-
Je něco špatně v tomto záznamu ?
Vliv pandemie COVID-19 na kvalitu vyšetření v očních ambulancích v České republice - dotazníková studie
[Impact of the COVID-19 pandemic on the quality of examination in Eye Clinics in the Czech Republic - Questionnaire study]
Marta Karhanová, Zuzana Cyžová, Zuzana Schreiberová, Jana Kalitová, Petr Mlčák, Silvie Kalábová, Eva Mlčáková, Klára Marešová
Jazyk čeština Země Česko
Typ dokumentu klinická studie
- MeSH
- ambulantní péče * statistika a číselné údaje MeSH
- COVID-19 * psychologie MeSH
- kvalita zdravotní péče MeSH
- lidé MeSH
- ochranné prostředky klasifikace MeSH
- oftalmologie statistika a číselné údaje MeSH
- poskytování zdravotní péče statistika a číselné údaje MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- klinická studie MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Cíl studie: Zmapovat chování oftalmologů v České republice stran ochranných pomůcek v době pandemie COVID-19 (coronavirus disease 2019), a to jak v době povinných restriktivních opatření, tak po jejich rozvolnění. Vyhodnotit informovanost o možném vlivu ochrany nosu a úst (roušek, respirátorů) na kvalitu očního vyšetření, zejména na výsledek počítačového perimetru (PP) a měření nitroočního tlaku (NOT). Materiál a metoda: V rámci dvou odborných oftalmologických akcí v České republice, které se konaly v roce 2022, jsme pomocí dotazníku získali data od přítomných očních lékařů. Vyhodnotili jsme získané demografické parametry, frekvenci užívání a typ ochranných prostředků nosu a úst i zkušenosti oftalmologů s kvalitou oftalmologického vyšetření při použití ochranných pomůcek. Cíleně jsme se zaměřili také na informovanost oftalmologů o možném vlivu ochranných pomůcek na výsledek PP a měření NOT. Výsledky: Získali jsme data celkem od 212 respondentů (148 žen, 44 mužů, ve 20 případech nebylo pohlaví uvedeno). V 91,5 % se lékaři shodli, že použití respirátorů a roušek činí oftalmologické vyšetření obtížnější, přičemž mezi nejčastější potíže patřilo zamlžování okulárů (85,8 %), zamlžování vyšetřovací čočky (85,8 %), zamlžování čoček při předpisu brýlové korekce (79,2 %). S těmito problémy lékaři nejčastěji bojovali buď úplným odložením respirátoru (24,1 %), či minimálně jeho stažením pod nos (39,2 %). V době rozvolnění opatření pak signifikantně více mužů neužívalo při oftalmologickém vyšetření vůbec žádnou ochranu nosu a úst (15,8 % muži vs. 4,2 % ženy; p = 0,032). Důležitým zjištěním byl fakt, že 35,6 % respondentů nevědělo, zda sestra provádí perimetrické vyšetření u pacienta s nasazeným respirátorem/rouškou, či bez ochranných pomůcek, tedy si nebyli vědomi možného vzniku artefaktů. Možných obtíží s měřením NOT s nasazeným respirátorem si bylo vědomo pouze 21,2 %, celých 59,9 % respondentů si toto riziko neuvědomovalo (39,6 % se nad tímto problémem nikdy nezamýšlelo, 20,3 % respondentů bylo přesvědčeno, že nasazený respirátor na měření NOT vliv mít nemůže). Závěr: Používání ochranných pomůcek nosu a úst jednoznačně ovlivňuje oftalmologické vyšetření a činí jej obtížnějším. Přestože oftalmologové patří ke skupině ve vysokém riziku pro možný přenos infekce při výkonu svého povolání, často ochranu nosu a úst odkládali ve snaze eliminovat zamlžování okulárů a vyšetřovacích čoček. Informovanost oftalmologů o možném ovlivnění výsledků PP a měření NOT s nasazeným respirátorem byla v našem dotazníkovém šetření malá. Je tedy vhodné o této problematice více diskutovat a lékaře na tato rizika upozornit.
