Detail
Article
Online article
FT
Medvik - BMC
  • Something wrong with this record ?

Low cardiovascular event rate and high atrial fibrillation recurrence rate one year after electrical cardioversion

Evija Knoka, Irina Pupkevica, Baiba Lurina, Ginta Kamzola, Aldis Strelnieks, Oskars Kalejs, Aivars Lejnieks

. 2018 ; 60 (3) : 299-304.

Language English Country Czech Republic

Kontext: U pacientů s fibrilací síní se k obnově sinusového rytmu běžně provádí elektrická kardioverze. Dlouhodobé hodnoty incidence klinických příhod a udržení sinusového rytmu po elektrické kardioverzi však nejsou přesně známy. Tato monocentrická studie zkoumala jednoroční incidenci a rizikové faktory vzniku kardiovaskulárních příhod a recidivy fibrilace síní. Metody: Do prospektivní studie bylo zařazeno 188 pacientů s fibrilací síní, u nichž byla provedena elektrická kardioverze. V následném jednoročním sledování, jehož se zúčastnili pacienti po kardioverzi a jejich praktičtí lékaři, byla hodnocena incidence klinických a arytmických příhod. Údaje získané od pacientů a praktických lékařů byly spojeny a výsledky byly analyzovány pomocí software PSPP 0.8.5. Výsledky: Úspěšnost elektrické kardioverze dosáhla 90,4 %. Do jednoho roku po kardioverzi prodělal jeden pacient (0,6 %) infarkt myokardu, u tří pacientů (1,9 %) proběhla cévní mozková příhoda/transitorní ischemická ataka (TIA), tři pacienti (1,9 %) zemřeli a u tří pacientů (1,9 %) došlo ke krvácivé příhodě vyžadující hospitalizaci. Jediným faktorem vykazujícím tendenci ke zvýšení rizika kombinace infarktu myokardu, cévní mozkové příhody/TIA a krvácení (p = 0,096) byla přítomnost diabetes mellitus. Při kontrolách uvedlo 30,0 % pacientů epizody fibrilace síní a po jednom roce jich 62,2 % popsalo alespoň jeden případ paroxysmální fibrilace síní. Podíl pacientů, u nichž byla provedena další kardioverze po původní hospitalizaci, dosáhl 32,5 %. Mezi faktory významně zvyšující riziko recidivy fibrilace síní patřily cévní mozková příhoda/TIA v anamnéze (p = 0,014) a echokardiograficky prokázaný zvýšený index objemu levé síně (p = 0,039). Tendence ke zvýšenému riziku byla nalezena i při větším průměru levé síně (p = 0,087). Závěry: Incidence kardiovaskulárních příhod během jednoho roku po elektrické kardioverzi byla nízká. Přes vysokou bezprostřední úspešnost elektrické kardioverze se stabilní sinusový rytmus podařilo dlouhodobě udržet pouze u malého počtu pacientů.

Background: Electrical cardioversion is widely used to restore sinus rhythm in patients with atrial fibrillation. However, the long term clinical event and sinus rhythm maintenance rates following electrical cardioversion still remains unclear. This study evaluated one year incidence and risk factors for cardiovascular events and atrial fibrillation recurrence in a single center clinical practice. Methods: In a prospective study 188 patients with atrial fibrillation who underwent electrical cardioversion were enrolled. Patients and their primary care physicians were followed up one year after cardioversion and patient clinical and arrhythmic event rate was evaluated. Data obtained from patients and general practitioners were combined and the results were analyzed with PSPP 0.8.5. software. Results: Electrical cardioversion success rate was 90.4%. Within a year after cardioversion one patient (0.6%) suffered myocardial infarction, three patients (1.9%) had a stroke/transitory ischemic attack (TIA), three patients (1.6%) died and three patients (1.9%) had a bleeding event that required hospitalization. The presence of diabetes mellitus was the only factor with a tendency to increase the risk of combined event of myocardial infarction, stroke/TIA and bleeding (p = 0.096). At follow up 30.0% of patients reported having atrial fibrillation and within a year 62.2% had suffered at least one atrial fibrillation paroxysm. The proportion of patients who underwent additional cardioversions after the initial hospitalization was 32.5%. The factors that significantly increased the risk of atrial fibrillation recurrence were history of stroke/TIA (p = 0.014) and increased left atrial volume index on echocardiography (p = 0.039). Greater left atrial diameter had a tendency towards an increased risk (p = 0.087). Conclusions: Cardiovascular event rate one year after electrical cardioversion was low. Electrical cardioversion had a high immediate success rate, however, maintenance of stable sinus rhythm in the long term was low.

