Úvod: Jedinci se sluchovým postižením představují velmi různorodou skupinu. Je to dáno tím, že každé sluchové postižení má svou závažnost, a různý dopad na nedoslýchavého. Příznaky ztráty sluchu se vyvíjí pomalu a plíživě. Pokud ale sluchová porucha léčena není, může se prohlubovat nejen závažnost vady samotné, ale také její vliv na celkovou osobnost jedince. Cílem bylo ověřit, zda lze jedince se sluchovou vadou odhalit v ordinaci praktického lékaře krátkým standardizovaným dotazníkem. Metodika: Pomocí observační deskriptivní průřezové studie byly získávány informace o zdravotním stavu a sluchovém prahu dospělých respondentů. Sluch byl vyšetřován pomocí audiometrického vyšetření. Hodnotily se průměrné ztráty v dB lépe slyšícího ucha na frekvencích 500, 1000, 2000 a 4000 Hz. Každý pacient vyplnil dotazník týkající se subjektivního vnímání sluchového hendikepu Hearing Handicap Inventory (HHI) zkrácenou verzi o 10 otázkách. Pro popis dat byla použita základní popisná statistika. Statistické testy byly hodnoceny na hladině významnosti 5 %. Výsledky: Soubor obsahoval celkem 27 713 osob, z toho 52,8 % žen (SD = 17,5). Průměrný věk byl 53,9 let (SD = 18,88). Průměrné ztráty podle tónové audiometrie do 25 dB mělo 67,74 %, lehkou nedoslýchavost (ztráty 26–40 dB) mělo 20,38 %. Průměrné sluchové ztráty 41–60 dB byly zaznamenány v 10,44 %, ztráty 61–80 dB byly u 1,23 % a nad 80 dB mělo 0,22 % respondentů. Mezi výsledným skóre sluchového hendikepu a průměrnými ztrátami podle tónové audiometrie na lépe slyšícím uchu byla zjištěna významná pozitivní závislost rs = 0,739 (p < 0,001). Senzitivita HHI u respondentů s průměrnými ztrátami sluchu více než 41 dB byla 93% a specificita 80%. Zjistili jsme pomocí zkrácené verze HHI, že s věkem se riziko sluchového hendikepu zvyšuje. V případě hrubého OR je riziko vyšší pro ženy a pro osoby pracující v hluku. Po adjustaci je riziko sluchového hendikepu významně vyšší pro muže a také se zvýšilo riziko pro osoby pracující v hluku. Závěr: Dotazník sluchového hendikepu se jeví jako možný screeningový nástroj k odhalení sluchového problému v rámci preventivních prohlídek u praktického lékaře. Je to jednoduchý, levný a časově nenáročný test, který zjišťuje emoční a sociální dopady poškození sluchu při běžných denních aktivitách. Včasná diagnostika a léčba nedoslýchavosti by mohla pomoci mnoha nedoslýchavým co nejdéle udržet dobrou kvalitu života.

Introduction: Individuals with hearing defects represent a very heterogeneous group. It is due to the fact that each hearing defect has its own importance and different impact on the person with the defect. The symptoms of hearing loss develop slowly and creepingly. If the hearing defect is not treated, it can deepen and influence the individuality of the person. The aim of this work was to verify, whether the hearing defect can be uncovered in the doctor’s office by a short standardized questionnaire. Methods: The observation descriptive study provided information about the health state and hearing threshold of adult responders. The hearing was examined by audiometric examination. The authors examined the mean loss in the dB of the better hearing ear at the 500, 1000, 2000, and 4000 Hz frequencies. Each patient filled out the questionnaire concerning subjective perception of hearing handicap Hearing Handicap Inventory (HHI) kin a shortened version with 10 questions. The data were described by basic descriptive statistics. The statistical tests were evaluated at the 5% level of significance. Results: The group included 27,713 persons, 52.8% of the women (SD = 17.5). The mean age was 53.9 (SD = 18.88). The average hearing loss according to tone audiometry up to 25 dB affected 67.74% of individuals, light hearing loss (hardness of hearing) affected 20.38% of subjects. The average hearing losses of 41–68 dB were determined in 10.44%, the losses of 61–80 dB were in 1.23 of subjects and over 80dB affected 0.23% of the responders. There was a significant positive relationship between resulting score of hearing handicap and average losses according to tone audiometry on the better hearing ear, rs = 0.739 (p < 0.001). The sensitivity of HHI in responders with average hearing loss more than 41dB was 93% and sensitivity was 80%. The abbreviated version of HHI revealed that the risk of hearing handicap increases with age. In case of a rough the risk is higher for women and for persons working in a noisy environment. After adjustment the risk of hearing handicap is significantly higher for men and it was also higher for persons working in the noisy environment. Conclusion: Hearing Handicap Inventory (HHI) appears to be a possible screening tool to uncover hearing problems within the framework of preventive examinations by family physician. It is a simple, cheap and not time-consuming test, which determines emotional and social impact of hearing loss in common daily activities. A timely diagnosis and therapy of hearing loss could help to many persons with hearing defects to maintain a good quality of life for a longest possible period of time

Centrum pro poruchy sluchu a rovnováhy v Ostravě

Oddělení pracovního a preventivního lékařství FNO Ostrava

ORL oddělení NsP Havířov

Ústav epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařská fakulta Ostravské univerzity

Ústav preventivního lékařství Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci

Screening of ear in adults by questionnaire

Literatura