Cíl. Ačkoli řada výzkumů zkoumala podobnosti mezi politickou důvěrou a zobecněnou sociální důvěrou, rozdíly mezi nimi jsou nejasné. Cílem této studie bylo porozumět jedinečným charakteristikám těchto dvou forem důvěry. Soubor. Soubor se skládal z etnicky rozmanité mládeže v ČR, Češi (n = 834), Slováci (n = 82), Ukrajinci (n = 170) a Romové (n = 206) ve věku od 15 do 28 let (M = 21.11; SD = 3.50). Účastníci vyplnili dva dotazníky. Hypotézy. Zobecněná sociální důvěra se bude vztahovat především k postojům ve prospěch nečlenské skupiny (outgroup), zatímco politická důvěra se bude vztahovat především k postojům ve prospěch členské skupiny (ingroup). Statistická analýza a výsledky. K ověření těchto hypotéz byla provedena série regresních analýz. Ty ukázaly, že bez ohledu na etnické skupiny a socio-demografické charakteristiky zobecněná sociální důvěra (nikoli politická důvěra) souvisí pozitivně s dobrovolnou účastí, což přináší prospěch nečlenským skupinám. Politická důvěra (nikoli zobecněná sociální důvěra) byla spojena s politickými projevy (volební účast a sledování politiky v médiích), které jsou považovány za prospěšné pro členskou skupinu. Studie dále ukázala, že politická důvěra vyloučené etnické menšiny (tj. Romů) a zobecněná sociální důvěra většinového obyvatelstva (tj. Čechů) se vztahovaly především k jejich postojům k menšinovým skupinám (vyšší podpora afirmativních akcí a zápornější emoce vůči etnické diskriminaci). Omezení studie. Spočívají v zaměření na mladé lidi (starší lidé nebyli zahrnuti), v použití souboru, který není populačně reprezentativní, a v závislosti na metodách vypovídajících o sobě. (Článek je v anglickém jazyce).

Objectives. Although numerous studies have examined similarities between political trust and generalized social trust, their differences are unclear. The purpose of this study is to understand unique characteristics of these two forms of trust. Participants and setting. The sample consists of ethnically diverse youth in the Czech Republic, Czechs (n=834), Slovaks (n=82), Ukrainians (n=170), and Roma (n=206), aged from 15 to 28 years (M=21.11; SD=3.50). Participants responded to questionnaires. Hypotheses. Generalized social trust will be more uniquely related to attitudes toward outgroup benefits, whereas political trust will be more uniquely related to attitudes toward ingroup benefits. Statistical analysis and results. To examine these hypotheses, a series of regression analyses were employed. Specifically, this study revealed that regardless of ethnic groups and sociodemographic characteristics, generalized social trust (not political trust) was positively related to volunteer participation, which benefits outgroups. Political trust (not generalized social trust) was associated with political behaviors (election turnouts and following the politics in the media) which are evaluated based on ingroup benefits. This study further demonstrated that excluded ethnic minority’s (i.e., Roma in this study) political trust and majority people’s (i.e., Czechs in this study) generalized social trust were uniquely related to their attitudes towards minority groups (higher support for affirmative action and higher negative emotions towards ethnic discrimination). Study limitations. Limitations of this study are its focus on young people (not older people), the use of a sample which is not representative to the population, and dependence on self-report methods.

Postoje k členským skupinám versus nečlenským skupinám jako jedinečné rozlišení mezi politickou důvěrou a zobecněnou sociální důvěrou: výzkum etnicky rozmanité mládeže v ČR

Literatura