References provided by Crossref.org

Bibliography, etc.

Literatura

000      
00000naa a2200000 a 4500
001      
bmc18038895
003      
CZ-PrNML
005      
20200316112341.0
007      
ta
008      
181127s2018 xr f 000 0|eng||
009      
AR
024    0_
$a 10.1016/j.crvasa.2017.08.005 $2 doi
040    __
$a ABA008 $d ABA008 $e AACR2 $b cze
041    0_
$a eng $b cze
044    __
$a xr
100    1_
$a Knoka, Evija $u Riga Stradins University, Dzirciema street 16, Riga, LV-1007, Latvia; Latvian Center of Cardiology, Pauls Stradins Clinical University Hospital, Pilsonu street 13, Riga, LV-1002, Latvia
245    10
$a Low cardiovascular event rate and high atrial fibrillation recurrence rate one year after electrical cardioversion / $c Evija Knoka, Irina Pupkevica, Baiba Lurina, Ginta Kamzola, Aldis Strelnieks, Oskars Kalejs, Aivars Lejnieks
504    __
$a Literatura
520    3_
$a Kontext: U pacientů s fibrilací síní se k obnově sinusového rytmu běžně provádí elektrická kardioverze. Dlouhodobé hodnoty incidence klinických příhod a udržení sinusového rytmu po elektrické kardioverzi však nejsou přesně známy. Tato monocentrická studie zkoumala jednoroční incidenci a rizikové faktory vzniku kardiovaskulárních příhod a recidivy fibrilace síní. Metody: Do prospektivní studie bylo zařazeno 188 pacientů s fibrilací síní, u nichž byla provedena elektrická kardioverze. V následném jednoročním sledování, jehož se zúčastnili pacienti po kardioverzi a jejich praktičtí lékaři, byla hodnocena incidence klinických a arytmických příhod. Údaje získané od pacientů a praktických lékařů byly spojeny a výsledky byly analyzovány pomocí software PSPP 0.8.5. Výsledky: Úspěšnost elektrické kardioverze dosáhla 90,4 %. Do jednoho roku po kardioverzi prodělal jeden pacient (0,6 %) infarkt myokardu, u tří pacientů (1,9 %) proběhla cévní mozková příhoda/transitorní ischemická ataka (TIA), tři pacienti (1,9 %) zemřeli a u tří pacientů (1,9 %) došlo ke krvácivé příhodě vyžadující hospitalizaci. Jediným faktorem vykazujícím tendenci ke zvýšení rizika kombinace infarktu myokardu, cévní mozkové příhody/TIA a krvácení (p = 0,096) byla přítomnost diabetes mellitus. Při kontrolách uvedlo 30,0 % pacientů epizody fibrilace síní a po jednom roce jich 62,2 % popsalo alespoň jeden případ paroxysmální fibrilace síní. Podíl pacientů, u nichž byla provedena další kardioverze po původní hospitalizaci, dosáhl 32,5 %. Mezi faktory významně zvyšující riziko recidivy fibrilace síní patřily cévní mozková příhoda/TIA v anamnéze (p = 0,014) a echokardiograficky prokázaný zvýšený index objemu levé síně (p = 0,039). Tendence ke zvýšenému riziku byla nalezena i při větším průměru levé síně (p = 0,087). Závěry: Incidence kardiovaskulárních příhod během jednoho roku po elektrické kardioverzi byla nízká. Přes vysokou bezprostřední úspešnost elektrické kardioverze se stabilní sinusový rytmus podařilo dlouhodobě udržet pouze u malého počtu pacientů.
520    9_
$a Background: Electrical cardioversion is widely used to restore sinus rhythm in patients with atrial fibrillation. However, the long term clinical event and sinus rhythm maintenance rates following electrical cardioversion still remains unclear. This study evaluated one year incidence and risk factors for cardiovascular events and atrial fibrillation recurrence in a single center clinical practice. Methods: In a prospective study 188 patients with atrial fibrillation who underwent electrical cardioversion were enrolled. Patients and their primary care physicians were followed up one year after cardioversion and patient clinical and arrhythmic event rate was evaluated. Data obtained from patients and general