Purpose: The aim of the study was to map the behavior of ophthalmologists regarding protective equipment during the COVID-19 pandemic (coronavirus disease 2019), both during the time of the mandatory restrictive measures and after their relaxation. Another aim was to evaluate the awareness of ophthalmologists in the Czech Republic about the possible impact of nose and mouth protective measures (masks, respirators) on the quality of eye examinations, especially on the results of standard automated perimetry (SAP) and intraocular pressure (IOP) measurement. Materials and Methods: As part of two professional ophthalmological events in the Czech Republic, which took place in 2022, we obtained and evaluated data from the ophthalmologists in attendance using a questionnaire. We evaluated demographic parameters, frequency of use and type of nose and mouth protective equipment and their influence on the quality of ophthalmological examination as well as the awareness of ophthalmologists about their possible influence on the outcome of SAP and IOP measurements. Results: We obtained data from a total of 212 respondents (148 women, 44 men, in 20 cases gender was not stated). In 91.5% of cases, ophthalmologists agreed that the use of respirators and masks makes ophthalmological examination more difficult. The most common problems were eyepiece fogging (85.8%), examination lens fogging (85.8%), and lens fogging when spectacles correction was prescribed (79.2%). The respondents most often combated these problems either by completely removing the respirator (24.1%) or at least by pulling it under the nose (39.2%). At the time when the measures were relaxed, significantly more men did not use any nose and mouth protection at all during ophthalmological examinations (15.8% of men vs. 4.2% of women; p = 0.032). An alarming finding was the fact that 35.6% of respondents did not know whatsoever whether the nurse was performing a perimetry examination on a patient with a respirator/mask or without protective equipment, i.e. they were not aware whatsoever of the possible formation of artifacts. Only 21.2% of respondents were aware of the possible difficulties of measuring IOP while wearing a respirator, while 59.9% of respondents were not aware of this risk (39.6% had never considered this problem, 20.3% of respondents were convinced that a respirator could not have an effect on the measurement of IOP). Conclusion: The use of nose and mouth protective equipment clearly affects the ophthalmological examination and makes it more difficult. Although ophthalmologists belong to a group at high risk for the possible transmission of infection in the performance of their profession, they often removed nose and mouth protection in an effort to eliminate fogging of eyepieces and examination lenses. The awareness of ophthalmologists regarding the possible influence on the results of SAP and IOP measurement by wearing a respirator was low in our questionnaire survey. It is therefore advisable to discuss this issue more widely and warn doctors about these risks.
Oční klinika Fakultní nemocnice Olomouc
Oční klinika Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci
Impact of the COVID-19 pandemic on the quality of examination in Eye Clinics in the Czech Republic - Questionnaire study
Citace poskytuje Crossref.org
- 000
- 00000naa a2200000 a 4500
- 001
- bmc24005143
- 003
- CZ-PrNML
- 005
- 20240826231157.0
- 007
- ta
- 008
- 240730s2024 xr cda f 000 0|cze||
- 009
- AR
- 024 7_
- $a 10.31348/2024/15 $2 doi
- 040 __
- $a ABA008 $b cze $d ABA008 $e AACR2
- 041 0_
- $a cze $b eng
- 044 __
- $a xr
- 100 1_
- $a Karhanová, Marta $7 xx0170144 $u Oční klinika, Fakultní nemocnice Olomouc $u Oční klinika, Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci
- 245 10
- $a Vliv pandemie COVID-19 na kvalitu vyšetření v očních ambulancích v České republice - dotazníková studie / $c Marta Karhanová, Zuzana Cyžová, Zuzana Schreiberová, Jana Kalitová, Petr Mlčák, Silvie Kalábová, Eva Mlčáková, Klára Marešová
- 246 31
- $a Impact of the COVID-19 pandemic on the quality of examination in Eye Clinics in the Czech Republic - Questionnaire study
- 520 3_
- $a Cíl studie: Zmapovat chování oftalmologů v České republice stran ochranných pomůcek v době pandemie COVID-19 (coronavirus disease 2019), a to jak v době povinných restriktivních opatření, tak po jejich rozvolnění. Vyhodnotit informovanost o možném vlivu ochrany nosu a úst (roušek, respirátorů) na kvalitu očního vyšetření, zejména na výsledek počítačového perimetru (PP) a měření nitroočního tlaku (NOT). Materiál a metoda: V rámci dvou odborných oftalmologických akcí v České republice, které se konaly v roce 2022, jsme pomocí dotazníku získali data od přítomných očních lékařů. Vyhodnotili jsme získané demografické parametry, frekvenci užívání a typ ochranných prostředků nosu a úst i zkušenosti oftalmologů s kvalitou oftalmologického vyšetření při použití ochranných