Cíl: Tato studie hodnotí použitelnost transtorakální echokardiografie (TTE) jako screeningové metody k detekci aneurysmatu septa síní na souboru pacientů vyšetřených v období jednoho roku. Metodika: V období od ledna 2019 do ledna 2020 bylo ambulantně echokardiograficky vyšetřeno 769 pacientů. U 87 % z těchto pacientů s dobrou nebo velmi dobrou vyšetřitelností byla posouzena přítomnost aneurysmatu septa síní (ASA). Pokud bylo nalezeno ASA a pacient projevil zájem, byla provedena kontrastní transtorakální echokardiografie (CTTE). Výsledky: Nalezli jsme 80 pacientů s ASA, z nichž 37 podstoupilo kontrastní vyšetření. 34 z nich bylo pozitivních na přítomnost pravolevého zkratu. Kolem 18 % pacientů s ASA mělo symptomy z možné nebo z pravděpodobné kardioembolizace. Ti, jejichž symptomy byly suspektní z kardioembolizace, byli léčeni protidestičkovými léky (n = 6) nebo implantací okludéru a protidestičkovou léčbou (n = 2). Závěry: Dle této studie je prevalence ASA kolem 10 % v běžné kardiologické populaci. Podíl intrakardiálních zkratů na úrovni septa síní ve skupině pacientů s ASA byl téměř 90 %. V našem vzorku pacientů s ASA bylo kolem 18 % pacientů se symptomy z možné nebo pravděpodobné paradoxní embolizace. Na základě těchto výsledků doporučujeme zhodnotit přítomnost ASA během každého echokardiografického vyšetření a u každého pacienta s ASA provést nějakou formu kontrastního vyšetření. Všichni symptomatičtí pacienti by měli podstoupit transezofageální echokardiografii (TEE) a kontrastní transezofageální echokardiografii (CTEE).

Aims: This study evaluates the usage of TTE as a screening method to detect ASA as is demonstrated on the population of patients examined within the period of one year. Methods: From January 2019 to January 2020, 769 patients underwent TTE on outpatient basis. 87% of these with either good or very good image quality were analyzed for the presence of ASA. In the presence of ASA, and in the case of patient's interest, CTTE was performed. Results: We have identified 80 patients with ASA out of which 37 underwent contrast examination. 34 of these were positive for the presence of R-L shunt. Around 18% of patients with ASA exhibited symptoms, which were likely or possibly of embolic origin. Those, whose symptoms were suspicious of cardioembolism were treated with antiplatelet medication (n = 6) or PFO occluder together with antiplatelet medication (n = 2). Conclusion: According to this study the prevalence of ASA is around 10% in the general cardiologist's population. The proportion of interatrial shunting, detected by CTTE, in the group of patients with ASA was nearly 90%, which is significantly higher than in most of the works published to date. The percentage of patients with possible or probable cardioembolic symptoms was around 18%. On the basis of these results we suggest to assess the presence of ASA during every echocardiographic examination and to perform some form of contrast examination in all patients with ASA. All symptomatic patients should undergo TEE-CTEE.

Department of Cardiology Complex Heart Center Na Homolce Hospital Prague

Department of Heart Surgery Complex Heart Center Na Homolce Hospital Prague

Hořovice Hospital Hořovice

Outpatient Clinic IP Pavlova Prague

Citace poskytuje Crossref.org

Literatura