practitioners were combined and the results were analyzed with PSPP 0.8.5. software. Results: Electrical cardioversion success rate was 90.4%. Within a year after cardioversion one patient (0.6%) suffered myocardial infarction, three patients (1.9%) had a stroke/transitory ischemic attack (TIA), three patients (1.6%) died and three patients (1.9%) had a bleeding event that required hospitalization. The presence of diabetes mellitus was the only factor with a tendency to increase the risk of combined event of myocardial infarction, stroke/TIA and bleeding (p = 0.096). At follow up 30.0% of patients reported having atrial fibrillation and within a year 62.2% had suffered at least one atrial fibrillation paroxysm. The proportion of patients who underwent additional cardioversions after the initial hospitalization was 32.5%. The factors that significantly increased the risk of atrial fibrillation recurrence were history of stroke/TIA (p = 0.014) and increased left atrial volume index on echocardiography (p = 0.039). Greater left atrial diameter had a tendency towards an increased risk (p = 0.087). Conclusions: Cardiovascular event rate one year after electrical cardioversion was low. Electrical cardioversion had a high immediate success rate, however, maintenance of stable sinus rhythm in the long term was low.
650    12
$a fibrilace síní $x epidemiologie $x farmakoterapie $x chirurgie $7 D001281
650    _2
$a elektrická defibrilace $x metody $x statistika a číselné údaje $7 D004554
650    _2
$a antikoagulancia $x aplikace a dávkování $7 D000925
650    _2
$a kardiovaskulární nemoci $x epidemiologie $x etiologie $7 D002318
650    _2
$a incidence $7 D015994
650    _2
$a sekundární prevence $7 D055502
650    _2
$a rizikové faktory $7 D012307
650    _2
$a adherence a compliance při léčbě $7 D000074822
650    _2
$a lidé $7 D006801
650    _2
$a prospektivní studie $7 D011446
700    1_
$a Pupkevica, Irina $u Riga Stradins University, Dzirciema street 16, Riga, LV-1007, Latvia; Latvian Center of Cardiology, Pauls Stradins Clinical University Hospital, Pilsonu street 13, Riga, LV-1002, Latvia
700    1_
$a Lurina, Baiba $u Riga Stradins University, Dzirciema street 16, Riga, LV-1007, Latvia; Latvian Center of Cardiology, Pauls Stradins Clinical University Hospital, Pilsonu street 13, Riga, LV-1002, Latvia
700    1_
$a Kamzola, Ginta $u Riga Stradins University, Dzirciema street 16, Riga, LV-1007, Latvia; Latvian Center of Cardiology, Pauls Stradins Clinical University Hospital, Pilsonu street 13, Riga, LV-1002, Latvia
700    1_
$a Strelnieks, Aldis $u Riga Stradins University, Dzirciema street 16, Riga, LV-1007, Latvia; Riga East Clinical University hospital, Hipokrata street 2, Riga, LV-1038, Latvia
700    1_
$a Kalejs, Oskars $u Riga Stradins University, Dzirciema street 16, Riga, LV-1007, Latvia; Latvian Center of Cardiology, Pauls Stradins Clinical University Hospital, Pilsonu street 13, Riga, LV-1002, Latvia
700    1_
$a Lejnieks, Aivars $u Riga Stradins University, Dzirciema street 16, Riga, LV-1007, Latvia; Riga East Clinical University hospital, Hipokrata street 2, Riga, LV-1038, Latvia
773    0_
$t Cor et Vasa $x 0010-8650 $g Roč. 60, č. 3 (2018), s. 299-304 $w MED00010972
910    __
$a ABA008 $b A 2980 $c 438 $y p $z 0
990    __
$a 20181127063037 $b ABA008
991    __
$a 20200316112804 $b ABA008
999    __
$a ok $b bmc $g 1354504 $s 1035934
BAS    __
$a 3
BMC    __
$a 2018 $b 60 $c 3 $d 299-304 $i 0010-8650 $m Cor et Vasa (Brno) $x MED00010972
LZP    __
$c NLK125 $d 20200316 $a NLK 2018-51/vt

Find record

Citation metrics

Loading data ...

Archiving options

Loading data ...