Slyšící děti neslyšících rodičů (CODA) se již ze své podstaty nacházejí na pomezí mezi kulturou slyšících a kulturou Neslyšících. Většině neslyšících rodičů se rodí slyšící děti, je tedy na místě pokusit se tuto bikulturnost uchopit. Naším cílem je zjistit, jak se v dětství CODA osob projevoval a jak je ovlivnil střet těchto kultur. Manifestace těchto kultur byla zkoumána v šesti dílčích oblastech v rámci rozvoje CODA dítěte. Hlavní výzkumnou metodou byly polostrukturované rozhovory se sedmi jedinci z cílové skupiny. Výstupem je souhrn doporučení na obecné úrovni, jakým způsobem k osobám CODA přistupovat a čeho se naopak ve vztahu k nim vyvarovat. Docházíme k závěru, že jedinci CODA nejsou touto bikulturností nijak negativně zasaženi, jsou schopni se do společnosti standardně začlenit a ze specifi k svého dětství především profitovat.

Hearing children of deaf parents (CODA) are, by their very nature, on the border between the culture of the hearing and the culture of the Deaf. Most deaf parents have hearing children, so it is time to try to approach this biculture. Our goal is to fi nd out how CODA people manifested themselves as children and how the clash of these cultures aff ected them. Th e manifestation of these cultures was examined in six sub-areas within the childʼs CODA development. The main research method was semi-structured interviews with seven individuals from the target group. The output is a summary of recommendations at the general level on how to approach CODAs and what to avoid in relation to them. We come to the conclusion that CODA individuals are not negatively aff ected by this biculturalism; they are able to integrate into society in a standard way and above all to benefit from the specifics of their childhood.

Univerzita Karlova Pedagogická fakulta Katedra speciální pedagogiky

CODA individuals and their identification in the majority society and the deaf minority

Literatura