CÍLE: Cílem stati je zjistit, jakým způsobem se biografická anamnéza využívá při práci s klienty ve vybraných domovech pro seniory s registrovanou sociální službou domov se zvláštním režimem, a odhalit, jak jsou výsledky z ní aplikovány do individuálních plánů. TEORETICKÉ VÝCHODISKO: Ve stati je vycházeno z psychobiografického modelu péče Erwina Böhma. Předpokladem tohoto konceptu je péče zaměřená v prvé řadě na oživení psychiky seniorů, na jejich aktivizaci (případně stimulaci), na poskytování individualizované péče a na zachovávání principu normality v životě seniorů s využitím biografie klienta (jeho životního příběhu). METODY: Metodou sběru dat byl především polostrukturovaný rozhovor s pracovníky vybraných domovů pro seniory, jež jsou kontaktními místy České alzheimerovské společnosti. Doplňkovou metodou bylo pozorování. VÝSLEDKY: Bylo zjištěno, že cílený způsob implementace poznatků z biografie do individuálních plánů byl patrný pouze v jednom ze tří zařízení. Nicméně aktivizační (případně stimulační) činnosti byly ve všech domovech pro seniory přizpůsobovány potřebám klientů i jejich zájmům a zvykům vycházejícím z jejich minulosti. IMPLIKACE PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI: Zjištění lze využít pro výkon praxe sociální práce jako inspiraci při péči o osoby s Alzheimerovou chorobou. Ačkoliv se jedná o ústavní zařízení, neplatí v žádném z nich předpoklad péče zaměřené primárně na „teplo ‒ jídlo ‒ očistu“ a tento způsob práce může vést k vyšší profesionalizaci pracovníků.

OBJECTIVES: The article examines how biographical history is used when working with a client in selected homes for seniors, and reveals how the results are applied to individual plans. THEORETICAL BASE: In this context, the text is built on the psycho-biographical care model of Erwin Böhm. In this concept, care is primarily aimed at reviving the psyche of seniors, activating or stimulating them, providing individualized care, and maintaining the principle of normality in the elderly. The main tool for it is the client’s biography (life story). METHODS: We used mainly semi-structured interviews and additionally structured observation. OUTCOMES: We observed that the targeted way of implementing biographical history into individual plans was evident in only one out of the three institutions. However, activating or stimulating activities have been tailored to the needs of clients and their past-based interests and habits in all the homes for the elderly. SOCIAL WORK IMPLICATIONS: Therefore, the findings can be used for practical social work as inspiration for the care of people with Alzheimer’s disease. Although they are institutions of complete care, thus the use of biographical history can lead to a higher level of professional care.

Katedra sociální práce Fakulta sociálně ekonomická Univerzity J E Purkyně

Using Biographical History in Individual Planning for People with Alzheimer's Disease in Homes for the Elderly: Best Practice?

Literatura