Úvod: Práce hasičů patří mezi rizikové z hlediska možného ohrožení zdraví. Během zásahů jsou hasiči vystavováni nebezpečným zplodinám hoření, které mohou mít akutní i chronický účinek. Cílem tohoto projektu bylo zjistit, k jakým změnám ve ventilačních parametrech dochází u hasičů časně po zásahu u požáru. Metodika: Projektu se účastnilo 24 hasičů (průměrný věk 37,1 let), kteří byli v rámci výcviku exponováni zplodinám hoření při hašení v zařízení simulujícím reálné prostředí požáru (flashover kontejner). Před zásahem, ihned po něm a druhý den byla provedena spirometrie. Před expozicí bylo provedeno měření vydechovaného oxidu dusnatého (FeNO) k posouzení možného alergického zánětu v dýchacích cestách. Výsledky: Průměrná hodnota FeNO byla u sledovaných osob 18,8 ppb (rozmezí 5–59). Při měření klidové spirometrie před zásahem byla u jedné osoby snížená hodnota FEV1 (usilovně vydechnutý objem za 1. sekundu), snížené hodnoty obstrukce v periferních dýchacích cestách (MEF – maximální průtoky vydechnutého vzduchu v různých úrovních usilovné vitální kapacity) byly nalezeny u 18 osob, zvýšená hodnota odporů v dýchacích cestách (Rocc) u 12 osob. Vitální kapacita (VC) plic byla u všech osob v normě. Ihned po cvičném zásahu došlo ve skupině sledovaných osob ke zlepšení průměrné hodnoty všech sledovaných ventilačních parametrů. Změny byly významné v parametrech FEV1, MEF25 (maximální průtok vydechnutého vzduchu v 25 % usilovné vitální kapacity), AEX (plocha pod výdechovou částí křivky) (p ≤ 0,001), FVC (usilovná vitální kapacita) a Rocc (p < 0,01). Druhý den došlo naopak ke zhoršení sledovaných ventilačních parametrů, a to jak vzhledem k hodnotám ihned po zásahu, tak i ke vstupním hodnotám. Změny druhý den po zásahu v porovnání s hodnotami před zásahem byly významné pro parametr VC, Rocc (p < 0,001), FEV1 (p < 0,01). Závěr: Sledování ventilačních parametrů během simulovaného požárního zásahu ukázalo, že ke zhoršení došlo až s odstupem – druhý den, a to v dynamických i statických parametrech. Z hlediska regenerace organismu hasičů je tedy velmi důležitá rekonvalescence ve dnech následujících po zásahu.

Introduction: The work of firefighters is one of the most risk in terms of potential health hazards. Firefighters are exposed to hazardous combustion products, which can have both acute and chronic effects. The aim of this project was to investigate what changes in ventilation parameters occur in firefighters early after a fire exposure. Methodology: Twenty-four firefighters (mean age 37.1 years) participated in the project and were exposed to combustion products during training in a device simulating a real fire exposure (flashover container). Spirometry was performed before, immediately after and the next day. Before exposure, exhaled nitric oxide (FeNO) measurement was taken to assess possible allergic inflammation in the airways. Results: The mean FeNO value in the subjects was 18.8 ppb (range 5–59). When measuring resting spirometry before the intervention, one person had a reduced FEV1 value (forced expiratory volume in 1 second), reduced values of peripheral airway obstruction (MEF-maximal expiratory flow rates at different levels of forced vital capacity) were found in 18 persons, increased values of airway resistance (Rocc) in 12 persons. The vital capacity (VC) of the lungs was normal in all persons. Immediately after the training intervention, the mean value of all the monitored ventilatory parameters improved in the group of subjects. The changes were significant in the parameters FEV1, MEF25 (maximum expiratory flow rate at 25 % of the forced vital capacity), AEX (area under the expiratory part of the curve) (p ≤ 0.001), FVC (forced vital capacity) and Rocc (p < 0.01). On the second day, there was a deterioration of the monitored ventilatory parameters, both with respect to the values immediately after the exposure and to the initial values. Changes on the second day after the exposure compared to pre-exposure values were significant for the VC parameter, Rocc (p < 0.001), FEV1 (p < 0.01). Conclusion: The monitoring of ventilation parameters during the simulated fire incident showed that the deterioration occurred only after the second day, both in dynamic and static parameters. Thus, from the point of view of the recovery of the firefighters’ organism, recovery in the days following the intervention is very important.

CASRI Vědecké a servisní pracoviště tělesné výchovy a sportu p o Praha

Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT Praha

Klinika pracovního lékařství Všeobecná fakultní nemocnice Praha 1 lékařská fakulta Univerzity Karlovy Praha

Ústav lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky 1 lékařská fakulta Univerzity Karlovy Praha

Changes in ventilation parameters in firefighters during a simulated intervention