hartwig (University of Erlangen-Nuremberg), Michael Kolb, Rosa Diketmüller, Irene Bittner (University of Vienna), Jens Troelsen, Lars Bo Andersen, Thomas Skovgaard, Mette Toftager (University of Southern Denmark), Kimmo Suomi, Béla Pavelka (University of Jyväskylä), Anne Vuillemin, Stephanie Regat (University of Nancy), Fabio Pigozzi, Emilia Angelillo, Lucia Colitti (University of Rome Foro Italico), Rimantas Pacenka, Daiva Klimaviciene (Academy of Physical Education, Kaunas), Luuk Engbers (TNO Quality of Life, Leiden), Astrid Bergland, Nina Waaler Loland, Kåre Rønn Richardsen (Oslo University College), Jorge Mota, Joana Carvalho, Margarida Pereira (University of Porto), Narcis Gusi Fuertes, Miguel Madruga Vicente (University of Extremadura). 68 METODIKA: Na základě identifi kace národních strategií/politik (I. část projektu) a mechanismů (II. část projektu) jsme identifi kovali příklady dobré praxe v jednotlivých zapojených zemích v oblasti infrastruktur pro volnočasovou pohybovou aktivitu. Ke zjištění informací bylo využito kvalitativních metod, jako jsou strukturované rozhovory, metoda focus group a brainstormingu u relevantních osob, které se do projektu na národní úrovni zapojily. VÝSLEDKY: Hlavním výstupem projektu jsou směrnice, jež jsou koncipovány jako seznam kritérií pro evaluaci současné situace v oblasti politiky, plánování, fi nancování, výstavby a řízení infrastruktur pro volnočasovou pohybovou aktivitu. Další nedílnou součástí, která navazuje na evaluační kritéria, jsou pak návrhy na zlepšení zmíněných oblastí směrem k rovnosti přístupu, mezioborové spolupráci a participaci všech zainteresovaných stran. Příloha obsahuje konkrétní příklady dobré praxe, které byly v rámci projektu pečlivě vybrány z jednotlivých zúčastněných zemí a reprezentují danou oblast. ZÁVĚRY: Z projektu vyplývá potřeba zdůraznit – závažnost propojenosti infrastruktur a pohybové aktivity obyvatel; hledání možnosti širšího využívání stávajících infrastruktur vzhledem k novým trendům a možnostem; výhodnost mezioborové spolupráce a zaměřenost na různé populační podskupiny.

Fakulta tělesné kultury Univerzita Palackého Olomouc Česká republika

Good practice criteria and improving infrastructure for leisure-time physical activity in the local arena – The IMPALA project, part III

Citace poskytuje Crossref.org

Literatura