Ortognátní chirurgie je obor, který mění postavení zubních oblouků vůči sobě a také vůči bázi lební. Vyrovnává vady obličejového skeletu, které jsou velmi variabilní a téměř vždy se jedná o odchylky ve více směrech. Pacienti musí mít před ortognátně-chirurgickým zákrokem pečlivě srovnané zubní oblouky pomocí fixních ortodontických aparátů. K vyrovnání vad je třeba dokonalé předoperační plánování založené na analýze kefalogramu, kraniometrických údajů získaných při měření pacientova obličeje a také analýzou modelů v artikulátom. Tento plán je potom třeba přenést s milimetrovou přesností na operační sál, k čemuž používáme operační splinty - pryskyřičné dlahy se zubními reliéfy z obou stran. Ty slouží maxillofaciálnímu chirurgovi jako pomůcka pro přesné 3D zachycení nové polohy čelistí. Laborant zhotoví zpravidla 2 splinty (pokud se opemjí obě čelisti). Na modelech simuluje operační posuny zubních oblouků, a tím i čelistí podle údajů chirurga. Většinou nejdříve postaví horní zubní oblouk do nové polohy a v této ji zafixuje prvním operačním splintem. Chirurg pak na operačním sále uvolní zubní oblouk, postaví ho do nové polohy podle tohoto splintu a v této pozici pak fixuje oblouk pomocí titanových minidlah a šroubků. Potom na takto nově postavenou čelist prifixuje druhý operační splint, chirurgický uvolní druhou čelist a posune ji do požadovaného skusu, ve kterém ji také zafixuje minidlahami. Tento druhý operační splint, předem také vyrobený laborantem, má zajistit maximální možnou interkuspidací. V některých případech nosí pacient tento splint po celou dobu hojení operace, tj. 6 týdnů.

Stomatologická klinika VFN a 1 LF UK Praha