Problémové užívání návykových látek při péči o dítě je sociálněpatologickým jevem, který snižuje kvalitu péče. Problémové užívání návykových látek se ale neodráží jen v kvalitě výchovy, ale rizikovost tohoto chování může být pro dítě fatální, neboť je významným rizikovým faktorem úmrtí dítěte. Cíl | Cílem příspěvku je na základě kvantifikace dat z policejních statistik kriminality páchané na dětech diskutovat validitu těchto dat vztahujících se k syndromu CAN v souvislosti s užíváním návykových látek. Soubor a metody | Výzkumný soubor tvoří data extrahovaná ze statistických přehledů kriminality tzv. Evidenčně statistického systému kriminality (ESSK). Data se vztahují k vybraným trestným činům za rok 2019, kde napadeným objektem (obětí) bylo dítě ve věku od 0 do 5 let. Výsledky | Nejčetněji byl spáchán trestný čin týrání svěřené osoby (§ 198) a znásilnění (§ 185). Nejčetněji byl spáchán trestný čin na osobě čtyřleté, nejméně na dětech v kojeneckém věku. Páchání trestné činnosti na dětech v kojeneckém věku má nejčastěji fatální následky. Pachatelé trestného činu u všech forem následků byli nejčastěji vlastními rodiči dítěte. Lze důvodně předpokládat, že protiprávní jednání pod vlivem návykových látek vykazují značnou míru latence.

The problematic use of addictive substances while caring for a child is a social pathology that reduces the quality of such care. In addition to compromising the quality of parenting, addictive behaviour can have fatal consequences for a child, as it is a significant risk factor in terms of children's deaths. Aim | The aim of this paper is to discuss the validity of the statistical data relevant to the CAN syndrome in connection with substance use on the basis of the quantification of the data available from the police statistics concerning crimes committed against children. Sample and Methods | The research sample consists of the data extracted from the statistical crime reports known as the Criminal Records System. The data relates to selected crimes from 2019 involving a child aged 0–5 as a victim. Results | The most frequent offences were the abuse of an entrusted person (Section 198) and rape (Section 185). The largest numbers of offences were committed against four-year-olds, the fewest against infants. Crimes against infants were those that most commonly led to fatal consequences. The perpetrators of the offences, irrespective of the consequences, were, with the highest frequency, the children's own parents. It can be reasonably assumed that offences under the influence of addictive substances show a high degree of latency.

Policejní akademie ČR Praha

Trnavská univerzita v Trnave Fakulta zdravotníctva a sociálnej práce

Univerzita Palackého v Olomouci Cyrilometodějská teologická fakulta Katedra křesťanské sociální práce

CAN syndrome in connection with caregivers' substance abuse

Literatura