Úvod: Při využití prasete jako experimentálního zvířete je často nezbytné zajištění permanentního žilního vstupu, který umožní nejen opakované krevní odběry. Cílem práce bylo vyhodnotit průchodnost a komplikace implantabilních intravenózních port katétrů u prasat zařazených do různých chirurgických experimentů. Metody: Port katétry byly implantovány cestou zevní jugulární žíly celkem 211 prasatům zařazeným do 7 různých experimentů. Retrospektivně byly hodnoceny všechny zaznamenané komplikace. Výsledky: U 157 zvířat (74,4 %) nebyly zaznamenány žádné komplikace. Nejméně závažnou komplikací byl otok (12 zvířat, 5,7 %) a serom v okolí portu (3 zvířata, 1,4 %). Přechodné potíže s aspirací krve byly zaznamenány u 13 zvířat (6,2 %). Nejzávažnější komplikace, kvůli kterým nemohl být port katétr využíván k aspiraci ani aplikaci, nastaly u 26 zvířat (12,3 %). Jednalo se o absces v okolí portu (12 zvířat), nekrózu kožního krytu (2 zvířata), částečnou dehiscenci rány (2 zvířata) a ztrátu funkce port katétru z nespecifikovaných důvodů (10 zvířat). U žádného ze zvířat nemusel být port katétr explantován a žádné zvíře nemuselo být z důvodů komplikací port katétru vyřazeno z experimentu. Cestou port katétru lze bezpečně aplikovat i jodovou kontrastní látku při CT vyšetření. Závěr: I přes zaznamenané komplikace je implantabilní port katétr vhodný k zajištění permanentního intravenózního vstupu u prasat v rámci chirurgických experimentů. Tato metodika umožňuje minimalizovat stres zvířat v pooperačním období a redukovat jejich počet.

Introduction: Permanent intravenous access is usually required in pigs used for surgical experiments, not only to enable repeated blood sample collections. The aim of this study was to evaluate the patency and complications of vascular access ports (VAP) implanted in pigs included in different surgical experiments. Methods: VAPs were implanted via the external jugular vein in a total of 211 pigs from 7 different experiments. All observed complications were retrospectively evaluated. Results: No complications were observed in 157 animals (74.4%). Complications of the least severity were edema or seroma around the port which were observed in 12 (5.7%) and 3 (1.4%) animals, respectively. Temporary problems with aspiration of blood via the port occurred in 13 animals (6.2%). The most severe complications which prevented the use of the VAP for aspiration and application were recorded in 26 animals (12.3%). These complications included: abscess formation around the port (12 animals), skin necrosis over the port (2 animals), partial wound dehiscence (2 animals) and loss of the VAP function due to an unspecified cause (10 animals). Removal of the VAP was not needed in any of the animals and none of the animals had to be excluded from the experiment due to the complications. The VAP can also be used for safe administration of iodine contrast agent during CT examination. Conclusion: Despite the observed complications the VAP is suitable as permanent intravenous access in pigs used for surgical experiments. This method helps to minimize the stress of the animals in the postoperative period and to reduce the number of experimental animals.

Biomedicínské centrum Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Plzni

Chirurgická klinika Fakultní nemocnice Plzeň a lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Plzni

Permanent intravenous access in experimental surgery - our experience