pomůcek. Cíleně jsme se zaměřili také na informovanost oftalmologů o možném vlivu ochranných pomůcek na výsledek PP a měření NOT. Výsledky: Získali jsme data celkem od 212 respondentů (148 žen, 44 mužů, ve 20 případech nebylo pohlaví uvedeno). V 91,5 % se lékaři shodli, že použití respirátorů a roušek činí oftalmologické vyšetření obtížnější, přičemž mezi nejčastější potíže patřilo zamlžování okulárů (85,8 %), zamlžování vyšetřovací čočky (85,8 %), zamlžování čoček při předpisu brýlové korekce (79,2 %). S těmito problémy lékaři nejčastěji bojovali buď úplným odložením respirátoru (24,1 %), či minimálně jeho stažením pod nos (39,2 %). V době rozvolnění opatření pak signifikantně více mužů neužívalo při oftalmologickém vyšetření vůbec žádnou ochranu nosu a úst (15,8 % muži vs. 4,2 % ženy; p = 0,032). Důležitým zjištěním byl fakt, že 35,6 % respondentů nevědělo, zda sestra provádí perimetrické vyšetření u pacienta s nasazeným respirátorem/rouškou, či bez ochranných pomůcek, tedy si nebyli vědomi možného vzniku artefaktů. Možných obtíží s měřením NOT s nasazeným respirátorem si bylo vědomo pouze 21,2 %, celých 59,9 % respondentů si toto riziko neuvědomovalo (39,6 % se nad tímto problémem nikdy nezamýšlelo, 20,3 % respondentů bylo přesvědčeno, že nasazený respirátor na měření NOT vliv mít nemůže). Závěr: Používání ochranných pomůcek nosu a úst jednoznačně ovlivňuje oftalmologické vyšetření a činí jej obtížnějším. Přestože oftalmologové patří ke skupině ve vysokém riziku pro možný přenos infekce při výkonu svého povolání, často ochranu nosu a úst odkládali ve snaze eliminovat zamlžování okulárů a vyšetřovacích čoček. Informovanost oftalmologů o možném ovlivnění výsledků PP a měření NOT s nasazeným respirátorem byla v našem dotazníkovém šetření malá. Je tedy vhodné o této problematice více diskutovat a lékaře na tato rizika upozornit.
- 520 9_
- $a Purpose: The aim of the study was to map the behavior of ophthalmologists regarding protective equipment during the COVID-19 pandemic (coronavirus disease 2019), both during the time of the mandatory restrictive measures and after their relaxation. Another aim was to evaluate the awareness of ophthalmologists in the Czech Republic about the possible impact of nose and mouth protective measures (masks, respirators) on the quality of eye examinations, especially on the results of standard automated perimetry (SAP) and intraocular pressure (IOP) measurement. Materials and Methods: As part of two professional ophthalmological events in the Czech Republic, which took place in 2022, we obtained and evaluated data from the ophthalmologists in attendance using a questionnaire. We evaluated demographic parameters, frequency of use and type of nose and mouth protective equipment and their influence on the quality of ophthalmological examination as well as the awareness of ophthalmologists about their possible influence on the outcome of SAP and IOP measurements. Results: We obtained data from a total of 212 respondents (148 women, 44 men, in 20 cases gender was not stated). In 91.5% of cases, ophthalmologists agreed that the use of respirators and masks makes ophthalmological examination more difficult. The most common problems were eyepiece fogging (85.8%), examination lens fogging (85.8%), and lens fogging when spectacles correction was prescribed (79.2%). The respondents most often combated these problems either by completely removing the respirator (24.1%) or at least by pulling it under the nose (39.2%). At the time when the measures were relaxed, significantly more men did not use any nose and mouth protection at all during ophthalmological examinations (15.8% of men vs. 4.2% of women; p = 0.032). An alarming finding was the fact that 35.6% of respondents did not know whatsoever whether the nurse was performing a perimetry examination on a patient with a respirator/mask or without protective equipment, i.e. they were not aware whatsoever of the possible formation of artifacts. Only 21.2% of respondents were aware of the possible difficulties of measuring IOP while wearing a respirator, while 59.9% of respondents were not aware of this risk (39.6% had never considered this problem, 20.3% of respondents were convinced that a respirator could not have an effect on the measurement of IOP). Conclusion: The use of nose and mouth protective equipment clearly affects the ophthalmological examination and makes it more difficult. Although ophthalmologists belong to a group at high risk for the possible transmission of infection in the performance of their profession, they often removed nose and mouth protection in an effort to eliminate fogging of eyepieces and examination lenses. The awareness of ophthalmologists regarding the possible influence on the results of SAP and IOP measurement by wearing a respirator was low in our questionnaire survey. It is therefore advisable to discuss this issue more widely and warn doctors about these risks.
