Výsledek elektromyografického (EMG) vyšetření může být ovlivněn mnoha faktory. Zcela zásadní vliv na vedení impulzu nervem má kožní teplota, kdy snížení teploty vede ke snížení rychlosti vedení a prodloužení distálních latencí. Metodika proto doporučuje teplotu kůže 32–36 °C a pod tuto hodnotu není možno považovat vyšetření za validní. Při nedostatečné kožní teplotě je třeba končetiny pacienta nejdříve nahřát. Jako nouzové řešení při nemožnosti nahřátí, lze použít korekci zjištěné hodnoty distální latence o 0,3 ms nebo o 0,1 ms za každý stupeň pod standardní teplotu. Cílem této práce bylo srovnání výsledků měření distální motorické latence (DML) středových nervů při nedostatečné kožní teplotě a po zahřátí rukou na standardní teplotu, a dále ověření spolehlivosti výsledku měření DML po použití uvedených korekcí při screeningovém EMG v rámci pracovnělékařských prohlídek. Měření DML středových nervů v oblasti zápěstí bylo realizováno přístrojem EMG TruTrace 2, jehož součástí je i zařízení pro kontinuální měření kožní teploty. Celkem bylo vyšetřeno 40 osob – nejdříve při pokojové teplotě, kdy kožní teplota rukou nedosahovala 32 °C, poté po zahřátí rukou na standardní teplotu 33–36 °C. Hodnoty DML byly srovnávány párovým t-testem a hodnoceny na hladině statistické významnosti 5 %. Pro zpracování dat byl použit program Stata v. 13. Ve srovnání s výsledky DML po zahřátí na standardní teplotu byly hodnoty DML při pokojové teplotě statisticky signifikantně prodlouženy (p < 0,001), což vedlo k falešně pozitivnímu výsledku u 55 % nálezů. Naopak, použití korekce 0,3 ms/1 °C výsledné hodnoty DML významně snížilo (p < 0,001), a tím vedlo k falešně negativním výsledkům. Jako spolehlivá nebyla potvrzena ani korekce 0,1 ms/1 °C, zejména u osob s hraničním a abnormálním nálezem, u kterých byly statisticky významné rozdíly (p < 0,05). Závěrem lze shrnout, že nedodržení podmínek standardní teploty kůže při vyšetření DML představuje významné riziko falešně pozitivních nálezů. Výstupy studie neprokázaly spolehlivost uvedených korekcí a jejich použití v praxi může být významným zdrojem chyb, zejména jedná-li se o abnormální nebo hraniční nálezy. Abnormální nálezy z EMG screeningu jsou sice verifikovány vyšetřením u neurologa, přesto i při realizaci screeningového testu je nezbytné respektovat standardní metodiku včetně doporučené kožní teploty. Dodržování uvedených podmínek tak vede k minimalizaci chyb při vyšetření i interpretaci výsledku.

The result of an electromyography (EMG) test may be influenced by many factors. A fundamental effect on nerve impulse conduction has a skin temperature. Its reduction leads to a reduced conduction velocity and distal latency prolongation. Therefore the methodology recommends the skin temperature between 32–36 °C and below this value the examination cannot be considered valid. In case of insufficient skin temperature, the patients’ limbs are necessary to be heat up first. If heat up is not possible an emergency solution is applied by the correction of observed distal latency values of 0.3 ms or of 0.1 ms for every degree under the standard temperature. The aim of this study was to compare the measurement results of the distal motor latency (DML) of median nerves at the lack of skin temperature and after heating hands at standard temperature. The further goal was to verify the reliability of the DML measurement results after applying the above corrections during the screening EMG within occupational medicine examinations. DML measurement of median nerves in wrist area was realized by the EMG TruTrace 2 device, which also includes a device for continuous measurement of skin temperature. In total 40 persons were examined – first at room temperature, when the skin temperature of hands did not reached 32 °C, and retested after heating hands up to the standard temperature 33–36 °C. DML values were compared by a paired t-test and evaluated on the 5% level of significance. The data analysis was conducted using the software STATA v.13. In comparison with the DML results after heating up to the standard temperature the DML values at room temperature were significantly prolonged (p < 0.001) that led to false positive results in 55 % of the findings. Conversely, if correction 0.3 ms/1 °C was applied the resulting DML values significantly decreased (p < 0.001) and thus led to false negative results. Neither the correction 0.1 ms/1 °C has not been confirmed, as reliable especially in persons with borderline, and abnormal findings, whose results showed statistically significant differences (p < 0.05). In conclusion, it can be summarized that a lack of compliance with the standard skin temperature during the DML testing poses a significant risk of false positive findings. The study results did not confirm the reliability of the corrections which use in practice may be a significant source of errors, especially in the case of abnormal or borderline findings. Although the abnormal findings of the EMG screening are verified by a neurologist examination, the standard methodology including recommended skin temperature is necessary to be respected during the screening test. Compliance with those conditions lead to a minimization of errors in tests and interpreting the results.

Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě

Impact of skin temperature on the screening electromyography results within the occupational medical examinations

Literatura