Cílem práce bylo zjistit stabilitu ošetření defektu dentice u pacienta s rozštěpem dentálním implantátem v průběhu prvních deseti let funkčního období náhrady. Retrospektivně byl sledován soubor 42 pacientů, kde byl zaveden implantát do místa opakovaně rekonstruováného rozštěpu alveolárního výběhu. Na ortopantomogramech všech jedinců v souboru bylo zjišíováno, zda se mění úroveň marginální kosti. Měření na ortopantomogramech prokázalo, že u všech pacientů došlo v průběhu prvního roku po implantaci ke ztrátám marginální kosti, v následujících letech byly úbytky minimální. Sklon dlouhé osy implantátu k linii NS se v letech od implantace významně neměnil. Změny nebyly závislé na pohlaví pacientů, straně rozštěpu, délce, průměru a typu použitého implantátu. U pacientů s celkovým rozštěpem jednostranným a oboustranným byla celková změna sklonu dlouhé osy v letech od implantace větší ve srovnání s pacienty s rozštěpem rtu a alveolárního výběhu. Veškeré zjištěné změny nebyly klinicky významné. Bylo prokázáno, že rehabilitace defektu dentice u pacientů s rozštěpem zavedením dentálního implantátu do rekonstruovaného alveolárního výběžku je dlouhodobě stabilní.

The aim of the study was to assess the stability of treatment with dental implants in patients with cleft during the first ten years after the substitution. We followed retrospectively the sample of 42 patients with implant inserted into the place of repeatedly reconstructed cleft of the alveolar ridge. In OPGs of all the patients in the sample we assessed whether there occurred the change in the level of marginal bone. Measurements in pantomographic pictures proved that in all patients there was the loss of marginal bone during the first year after the implant; the decrease was minimum in the following years. The inclination of an implant long axis to NS line did not change significantly. The changes were not related to sex, the side of cleft, length, diameter or type of the irmplant used. In patients with complete cleft, unilateral and bilateral, the change in the inclination of the long axis was more pronounced than in patients with cleft lip and alveolar ridge. However, none of the changes was clinically significant. Our study proved that the solution of the dentition defect in patients with cleft by means of dental implant insorted into the reconstructed alveolar bone is stable in the long term.

Oddělení ortodoncie a rozštěpových vad Stomatologická klinika 3 LF UK FNKV

Stability of dental implants in patients with cleft

Literatura