- 650 17
- $a COVID-19 $x psychologie $7 D000086382 $2 czmesh
- 650 17
- $a ambulantní péče $x statistika a číselné údaje $7 D000553 $2 czmesh
- 650 _7
- $a kvalita zdravotní péče $7 D011787 $2 czmesh
- 650 _7
- $a oftalmologie $x statistika a číselné údaje $7 D009885 $2 czmesh
- 650 _7
- $a ochranné prostředky $x klasifikace $7 D011482 $2 czmesh
- 650 _7
- $a poskytování zdravotní péče $x statistika a číselné údaje $7 D003695 $2 czmesh
- 650 _7
- $a průzkumy a dotazníky $7 D011795 $2 czmesh
- 650 _7
- $a lidé $7 D006801 $2 czmesh
- 651 _7
- $a Česká republika $7 D018153 $2 czmesh
- 655 _7
- $a klinická studie $7 D000068397 $2 czmesh
- 700 1_
- $a Cyžová, Zuzana $7 xx0320849 $u Oční klinika, Fakultní nemocnice Olomouc $u Oční klinika, Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci
- 700 1_
- $a Schreiberová, Zuzana $u Oční klinika, Fakultní nemocnice Olomouc $u Oční klinika, Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci $7 xx0255528
- 700 1_
- $a Kalitová, Jana, $u Oční klinika, Fakultní nemocnice Olomouc $d 1977- $7 xx0228862
- 700 1_
- $a Mlčák, Petr $u Oční klinika, Fakultní nemocnice Olomouc $u Oční klinika, Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci $7 xx0127959
- 700 1_
- $a Kalábová, Silvie $u Oční klinika, Fakultní nemocnice Olomouc $u Oční klinika, Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci $7 xx0253680
- 700 1_
- $a Mlčáková, Eva $u Oční klinika, Fakultní nemocnice Olomouc $7 xx0320852
- 700 1_
- $a Marešová, Klára $u Oční klinika, Fakultní nemocnice Olomouc $u Oční klinika, Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci $7 nlk20060174069
- 773 0_
- $w MED00010980 $t Česká a slovenská oftalmologie $x 1211-9059 $g Roč. 80, č. 2 (2024), s. 103-112
- 856 41
- $u https://www.prolekare.cz/casopisy/ceska-slovenska-oftalmologie/2024-2-2/vliv-pandemie-covid-19-na-kvalitu-vysetreni-v-ocnich-ambulancich-v-ceske-republice-dotaznikova-studie-136902 $y plný text volně dostupný
- 910 __
- $a ABA008 $b A 202 $c 639 $y p $z 0
- 990 __
- $a 20240402 $b ABA008
- 991 __
- $a 20240826231200 $b ABA008
- 999 __
- $a ok $b bmc $g 2133278 $s 1214902
- BAS __
- $a 3
- BAS __
- $a PreBMC
- BMC __
- $a 2024 $b 80 $c 2 $d 103-112 $i 1211-9059 $m Česká a slovenská oftalmologie $x MED00010980 $y 136902
- LZP __
- $c NLK193 $d 20240826 $b NLK111 $a Meditorial-20240402