Cíle: Hlavním cílem práce je formou prospektivní observační studie analyzovat efektivitu a kauzální vztahy léčby pacientů s tupým poraněním krčního úseku arteria carotis interna (ACI). Metodika: Metodou retrospektivní analýzy s prospektivním sběrem dat jsme hodnotili soubor pacientů, u kterých bylo v letech 2010-2020 diagnostikováno poranění extrakraniálního úseku ACI. U všech pacientů jsme sledovali vstupní klinickou symptomatologii, nález na vstupní CT angiografii (CTA), zvolenou terapii, kontrolní zobrazení mozku a po 3 měsících zhodnocení neurologického stavu se zobrazením krkavic. Do souboru bylo zařazeno 16 pacientů s tupým poraněním ACI diagnostikovaným u triage pozitivních pacientů vyšetřovaných celotělovým CT skenem pro podezření na polytrauma. Pacienti se závažnými krvácejícími lézemi byli ponecháni bez antitrombotické terapie do sanace krvácivých poranění, poté byli zajištěni kombinací protidestičková léčba kyselinou acetylsalicylovou (ASA) + nízkomolekulárním heparinem (LMWH) v profylaktické dávce. Pacienti s poraněním mozku (prokrvácenými kontuzemi či intrakraniálním krvácením) byli léčeni pouze nízkomolekulárním heparinem v profylaktické dávce od druhého, resp. třetího dne po traumatu. U pacientů, u nichž došlo ke vzniku neurologické symptomatologie v souvislosti s poraněním ACI, bylo postupováno přísně individuálně se zvážením všech potenciálních rizik spojených s agresivní antitrombotickou léčbou. Všem pacientům se stenózou lumen ACI bylo provedeno kontrolní CTA za 2-3 dny k vyloučení závažné progrese nálezu. Dále byli pacienti kontrolováni po 3 měsících pomocí UZ nebo CTA. V hodnocení souboru jsme se zaměřili na výskyt četnosti neurologických komplikací ve vztahu k závažnosti stenotizující traumatické léze ACI. Výsledky: Z celkem 4145 pacientů vyšetřených na CT po vysokoenergetickém traumatu bylo zaznamenáno 16 (0,4 %) pacientů s tupým poraněním krčního úseku ACI. Ve čtyřech případech byl nález na ACI oboustranný, celkový počet poraněných krkavic byl tedy 20. Čtyřikrát (20 %) byla tepna uzavřená, 7krát (35 %) se stenózou větší než 80 % a 9krát (45 %) se stenózou do 80 %. Všichni pacienti byli léčeni konzervativně. Tři pacienti (19 %) byli vzhledem k nálezu traumatického SAK a prokrvácených mozkových kontuzí léčeni pouze LMWH v profylaktické dávce od druhého dne po traumatu. U sedmi (44 %) pacientů byla po sanaci krvácivých poranění nastavena léčba ASA + LMWH v profylaktické dávce. U šesti (38 %) mobilizovaných pacientů bez přidružených závažných traumat byla nasazena pouze antiagreagační léčba. U pěti pacientů s nálezem stenózy ACI do 80 % jsme neurologické komplikace nezaznamenali. U šesti pacientů se stenózou ACI nad 80 % jsme zaznamenali jednu závažnou neurologickou příhodu a u čtyř pacientů s uzávěrem ACI jsme trvalé neurologické postižení zaznamenali ve dvou případech. Celkem jsme tedy zaznamenali tři (19 %) neurologické komplikace v souvislosti s tupým poraněním ACI, z toho jedna (6 %) byla těžce invalidizující. Závěr: Pacienty s tupým poraněním ACI po vysokoenergetickém traumatu s nálezem stenózy do 80 % lze s úspěchem léčit konzervativně. U pacientů s uzávěrem ACI lze očekávat neurologické postižení v 50 % případů. Při léčbě symptomatických pacientů s přidruženými poraněními je nutné postupovat přísně individuálně se zvážením všech potenciálních rizik farmakologické nebo endovaskulární léčby.

Aims: The main aim of this study is to analyze the effectiveness and causal relationships of treatment of patients with blunt injury of the cervical segment of internal carotid artery (ICA) in a prospective observational study. Methods: A retrospective analysis with prospective data collection was used to evaluate a cohort of patients diagnosed with extracranial ICA injuries between the years 2010 and 2020. In all patients, we followed up the initial clinical symptomatology, findings on initial CT angiography (CTA), chosen therapy, follow-up brain imaging, and assessment of neurological status with carotid imaging after 3 months. Sixteen patients with blunt ICA injury diagnosed in triage-positive patients examined by whole-body CT scan for suspected polytrauma were included. Patients with severe bleeding lesions were left without antithrombotic therapy until the hemorrhagic injuries were repaired, after which they were treated with a combination of antiplatelet therapy with acetylsalicylic acid (ASA) + low molecular weight heparin (LMWH) at a prophylactic dose. Patients with brain injury (contusions or intracranial haemorrhage) were treated with LMWHonly at prophylactic dose from the second or third day after trauma. Patients who developed neurological symptomatology related to ICA injury were managed on a strictly individual basis with consideration of all potential risks associated with aggressive antithrombotic therapy. All patients with ICA lumen stenosis underwent follow-up CTA in 2-3 days to rule out severe progression of the lesion. In addition, patients were followed up after 3 months with ultrasound or CTA. In the evaluation of the cohort, we focused on the incidence of neurological complications in relation to the severity of the stenotic ICA lesion. Results: Of the 4145 patients examined on CT after high-energy trauma, 16 (0.4%) patients with blunt ICA injury were recorded. In 4 cases, the ICA findings were bilateral, thus the total number of carotid injuries was 20. Four times (20%) the artery was closed, 7 times (35%) with stenosis greater than 80%, and 9 times (45%) with stenosis less than 80%. All patients were treated conservatively. Three patients (19%) were treated with LMWH at a prophylactic dose from the second day after trauma due to the findings of traumatic SAH and cerebral contusions. In 7 (44%) patients, treatment with ASA + LMWH in prophylactic dose was set after the treatment of hemorrhagic injuries. In 6 (38%) mobilized patients without associated major trauma, only antiplatelet therapy was deployed. We did not observe any stroke symptoms in 5 patients with ICA stenosis up to 80%. In 6 patients with ICA stenosis above 80%, we observed once neurological symptomatology, and in 4 patients with ICA occlusion, we observed permanent neurological disability in 2 cases. Thus, we recorded a total of 3 (19%) neurological complications related to blunt ICA injury, of which one (6 %) was severely disabling. Conclusion: Patients with blunt injury of ICA after high-energy trauma with stenosis findings up to 80% can be successfully treated conservatively. In patients with ICA oclusion, neurological disability can be expected in 50 % of cases. The treatment of symptomatic patients with associated injuries should be strictly individualized with consideration of all potential risks of pharmacological or endovascular treatment.

Lékařská fakulta UK Hradec Králové

Neurologické oddělení Neurocentra Krajská nemocnice Liberec a s

Radiodiagnostické oddělení Centra zobrazovacích metod Krajská nemocnice Liberec a s

Radiologická klinika LF UK a FN Hradec Králové

Ústav klinických oborů a biomedicíny Fakulty zdravotnických studií Technická univerzita v Liberci

Blunt injury of the cervical segment of the internal carotid artery

Literatura