• Je něco špatně v tomto záznamu ?

Vliv pandemie COVID-19 na kvalitu vyšetření v očních ambulancích v České republice - dotazníková studie
[Impact of the COVID-19 pandemic on the quality of examination in Eye Clinics in the Czech Republic - Questionnaire study]

Marta Karhanová, Zuzana Cyžová, Zuzana Schreiberová, Jana Kalitová, Petr Mlčák, Silvie Kalábová, Eva Mlčáková, Klára Marešová

. 2024 ; 80 (2) : 103-112.

Jazyk čeština Země Česko

Typ dokumentu klinická studie

Perzistentní odkaz   https://www.medvik.cz/link/bmc24005143

Cíl studie: Zmapovat chování oftalmologů v České republice stran ochranných pomůcek v době pandemie COVID-19 (coronavirus disease 2019), a to jak v době povinných restriktivních opatření, tak po jejich rozvolnění. Vyhodnotit informovanost o možném vlivu ochrany nosu a úst (roušek, respirátorů) na kvalitu očního vyšetření, zejména na výsledek počítačového perimetru (PP) a měření nitroočního tlaku (NOT). Materiál a metoda: V rámci dvou odborných oftalmologických akcí v České republice, které se konaly v roce 2022, jsme pomocí dotazníku získali data od přítomných očních lékařů. Vyhodnotili jsme získané demografické parametry, frekvenci užívání a typ ochranných prostředků nosu a úst i zkušenosti oftalmologů s kvalitou oftalmologického vyšetření při použití ochranných pomůcek. Cíleně jsme se zaměřili také na informovanost oftalmologů o možném vlivu ochranných pomůcek na výsledek PP a měření NOT. Výsledky: Získali jsme data celkem od 212 respondentů (148 žen, 44 mužů, ve 20 případech nebylo pohlaví uvedeno). V 91,5 % se lékaři shodli, že použití respirátorů a roušek činí oftalmologické vyšetření obtížnější, přičemž mezi nejčastější potíže patřilo zamlžování okulárů (85,8 %), zamlžování vyšetřovací čočky (85,8 %), zamlžování čoček při předpisu brýlové korekce (79,2 %). S těmito problémy lékaři nejčastěji bojovali buď úplným odložením respirátoru (24,1 %), či minimálně jeho stažením pod nos (39,2 %). V době rozvolnění opatření pak signifikantně více mužů neužívalo při oftalmologickém vyšetření vůbec žádnou ochranu nosu a úst (15,8 % muži vs. 4,2 % ženy; p = 0,032). Důležitým zjištěním byl fakt, že 35,6 % respondentů nevědělo, zda sestra provádí perimetrické vyšetření u pacienta s nasazeným respirátorem/rouškou, či bez ochranných pomůcek, tedy si nebyli vědomi možného vzniku artefaktů. Možných obtíží s měřením NOT s nasazeným respirátorem si bylo vědomo pouze 21,2 %, celých 59,9 % respondentů si toto riziko neuvědomovalo (39,6 % se nad tímto problémem nikdy nezamýšlelo, 20,3 % respondentů bylo přesvědčeno, že nasazený respirátor na měření NOT vliv mít nemůže). Závěr: Používání ochranných pomůcek nosu a úst jednoznačně ovlivňuje oftalmologické vyšetření a činí jej obtížnějším. Přestože oftalmologové patří ke skupině ve vysokém riziku pro možný přenos infekce při výkonu svého povolání, často ochranu nosu a úst odkládali ve snaze eliminovat zamlžování okulárů a vyšetřovacích čoček. Informovanost oftalmologů o možném ovlivnění výsledků PP a měření NOT s nasazeným respirátorem byla v našem dotazníkovém šetření malá. Je tedy vhodné o této problematice více diskutovat a lékaře na tato rizika upozornit.

