Cíl práce: Zhodnotit vývoj gingiválních recesů dolních řezáků u ortodonticky léčených pacientů a určit, zda existuje přímý vztah mezi vznikem gingiváiních recesů a některými zákonitostmi ve stavbě čelistí. Materiál a metodika; Pro studii byl použit materiál ortodontického oddělení Kliniky ortodoncie a orofaciální biologie Radboud University Nijmegen, Holandsko. Jednalo se o záznamy 176 ortodontických pacientů pořízené před zahájením aktivní léčby a shromážděné v rámci dlouhodobého sledování po jejím ukončení. Výsledky: Byl zjištěn kontinuální nárůst počtu recesů v oblasti dolních řezáků v období po ukončení aktivní ortodontické léčby (T0) z počtu 2 recesů na 39 v čase T5 (5 let po ukončení léčby). Nebyl rozdíl ve výskytu recesů u chlapců (13,2 %) a u dívek (14 %), ani mezi extrakčníléčbou (18,8 %) a neextrakční (11,7%). Pomocí statistických testů nebyla zjištěna korelace mezi veďikálními parametry čelistí (sklon mandibulární linie, poměr přední a zadní obličejové výšky) a výskytem gingiváiních recesů. Závěr: Na základě hodnot získaných z kefalometrického snímku nelze přesně stanovit, v kterém případě se u pacienta po ortodontické léčbě vyskytnou gingivální recesy. Zdá se, že největší vliv mají anatomické predispozice ve stavbě parodontálních tkání, jako jsou již přítomné dehiscence kortikální kosti a biotyp gingivy.

Aims: To assess the development of gingival recession in lower incisors in patients after orthodontic treatment, and to determine whether there is a direct link between the occurrence of gingival recession and some jaws structure patterns. Material and method: We worked with the material obtained from the Department of Orthodontics, Institute of Orthodontics and Orofacial Biology, Radboud University Nijmegen, the Netherlands. The material involved reports of 176 orthodontic patients recorded prior to the commencement of an active treatment, and collected during a long-time follow-up after the treatment was finished. Results: We recorded continuous increase in the number of gingival recessions in lower incisors in the period after the finished active orthodontic treatment (T0) from 2 to 39 at time 75 (5 years after the finished treatment). There was no difference in the recession incidence between boys (13.2 %) and girls (14 %), nor between the treatment involving extraction (18.8 %) and the treatment without extraction (11.7 %). Statistical tests did not prove correlation between vertical parameters of the jaws (mandibular plane inclination, proportion of anterior and posterior facial height) and the incidence of gingival recession. Conclusion: From the values measured in cephalograms it is impossible to establish precisely in which patients gingival recession will develop after the orthodontic treatment. It seems that the key role is played by anatomical predispositions in the structure of periodontal tissues, such as already present cortical bone dehiscences and gingival biotype.

Ortodontické oddělení Kliniky ortodoncie a orofaciální biologie Radboud University Nijmegen Holandsko

Ortodontické oddělení Kliniky zubního lékařství LF UP a FN Olomouc

Ortodontické oddělení University of Bern Švýcarsko

Gingival recessions after orthodontic treatment

Literatura