Náhradní mateřství lze již v dnešní době považovat za jednu z běžných součástí asistované reprodukce, se kterou je z povahy věci spojena řada kontroverzí. Cílem našeho článku bude poukázat na skutečnost, že využívání daného způsobu získání dítěte je kromě diskutovaných eticko-právních problémů spojeno rovněž s často opomíjenými důsledky psychosociálního charakteru. V tomto ohledu se zaměříme na specifickou oblast mezinárodní surrogace, jakožto novou formu reprodukční turistiky, která se na tržním principu dynamicky a do značné míry nekontrolovatelně rozvíjí na pozadí globalizace a absence nadnárodních pravidel. Uvedený stav pochopitelně vede k sociální a právní nejistotě jak žadatelů o danou proceduru, tak náhradní matky a dítěte. Celosvětové uzavírání státních hranic a omezování pohybu v důsledku zvládání pandemie koronaviru SARS-CoV-2 pak danou situaci jen prohloubilo, respektive náhle vytvořilo neočekávané překážky navázání komunikace mezi náhradní matkou a žadateli, včetně převzetí dítěte do péče, což má dopady do života všech zúčastněných osob.

Surrogacy can be already considered as one of the common parts of assisted reproduction which is due to its nature associated with a number of controversies. The aim of our article will be to point out the fact that the use of this procedure is connected not only to the discussed ethical and legal problems but also to associated and often neglected psychosocial consequences. In this regard, we will focus on a specific area of international surrogacy as a new form of reproductive tourism which develops dynamically and uncontrollable on the market principle and against the background of the globalization and the absence of supranational rules. This situation leads to the social and legal uncertainty of the applicants to this procedure, the surrogate mother and the child. The global closure of state borders and restrictions on movement due to the handling SARS-CoV-2 coronavirus pandemic only exacerbated the situation, or more precisely created unexpected barriers to communication between the surrogate mother and the applicants, including takeover of child care, what has implications for the live of all parties involved.

Krajský soud v Brně

Právnická fakulta Masarykovy univerzity

Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích

International surrogacy and its impacts (not only) in the time of a pandemic

Literatura

000      

00000naa a2200000 a 4500

001      

bmc22007992

003      

CZ-PrNML

005      

20220310134521.0

007      

cr|cn|

008      

220310s2021 xr fs 000 0|cze||

009      

AR

040    __

$a ABA008 $d ABA008 $e AACR2 $b cze

041    0_

$a cze $b eng

044    __

$a xr

100    1_

$a Valc, Jakub $7 _AN095394 $u Právnická fakulta Masarykovy univerzity; Krajský soud v Brně

245    10

$a Mezinárodní surrogace a její dopady (nejen) v době pandemie / $c Jakub Valc, Hana Konečná

246    31

$a International surrogacy and its impacts (not only) in the time of a pandemic

504    __

$a Literatura

520    3_

$a Náhradní mateřství lze již v dnešní době považovat za jednu z běžných součástí asistované reprodukce, se kterou je z povahy věci spojena řada kontroverzí. Cílem našeho článku bude poukázat na skutečnost, že využívání daného způsobu získání dítěte je kromě diskutovaných eticko-právních problémů spojeno rovněž s často opomíjenými důsledky psychosociálního charakteru. V tomto ohledu se zaměříme na specifickou oblast mezinárodní surrogace, jakožto novou formu reprodukční turistiky, která se na tržním principu dynamicky a do značné míry nekontrolovatelně rozvíjí na pozadí globalizace a absence nadnárodních pravidel. Uvedený stav pochopitelně vede k sociální a právní nejistotě jak žadatelů o danou proceduru, tak náhradní matky a dítěte. Celosvětové uzavírání státních hranic a omezování pohybu v důsledku zvládání pandemie koronaviru SARS-CoV-2 pak danou situaci jen prohloubilo, respektive náhle vytvořilo neočekávané překážky navázání komunikace mezi náhradní matkou a žadateli, včetně převzetí dítěte do péče, což má dopady do života všech zúčastněných osob.

520    9_

$a Surrogacy can be already considered as one of the common parts of assisted reproduction which is due to its nature associated with a number of controversies. The aim of our article will be to point out the fact that the use of this procedure is connected not only to the discussed ethical and legal problems but also to associated and often neglected psychosocial consequences. In this regard, we will focus on a specific area of international surrogacy as a new form of reproductive tourism which develops dynamically and uncontrollable on the market principle and against the background of the globalization and the absence of supranational rules. This situation leads to the social and legal uncertainty of the applicants to this procedure, the surrogate mother and the child. The global closure of state borders and restrictions on movement due to the handling SARS-CoV-2 coronavirus pandemic only exacerbated the situation, or more precisely created unexpected barriers to communication between the surrogate mother and the applicants, including takeover of child care, what has implications for the live of all parties involved.

700    1_

$a Konečná, Hana, $d 1961- $7 mzk2003187202 $u Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích

773    0_

$t Časopis zdravotnického práva a bioetiky $x 1804-8137 (elektronická verze) $g Roč. 11, č. 2 (2021), s. 66-91 $w MED00175105

856    41

$u http://medlawjournal.ilaw.cas.cz/index.php/medlawjournal/article/view/222/174 $y plný text volně přístupný

910    __

$a ABA008 $b online $y 0 $z 0

990    __

$a 20220309160023 $b ABA008

991    __

$a 20220310135447 $b ABA008

999    __

$a min $b bmc $g 1768618 $s 1159185

BAS    __

$a 3 $a 4

BMC    __

$a 2021 $b 11 $c 2 $d 66-91 $i 1804-8137 (elektronická verze) $m Časopis zdravotnického práva a bioetiky $x MED00175105

LZP    __

$a NLK 2022-13/dk