Cíl práce: Posouzení vlivu klimatických změn v období 1982–2011 na vzestup onemocnění klíšťovou encefalitidou ve třech krajích České republiky s vysokým výskytem lidských onemocnění. Materiál a metodiky: Údaje výskytu onemocnění klíšťovou encefalitidou (KE) byly získány z národního hlásícího programu EPIDAT. Onemocnění KE patří mezi povinně hlášená infekční onemocnění. Ve studii byla použita data tří krajů s vysokým výskytem KE, které se vyznačují relativně značnými rozdíly průměrné nadmořské výšky terénu a rozdíly biotopů. Meteorologická data za uvedené období byla získána z 26 stanic Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se standardním meteorologickým měřením a prošla kontrolou věcné správnosti. Byla stanovena průměrná nadmořská výška pro odpovídající území. Pro základní statistické zpracování byl použit program STATISTICA 6 (lit.). Pro vyhodnocení těsnosti vztahu proměnných byl použit Pearsonův korelační koeficient, přičemž za signifikantní byla zvolena 5% hladina. Přitom byl testován i vliv časového posunu srovnávaných epidemiologických a meteorologických veličin. Výsledky: Byl vyhodnocen vliv meteorologických veličin teploty a ovzdušných srážek na výskyt 6229 onemocnění klíšťovou encefalitidou ve třech krajích lišících se navzájem biotopy, nadmořskou výškou území a epidemiologickými charakteristikami uvedené infekce. Při hodnocení jednotlivých let třicetiletého období 1982–2011 byla zjištěna ve třech krajích signifikantní korelace začátků onemocnění KE a průměrné teploty ovzduší v 100%, 90% a 80% letech při posunu začátku onemocnění o 11–20dnů. Signifikantní korelace výskytu KE a ovzdušných srážek byla zjištěna v 40%, 43% a 40% letech. Při hodnocení sumárních výsledků za celé období rozdělených podle sezon roků (březen-duben, květen-červen, červenec-listopad) byla ve všech třech krajích zjištěna signifikantní korelace KE a teploty ve všech sezonách a posunech 0–30 dnů. Z vyhodnocení vztahů mezi nemocností, teplotou vzduchu a ovzdušnými srážkami sumárně za celé sledované období rozdělené podle ročních období (březen-duben, květen-červen, červenec-listopad) a třech krajů byla zjištěna signifikantní korelace KE a teploty ve všech 3 krajích. Korelace KE a ovzdušných srážek byla v těchto krajích zjištěna pouze v období květen-listopad. Dále byl testován vliv teploty vzduchu a ovzdušných srážek v druhé polovině předchozího roku na výskyt KE během první poloviny roku následujícího. Pozitivní korelace teploty výskytu KE v první polovině následujícího roku byla zjištěna ve 3 krajích v 79,3%, 62,1% a 48,3% letech sledovaného období. Pozitivní korelace ovzdušných srážek byla zjištěna v těchto krajích v pouze 3,4%, 17,2% a 6,9% letech sledovaného období. Závěry: Z výsledků studie vyplývá, že teplota vzduchu se rozhodující měrou podílela na výskytu onemocnění KE ve sledovaných krajích. Korelace onemocnění KE s ovzdušnými srážkami se uplatňovala v podstatně menší míře, převážně v letních a podzimních měsících. Teplota vzduchu a ovzdušné srážky během druhé poloviny předchozího roku neovlivnily zásadním způsobem výskyt KE během první poloviny roku následujícího.

Study objective: To analyse the impact of climate changes on the increase in human cases of tick-borne encephalitis (TBE) in three high-incidence regions of the Czech Republic over the period 1982 to 2011. Material and methods: Data on TBE cases were derived from the national reporting system EPIDAT. TBE is a reportable infectious disease in the Czech Republic. This study analysed data on TBE cases from three high-incidence regions that vary relatively widely in the average altitude and biotope types. The meteorological data for the study period, obtained from 26 stations of the Czech Hydrometeorological Institute (CHMI) which make standard meteorological measurements, were checked for correctness. The average altitude was determined for each study region. The STATISTICA 6 software was used for the basic statistical analysis (lit.). Pearson’s correlation coefficient was used to assess the strength of the relationship between the variables and the 5% level was set as the criterion of statistical significance. The impact of the time lag between the epidemiological and meteorological quantities was also tested. Results: The impact of the meteorological quantities temperature and precipitation rate on the occurrence of 6,229 TBE cases in three administrative regions varying in biotopes, altitude, and epidemiological characteristics of TBE infection was assessed. When evaluating the 30-year period 1982–2011 year by year in three regions, a significant correlation was found between TBE onset and average air temperature in 100%, 90%, and 80% of years, with 11-20-day intervals to the onset of the disease. A significant correlation between the incidence of TBE cases and the precipitation rate was observed for 40%, 43%, and 40% of years. When considering the summary results for the overall study period divided into three seasons (March-April, May-June, July-November), a significant correlation was identified between TBE incidence and temperature in all three seasons, with 0-30-day intervals to the onset, in all three regions. When considering the relationships between TBE incidence, air temperature, and precipitation rate for the overall study period divided into three seasons (March-April, May-June, July-November), a significant correlation was identified between TBE incidence and temperature in all three regions. A correlation between TBE incidence and precipitation rate was only found for the period May-November. Moreover, the impact of air temperature and precipitation rate in the second half of the previous year on TBE incidence in the first half of the following year was tested. A positive correlation between air temperature and TBE incidence in the first half of the following year was found in three regions for 79.3%, 62.1%, and 48.3% of years of the study period. A positive correlation between precipitation rate and TBE incidence was only found in these regions for 3.4%, 17.2%, and 6.9% of years of the study period. Conclusions: From the study results, it follows that air temperature had a major impact on TBE incidence in the regions studied. A correlation between TBE incidence and precipitation rate was found clearly less often, mostly in summer and autumn months. Air temperature and precipitation rate in the second half of the previous year did not have a major impact on TBE incidence in the first half of the following year.

Český hydrometeorologický ústav

Státní zdravotní ústav Praha

Univerzita Karlova 3 lékařská fakulta

Impact of climate changes on the incidence of tick-borne encephalitis in the Czech Republic in 1982–2011