Purpose: The aim of the study was to map the behavior of ophthalmologists regarding protective equipment during the COVID-19 pandemic (coronavirus disease 2019), both during the time of the mandatory restrictive measures and after their relaxation. Another aim was to evaluate the awareness of ophthalmologists in the Czech Republic about the possible impact of nose and mouth protective measures (masks, respirators) on the quality of eye examinations, especially on the results of standard automated perimetry (SAP) and intraocular pressure (IOP) measurement. Materials and Methods: As part of two professional ophthalmological events in the Czech Republic, which took place in 2022, we obtained and evaluated data from the ophthalmologists in attendance using a questionnaire. We evaluated demographic parameters, frequency of use and type of nose and mouth protective equipment and their influence on the quality of ophthalmological examination as well as the awareness of ophthalmologists about their possible influence on the outcome of SAP and IOP measurements. Results: We obtained data from a total of 212 respondents (148 women, 44 men, in 20 cases gender was not stated). In 91.5% of cases, ophthalmologists agreed that the use of respirators and masks makes ophthalmological examination more difficult. The most common problems were eyepiece fogging (85.8%), examination lens fogging (85.8%), and lens fogging when spectacles correction was prescribed (79.2%). The respondents most often combated these problems either by completely removing the respirator (24.1%) or at least by pulling it under the nose (39.2%). At the time when the measures were relaxed, significantly more men did not use any nose and mouth protection at all during ophthalmological examinations (15.8% of men vs. 4.2% of women; p = 0.032). An alarming finding was the fact that 35.6% of respondents did not know whatsoever whether the nurse was performing a perimetry examination on a patient with a respirator/mask or without protective equipment, i.e. they were not aware whatsoever of the possible formation of artifacts. Only 21.2% of respondents were aware of the possible difficulties of measuring IOP while wearing a respirator, while 59.9% of respondents were not aware of this risk (39.6% had never considered this problem, 20.3% of respondents were convinced that a respirator could not have an effect on the measurement of IOP). Conclusion: The use of nose and mouth protective equipment clearly affects the ophthalmological examination and makes it more difficult. Although ophthalmologists belong to a group at high risk for the possible transmission of infection in the performance of their profession, they often removed nose and mouth protection in an effort to eliminate fogging of eyepieces and examination lenses. The awareness of ophthalmologists regarding the possible influence on the results of SAP and IOP measurement by wearing a respirator was low in our questionnaire survey. It is therefore advisable to discuss this issue more widely and warn doctors about these risks.

Impact of the COVID-19 pandemic on the quality of examination in Eye Clinics in the Czech Republic - Questionnaire study

