Úvod: Poranění periferních cév se vyskytují v 1–3 % traumat v civilním prostředí. Management vychází ze zkušeností z oblasti válečné medicíny, kde jsou tato poranění častější. Cílem tohoto článku je shrnout doporučené základní postupy vyšetření a péče o pacienty s cévními traumaty. Metody: Management cévních traumat je popsán v doporučených postupech Western Trauma Association (WTA) a Eastern Association for the Surgery of Trauma (EAST) pro management cévních poranění. Výsledky: Poškození cév se vyskytuje při penetrujících i tupých traumatech. U penetrujících poranění dochází častěji k poškození celé stěny cévy. U tupých poranění dominují intimální disekce, pseudoaneurysmata a intramurální hematomy. Končetinu nejvíce ohrožuje ischemie, reperfuzní poškození a kompartment syndrom. Zásadní je rychlost diagnostiky a léčby. Management cévních poranění probíhá v rámci ATLS protokolu a principu life-over-limb. Primárním cílem je zástava masivního krvácení. V diagnostice se uplatňuje klinické vyšetření a CT angiografie. Při průkazu jistých známek arteriálního krvácení je nutná operační revize. Ta může probíhat primárně jako damage control surgery, s primárním cílem zástavy krvácení. K dočasnému obnovení perfuze lze použít shunt. Pro definitivní ošetření lze mimo prosté sutury užít záplat a interpozici graftů, a to jak autologních, tak protetických. Důležitý je dostatečný débridement a provedení fasciotomie. V některých případech lze s výhodou využít radiointervenčních metod. Závěr: Za poslední století došlo k významnému vývoji strategie léčby. Data z recentních válečných konfliktů dokumentují snížení míry nutných amputací, záchrana postižených končetin je v dnešní době normou.

Introduction: Peripheral vascular injuries occur in 1–3% of all traumas in civilian settings. The management of these injuries is often based on experience derived from war medicine where these injuries are more common. The goal of this article is to summarize basic guidelines for the diagnosis and treatment of vascular injuries. Methods: Western Trauma Association (WTA) and Eastern Association for the Surgery of Trauma (EAST) both have their own guidelines for vascular trauma management. Results: Vascular injuries occur both in penetrating and blunt traumas. Complete vessel disruption occurs more frequently in penetrating traumas. In the case of blunt trauma, intimal defects are more common, resulting in dissection, false aneurysm, or intramural hematoma. The limb is mostly endangered due to ischemia, reperfusion injury and the compartment syndrome. Prompt diagnosis and treatment are paramount. Vascular trauma management is part of the ATLS protocol and life-over-limb principle. The primary goal is to stop the massive external bleeding. Clinical examination and CT angiography are the most helpful for the diagnosis. Surgical revision is indicated when hard signs are present. This can be a damage control surgery with the primary goal to stop the bleeding as quickly as possible. A shunt can be used for temporary reperfusion of the limb. Definitive treatment can take the form of a simple suture, patches or graft interposition; both prosthetic and autologous grafts are used. Sufficient debridement and fasciotomy are important steps in the therapy. In some cases, endovascular treatment can be used. Conclusion: Over the last century, the treatment strategy changed dramatically. Data from recent military conflicts show a decrease in amputation rates, and limb salvage has become a standard.

Chirurgická klinika 2 lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Ústřední vojenské nemocnice Vojenské fakultní nemocnice Praha

Katedra vojenské chirurgie Fakulta vojenského zdravotnictví Hradec Králové Univerzita obrany v Brně

Peripheral vascular trauma - basic management, diagnosis and treatment

Citace poskytuje Crossref.org

Literatura