Úvod: Cílem práce bylo vytvořit tréninkový program pro chirurgy, ve kterém budou mít možnost zdokonalit své praktické dovednosti nácvikem ošetření polytraumatu na zvířecím modelu. Metody: Laparoskopicky bylo na celkem 60 laboratorních prasatech provedeno poranění tenkého a tlustého střeva, poranění žaludku, jater, sleziny a toraskopicky byl indukován tenzní pneumothorax. Na takto vytvořeném modelu byl následně proveden nácvik vyšetřovacích procesů dle principu ATLS (advanced trauma life support) a protokolu ošetření dle principů DCS (damage control surgery). Méně zkušení chirurgové (N=10) provedli celkem 4 nácviky a zkušení chirurgové po atestaci (N=10) ošetření provedli dvakrát. Hodnocen byl relativní přínos tréninku porovnáním mezi prvním a posledním pokusem. Dále byl hodnocen absolutní přínos školení pro začátečníky při srovnání mezi hodnotami prvního pokusu pokročilých a čtvrtého pokusu začátečníků. Výsledky: Méně zkušení chirurgové zaznamenali zlepšení (první vs. čtvrtý pokus) ve všech parametrech kromě ošetření střeva a času uzávěru laparotomie. Ze srovnání prvního pokusu pokročilých a čtvrtého pokusu začátečníků vyšli začátečníci signifikantně hůře ve všech parametrech kromě dvou výše zmíněných. Průměrná celková krevní ztráta byla vyšší u začátečníků – 2531 (±661,1) g vs. 1189 (±509,5) g (p<0,001) u pokročilých. Závěr: V rámci studie byl vytvořen a validován nový zvířecí model umožňující nácvik ošetření život ohrožujících poranění. Ve skupině začátečníků došlo během tréninku k signifikantnímu zlepšení ve všech sledovaných parametrech. K dosažení výsledků srovnatelných s pokročilými chirurgy je potřeba delší trénink.

Introduction: The aim of this study was to develop a training program for surgeons that would enable them to improve their practical skills using an animal model of polytrauma. Methods: Injury to the stomach, small and large bowel as well as spleen and liver injury were caused laparoscopically, and tension pneumothorax was induced thoracoscopically, in 60 laboratory pigs. A thus obtained polytrauma model was then used for the training of examination processes according to ATLS (advanced trauma life support) principles and of the treatment protocol according to DCS (damage control surgery) principles. Less experienced surgeons (N=10) completed a total of 4 training sessions, and experienced surgeons with postgraduate certification in surgery (N=10) performed 2 treatments. The relative training benefit was subsequently assessed by comparing the first and the last attempt. Furthermore, the absolute benefit of training for the beginners (novice trainees) was evaluated by comparing their last attempt with the first attempt of experienced surgeons. Results: The beginners (less experienced surgeons) showed an improvement (first vs fourth attempt) in all parameters except bowel injury management and laparotomy closure time. Based on the comparison of the experienced surgeons’ first attempt and the beginners’ first attempt, the beginners performed significantly worse in all parameters except the two mentioned above. Average total blood loss was also higher in the beginners’ group – 2531 (±661.1) g vs 1189 (±509.5) g in the experienced surgeons’ group (p<0.001). Conclusion: A novel animal model of polytrauma that can be used for the training of life threatening injury management was developed and validated in the study. The beginners improved significantly in all parameters after the training. However, longer training would be required to achieve results comparable to those of experienced surgeons.

Chirurgická klinika 2 lékařská fakulta Univerzity Karlovy a Ústřední vojenská nemocnice Vojenská fakultní nemocnice Praha

Institut klinické a experimentální medicíny Praha

Odbor letecké záchranné služby a urgentní medicíny AČR Líně Agentura vojenského zdravotnictví

Royal Lancaster Infirmary University Hospitals of Morecambe Bay NHS Foundation Trust Lancaster UK

Ústav živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd Liběchov

Literatura