Úvod: Cílem této studie bylo srovnání pooperační péče s vybranými elementy protokolu ERAS (Enhanced Recovery After Surgery): optimální analgetizace, neagresivní tekutinová náhrada, prevence nevolnosti a zvracení, časný perorální nebo enterální příjem, časné odstraňování drénů, nazogastrických sond a permanentních močových katétrů, časná rehabilitace. Soubor pacientů a metodika: Data byla získávána na základě stanovených kritérií ze zdravotnické dokumentace vybrané skupiny pacientů po plánovaných resekcích střeva, s pobytem na jednotce intenzivní péče (JIP) minimálně 48 hodin. Výzkumný soubor byl sestaven z pacientů hospitalizovaných na dvou chirurgických JIP. Ve zdravotnickém zařízení v Karviné (JIP 1) bylo do studie zahrnuto 79 pacientů a v Havířově (JIP 2) bylo zařazeno 107 pacientů. Výsledky: Na základě retrospektivní analýzy získaných informací je patrné, že konkrétní dílčí postupy z protokolu ERAS byly zaváděny a realizovány na obou pracovištích JIP. Statisticky významný rozdíl byl zjištěn u optimální pooperační analgetizace (epidurální katétr) a dodržení tekutinové restrikce do 2,5 litrů. Dále byly zaznamenány statisticky významné rozdíly u četnosti provedených laparoskopií, u časného perorálního a enterálního příjmu, u časného odstraňování drénů, nazogastrických sond a permanentních močových katétrů. Závěr: Na sledovaných pracovištích se míra implementace ERAS v jednotlivých krocích liší, ale v uvedené studii nevedly tyto rozdíly k rozdílným výsledkům. Prokazatelně se nedá určit, který element z koncepce ERAS má signifikantní vliv na konečné výsledky.

Introduction: The aim of this study was a comparison of postoperative care with selected elements of the ERAS (Enhanced Recovery After Surgery) protocol: optimal analgesia, non-aggressive fluid replacement, nausea and vomiting prevention, early oral or enteral intake, early removal of drains, nasogastric tubes and permanent urinary catheters, early rehabilitation. Patients and methods: Data were obtained based on established criteria from the medical documentation of a selected group of patients after planned intestinal resections, with a stay in the intensive care unit (ICU) of at least 48 hours. The research group was composed of patients hospitalised in two surgical ICUs. Seventy-nine patients were included in the study at the medical facility in Karviná (ICU 1), and one hundred and seven patients were enrolled in Havířov (ICU 2). Results: Based on a retrospective analysis of the information obtained, it is evident that specific partial procedures from the ERAS protocol were implemented at both ICU workplaces. A statistically significant difference was found in the optimal postoperative analgesia (epidural catheter) and adherence to fluid restriction up to 2.5 litres. Furthermore, statistically significant differences in srovthe frequency of laparoscopies, early oral and enteral intake, early removal of drains, nasogastric tubes and permanent urinary catheters were noted. Conclusion: The level of ERAS implementation in the monitored workplaces differs in individual steps, but these differences did not lead to different results in the mentioned study. It is demonstrably impossible to determine which elements of the ERAS concept significantly affect the final results.

Centrum pro poruchy sluchu a rovnováhy Ostrava

Mezioborová jednotka intenzivní péče Nemocnice Havířov

Oddělení ORL Nemocnice s poliklinikou Havířov

Ústav epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařská fakulta Ostravská univerzita v Ostravě

Ústav nelékařských zdravotnických studií Fakulta veřejných politik Slezská univerzita v Opavě

Influence of the implementation of ERAS recommendations on the results in patients in colorectal surgery: a retrospective and comparative study