Cíl: Cílem práce bylo zjistit, u kterých osob se symptomatologií onemocnění vnitřního ucha (náhle vzniklá nedoslýchavost, periferní typ závrati, tinnitus) lze prokázat hydrops endolymfatického prostoru na základě vyšetření MR po intratympanické aplikaci kontrastní látky. Současně tak lze ověřit metodický postup zobrazování vnitřního ucha s cílem odlišit endolymfatický a perilymfatický prostor. Metodika: Vyšetřeno bylo 34 pacientů (18 žen a 16 mužů průměrného věku 56 let). Náhle vzniklá percepční nedoslýchavost byla audiometricky potvrzena u 33 pacientů, jedna pacientka byla bez poruchy sluchu. Šesti pacientům byla diagnostikována definitivní Méni?rova choroba dle kritérií AAO-HNS Commitee of Hearing and Equilibrium (1995). Dvacetišesti pacientům byla do bubínkové dutiny ambulantně aplikována kontrastní látka (gadobutrol 1,0 mmol/ml, ředěn fyziologickým roztokem 1:7), u 8 pacientů byla aplikace zajištěna systémem MicroWick. Vyšetření MR (1,5 Tesla) proběhlo za 24 hodin (+/-7 hod) po aplikaci kontrastní látky, k vyhodnocení byly použity T1 sekvence. Přítomnost a velikost hydropsu byla hodnocena na základě velikosti poměru endolymfatického prostoru k celému vestibulu. Pokud byl tento poměr 33 % a více, bylo toto rozšíření endolymfatického prostoru vestibula hodnoceno jako hydrops. Následně byli pacienti sledováni, včetně kontrolních audiometrických vyšetření. Průměrná doba sledování byla 48 dnů. Výsledky: Podíl velikosti endolymfatického prostoru k velikosti celého vestibula bylo možné z výsledků MR vyšetření posoudit u 31 pacientů. Výsledek u 3 pacientů byl nediagnostický. Rozšíření endolymfatického prostoru bylo prokázáno u 14 pacientů. Pěti pacientům s definitivní Méni?rovou chorobou byl prokázán endolymfatický hydrops. U osob pouze s percepční nedoslýchavostí nebyl hydrops v oblasti vestibula přítomen. U žádného z pacientů nebylo dle MR zjištěno retrokochleární postižení (např. ve smyslu schwannomu vestibulárního nervu). Závěr: Vyšetření vnitřního ucha MR s intratympanicky podávanou kontrastní látkou se jeví jako vhodná metoda volby k zobrazení hydropsu vnitřního ucha (nejčastěji u osob s Méni?rovou chorobou). Tento nález může sloužit k cílené léčbě těchto pacientů.

Objective: The aim of this study was to identify persons with endolymphatic hydrops (using Magnetic Resonance Imaging - MRI and local application of gadobutrol) to subjects with clinical symptoms of inner ear disease (sudden hearing loss, peripheral type of vertigo, tinnitus). The goal was to confirm the method of inner ear imaging suitable for distinguishing endolymphatic and perilymphatic space. Methods: We included 34 patients of average age 56 years, 18 women and 16 men. Thirty three patients experienced acute sensorineural hearing loss, in 6 patients definite Méni?re’s disease was diagnosed. Contrast agent (gadobutrol) diluted with saline solution (1:7) was administered in the tympanic cavity of 26 patients in outpatient setting, in 8 cases the transport was provided by a system Silverstein MicroWick. MRI examination (1.5 Tesla) was performed 24 hours (+/-7 hours) after administration of contrast medium (T1 sequence). The presence and size of hydrops was evaluated by the ratio of endolymphatic space compared to the whole vestibule. The ratio of 33 % and more was classified as endolymphatic hydrops. Subsequently, patients were observed including tone audiometry examination. The average follow-up time was 49 days. Results: The assessment of the size of the endolymphatic space in relation to the whole vestibule was relevant in 31 out of 34 patients. Result of 3 patients was not diagnostic. Extension of the endolymphatic space was present in 14 patients. In 5 patients with definite Méni?re’s disease was detected endolymphatic hydrops. The hydrops was found in none of the patients with sensorineural hearing loss as a single symptom. In any patient wasn´t found retrocochlear disease, especially schwannoma of vestibular nerve. Conclusion: MRI examination of the inner ear with the intratympanic injection of the contrast agent appears to be a suitable method of choice to depict hydrops of the inner ear (most often in people with Méni?re’s disease). This finding can be used for targeted treatment of these patients.

Fakulta zdravotnických studií Univerzita Pardubice

Klinika otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku Nemocnice Pardubického kraje a s Pardubická nemocnice

Radiodiagnostické oddělení Nemocnice Pardubického kraje a s Pardubická nemocnice

First experience with Inner ear imaging using magnetic resonance after intratympanic application of contrast medium