Cíle. Tepová variabilita je jedním z nejužívanějších biomarkerů kardiovaskulárního zdraví, který nabízí vhled do aktivace autonomního nervového systému (ANS). Tato studie se zabývá problémem abnormálního fungování ANS u alergiků, kteří byli sledováni po dobu tří let. Metody. Cílem bylo analyzovat vliv různých stresových protokolů na parametry tepové variability, které by mohly být použity jako markery aktivity ANS, a na subjektivní vnímání stresu popsané pomocí STAI-X1 (State-Trait Anxiety Inventory). Byly srovnány čtyři různé stresové protokoly: 1. Psychosociální stres (PSST), 2. Kognitivní stres, 3. Měření v přirozených podmínkách a 4. Psychosociální skupinový test PSST (GPSST). Výsledky čtyř protokolů byly také srovnány s referenčním měřením variability tepové frekvence. Výsledky a diskuse. Nálezy ukázaly, že stresující úkoly, které obsahovaly sociální složku (PSST a GPSST), vyvolaly intenzívnější fyziologickou odpověď ve srovnání s kognitivním stresem nebo s měřením v přirozených podmínkách. Ve vztahu k alergii byly zjištěny zajímavé a významné nálezy: alergické osoby projevovaly ve všech testech tendenci ke snížené tepové frekvenci a celkově zvýšené variabilitě tepové frekvence. V případě subjektivně vnímaného stresu však nebyly zjištěny žádné rozdíly mezi skupinami. Fungování ANS ukázalo kromě toho také mezipohlavní rozdíly reprezentované zvýšenou tepovou frekvencí a sníženou variabilitou tepové frekvence u žen. Závěry. Výsledky ukázaly zvýšenou tepovou frekvenci a sníženou variabilitu tepové frekvence ve stresových podmínkách ve všech stresových protokolech. Získaná data podporují dřívější nálezy stažení sympatiku a/nebo parasympatické hyperaktivace u osob trpících alergií, což by mohlo být jednou z forem dysregulace ANS.

Introduction. Heart rate variability (HRV) represents one of the most used biomarkers of cardiovascular health that offers insight on autonomic nervous system (ANS) activation. This study deals with the issue of abnormal functioning of the ANS in allergic individuals who were monitored during three consecutive years. Methods. Our aim was to analyze the influence of various stress protocols on HRV parameters, which could be used as markers of ANS activity and on subjective perception of stress described by STAI-X1 (State-Trait Anxiety Inventory). Four different stress protocols are compared here: 1. Psychosocial stress (PSST), 2. Cognitive stress, 3. Measurements in natural conditions and 4. PSST group test (GPSST). This study compares outcome of the four protocols also with referential HRV measurement. Results and Discussion. The findings show that the stress tasks which featured a social component (PSST a GPSST) triggered a more intensive physiological response in comparison to cognitive stress or with natural conditions measurements. We recorded an interesting and significant finding related to allergy: allergic subjects showed a tendency towards decreased heart rate frequency (HR) and increased overall HRV in all tests. However, in case of subjectively perceived stress, no differences between groups were recorded. Besides, the functioning of the ANS showed also gender differences represented by an increased HR and a decreased HRV in women. Conclusion. Our results show increased HR and decreased HRV in stress conditions in all stress protocols. Our data support the prior findings of sympathetic withdrawal and/or parasympathetic hyperactivation in individuals suffering from allergy, which could be one form of the dysregulation of the ANS.

Faculty of Arts Comenius University Department of Psychology Bratislatava

Dlouhodobé monitorování tepové variability a stavová úzkost u alergických pacientů: srovnání čtyř stresových protokolů

Literatura