Citace poskytuje Crossref.org

000      
00000naa a2200000 a 4500
001      
bmc24005143
003      
CZ-PrNML
005      
20240826231157.0
007      
ta
008      
240730s2024 xr cda f 000 0|cze||
009      
AR
024    7_
$a 10.31348/2024/15 $2 doi
040    __
$a ABA008 $b cze $d ABA008 $e AACR2
041    0_
$a cze $b eng
044    __
$a xr
100    1_
$a Karhanová, Marta $7 xx0170144 $u Oční klinika, Fakultní nemocnice Olomouc $u Oční klinika, Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci
245    10
$a Vliv pandemie COVID-19 na kvalitu vyšetření v očních ambulancích v České republice - dotazníková studie / $c Marta Karhanová, Zuzana Cyžová, Zuzana Schreiberová, Jana Kalitová, Petr Mlčák, Silvie Kalábová, Eva Mlčáková, Klára Marešová
246    31
$a Impact of the COVID-19 pandemic on the quality of examination in Eye Clinics in the Czech Republic - Questionnaire study
520    3_
$a Cíl studie: Zmapovat chování oftalmologů v České republice stran ochranných pomůcek v době pandemie COVID-19 (coronavirus disease 2019), a to jak v době povinných restriktivních opatření, tak po jejich rozvolnění. Vyhodnotit informovanost o možném vlivu ochrany nosu a úst (roušek, respirátorů) na kvalitu očního vyšetření, zejména na výsledek počítačového perimetru (PP) a měření nitroočního tlaku (NOT). Materiál a metoda: V rámci dvou odborných oftalmologických akcí v České republice, které se konaly v roce 2022, jsme pomocí dotazníku získali data od přítomných očních lékařů. Vyhodnotili jsme získané demografické parametry, frekvenci užívání a typ ochranných prostředků nosu a úst i zkušenosti oftalmologů s kvalitou oftalmologického vyšetření při použití ochranných pomůcek. Cíleně jsme se zaměřili také na informovanost oftalmologů o možném vlivu ochranných pomůcek na výsledek PP a měření NOT. Výsledky: Získali jsme data celkem od 212 respondentů (148 žen, 44 mužů, ve 20 případech nebylo pohlaví uvedeno). V 91,5 % se lékaři shodli, že použití respirátorů a roušek činí oftalmologické vyšetření obtížnější, přičemž mezi nejčastější potíže patřilo zamlžování okulárů (85,8 %), zamlžování vyšetřovací čočky (85,8 %), zamlžování čoček při předpisu brýlové korekce (79,2 %). S těmito problémy lékaři nejčastěji bojovali buď úplným odložením respirátoru (24,1 %), či minimálně jeho stažením pod nos (39,2 %). V době rozvolnění opatření pak signifikantně více mužů neužívalo při oftalmologickém vyšetření vůbec žádnou ochranu nosu a úst (15,8 % muži vs. 4,2 % ženy; p = 0,032). Důležitým zjištěním byl fakt, že 35,6 % respondentů nevědělo, zda sestra provádí perimetrické vyšetření u pacienta s nasazeným respirátorem/rouškou, či bez ochranných pomůcek, tedy si nebyli vědomi možného vzniku artefaktů. Možných obtíží s měřením NOT s nasazeným respirátorem si bylo vědomo pouze 21,2 %, celých 59,9 % respondentů si toto riziko neuvědomovalo (39,6 % se nad tímto problémem nikdy nezamýšlelo, 20,3 % respondentů bylo přesvědčeno, že nasazený respirátor na měření NOT vliv mít nemůže). Závěr: Používání ochranných pomůcek nosu a úst jednoznačně ovlivňuje oftalmologické vyšetření a činí jej obtížnějším. Přestože oftalmologové patří ke skupině ve vysokém riziku pro možný přenos infekce při výkonu svého povolání, často ochranu nosu a úst odkládali ve snaze eliminovat zamlžování okulárů a vyšetřovacích čoček. Informovanost oftalmologů o možném ovlivnění výsledků PP a měření NOT s nasazeným respirátorem byla v našem dotazníkovém šetření malá. Je tedy vhodné o této problematice více diskutovat a lékaře na tato rizika upozornit.
520    9_
$a Purpose: The aim of the study was to map the behavior of ophthalmologists regarding protective equipment during the COVID-19 pandemic (coronavirus disease 2019), both during the time of the mandatory restrictive measures and after their relaxation. Another aim was to evaluate the awareness of ophthalmologists in the Czech Republic about the possible impact of nose and mouth protective measures (masks, respirators) on the quality of eye examinations, especially on the results of standard automated perimetry (SAP) and intraocular pressure (IOP) measurement. Materials and Methods: As part of two professional ophthalmological events in the Czech Republic, which took place in 2022, we obtained and evaluated data from the ophthalmologists in attendance using a questionnaire. We evaluated demographic parameters, frequency of use and type of nose and mouth protective equipment and their influence on the quality of ophthalmological examination as well as the awareness of