Cílem studie bylo pohledem lékařů identifikovat a vysvětlit bariéry v komunikaci mezi českými lékaři a uprchlíky z Ukrajiny při poskytování zdravotní péče. Studie reaguje na příchod velkého množství nucených migrantů z Ukrajiny v roce 2022 a nároky, které jejich pobyt klade na český zdravotnický systém, a to zejména v oblasti komunikace lékaře s pacientem-migrantem. Práce je motivována zahraničními poznatky, kdy nedorozumění a nekvalitní komunikace může vést k nižší spokojenosti a adherenci pacientů, a v důsledku toho i k horším výsledkům zdravotní péče. Kvalitativní výzkum byl realizován 16 hloubkovými polostrukturovanými rozhovory s lékaři prvního kontaktu poskytujícími zdravotní péči ukrajinským uprchlíkům. Informanti byli vybíráni metodou záměrného výběru s cílem získat co nejpestřejší vzorek. Výsledná data byla analyzována s využitím tematického kódování. Z výsledků vyplynuly čtyři hlavní oblasti interkulturních bariér mezi lékaři a pacienty-ukrajinskými uprchlíky: (1) jazyk, (2) odlišnosti zdravotnických systémů Česka a Ukrajiny, (3) odlišný přístup ke zdraví a nemoci a (4) předsudky. Největším zdrojem neporozumění byla odlišnost českého a ukrajinského zdravotnického systému, ze které vyplývají odlišné role a postavení lékařů a pacientů ve zdravotnických systémech. Závěry výzkumu ukazují, že v poskytování zdravotní péče ukrajinským uprchlíkům hrají významnou roli interkulturní bariéry, které ale lze za využití vhodných nástrojů překlenout. Současná geopolitická situace v Evropě a narůstající diverzita ve společnosti vede k potřebě osvojovat si interkulturní kompetence v rámci pregraduálního a celoživotního vzdělávání lékařů. Stejně tak je třeba přijímat opatření, která podporují kulturně kompetentní zdravotní péči.

The aim of the study was to identify and explore barriers to communication between refugees from Ukraine and physicians providing health care, the perspective of physicians was embraced. The focus of the work reflects on the arrival of many forced migrants from Ukraine in 2022. Further, it focuses on the pressure that the presence of migrants’ places on the Czech healthcare system, especially in doctor-migrant patient communication. The objectives of this study are also motivated by existing international evidence that misunderstandings and poor-quality communication can lead to lower patient satisfaction and adherence, and consequently poorer healthcare outcomes. The research was carried out in the form of qualitative research, 16 in-depth semi-structured interviews were conducted with physicians providing health care to Ukrainian refugees. Informants were selected using a purposive sampling method to obtain as diverse a sample as possible. The resulting data were analysed by applying thematic coding. The results showed that four main areas of intercultural barriers play a key role in the relationship between physicians and Ukrainian patients. These are: (1) language, (2) differences in healthcare systems, (3) different attitudes towards health and illness and (4) prejudice. The major source of misunderstanding was the difference between the Czech and Ukrainian healthcare systems, which leads to a different position of the patient in the healthcare system. The conclusions prove that intercultural barriers play a significant role in the provision of health care to Ukrainian refugees but can be addressed to a large extent. The current situation in Czechia and the increasing diversity in society call for the need to acquire intercultural competencies in undergraduate and continuing medical education. Similarly, the adoption of measures that promote culturally competent health care is needed.

Katedra veřejné a sociální politiky FSV UK Praha

Ústav veřejného zdraví LF MU v Brně

Ústav veřejného zdravotnictví a medicínského práva 1 LF UK Praha

Physicians’ experiences of intercultural differences in communication with Ukrainian refugees during the Russian-Ukrainian armed conflict