ophthalmologists about their possible influence on the outcome of SAP and IOP measurements. Results: We obtained data from a total of 212 respondents (148 women, 44 men, in 20 cases gender was not stated). In 91.5% of cases, ophthalmologists agreed that the use of respirators and masks makes ophthalmological examination more difficult. The most common problems were eyepiece fogging (85.8%), examination lens fogging (85.8%), and lens fogging when spectacles correction was prescribed (79.2%). The respondents most often combated these problems either by completely removing the respirator (24.1%) or at least by pulling it under the nose (39.2%). At the time when the measures were relaxed, significantly more men did not use any nose and mouth protection at all during ophthalmological examinations (15.8% of men vs. 4.2% of women; p = 0.032). An alarming finding was the fact that 35.6% of respondents did not know whatsoever whether the nurse was performing a perimetry examination on a patient with a respirator/mask or without protective equipment, i.e. they were not aware whatsoever of the possible formation of artifacts. Only 21.2% of respondents were aware of the possible difficulties of measuring IOP while wearing a respirator, while 59.9% of respondents were not aware of this risk (39.6% had never considered this problem, 20.3% of respondents were convinced that a respirator could not have an effect on the measurement of IOP). Conclusion: The use of nose and mouth protective equipment clearly affects the ophthalmological examination and makes it more difficult. Although ophthalmologists belong to a group at high risk for the possible transmission of infection in the performance of their profession, they often removed nose and mouth protection in an effort to eliminate fogging of eyepieces and examination lenses. The awareness of ophthalmologists regarding the possible influence on the results of SAP and IOP measurement by wearing a respirator was low in our questionnaire survey. It is therefore advisable to discuss this issue more widely and warn doctors about these risks.
650    17
$a COVID-19 $x psychologie $7 D000086382 $2 czmesh
650    17
$a ambulantní péče $x statistika a číselné údaje $7 D000553 $2 czmesh
650    _7
$a kvalita zdravotní péče $7 D011787 $2 czmesh
650    _7
$a oftalmologie $x statistika a číselné údaje $7 D009885 $2 czmesh
650    _7
$a ochranné prostředky $x klasifikace $7 D011482 $2 czmesh
650    _7
$a poskytování zdravotní péče $x statistika a číselné údaje $7 D003695 $2 czmesh
650    _7
$a průzkumy a dotazníky $7 D011795 $2 czmesh
650    _7
$a lidé $7 D006801 $2 czmesh
651    _7
$a Česká republika $7 D018153 $2 czmesh
655    _7
$a klinická studie $7 D000068397 $2 czmesh
700    1_
$a Cyžová, Zuzana $7 xx0320849 $u Oční klinika, Fakultní nemocnice Olomouc $u Oční klinika, Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci
700    1_
$a Schreiberová, Zuzana $u Oční klinika, Fakultní nemocnice Olomouc $u Oční klinika, Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci $7 xx0255528
700    1_
$a Kalitová, Jana, $u Oční klinika, Fakultní nemocnice Olomouc $d 1977- $7 xx0228862
700    1_
$a Mlčák, Petr $u Oční klinika, Fakultní nemocnice Olomouc $u Oční klinika, Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci $7 xx0127959
700    1_
$a Kalábová, Silvie $u Oční klinika, Fakultní nemocnice Olomouc $u Oční klinika, Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci $7 xx0253680
700    1_
$a Mlčáková, Eva $u Oční klinika, Fakultní nemocnice Olomouc $7 xx0320852
700    1_
$a Marešová, Klára $u Oční klinika, Fakultní nemocnice Olomouc $u Oční klinika, Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci $7 nlk20060174069
773    0_
$w MED00010980 $t Česká a slovenská oftalmologie $x 1211-9059 $g Roč. 80, č. 2 (2024), s. 103-112
856    41
$u https://www.prolekare.cz/casopisy/ceska-slovenska-oftalmologie/2024-2-2/vliv-pandemie-covid-19-na-kvalitu-vysetreni-v-ocnich-ambulancich-v-ceske-republice-dotaznikova-studie-136902 $y plný text volně dostupný
910    __
$a ABA008 $b A 202 $c 639 $y p $z 0
990    __
$a 20240402 $b ABA008
991    __
$a 20240826231200 $b ABA008
999    __
$a ok $b bmc $g 2133278 $s 1214902
BAS    __
$a 3
BAS    __
$a PreBMC
BMC    __
$a 2024 $b 80 $c 2 $d 103-112 $i 1211-9059 $m Česká a slovenská oftalmologie $x MED00010980 $y 136902
LZP    __
$c NLK193 $d 20240826 $b NLK111 $a Meditorial-20240402

Najít záznam

Citační ukazatele

Nahrávání dat ...

Možnosti archivace

Nahrávání dat ...