Cíle: Zhodnocení úrovně psychické pracovní zátěže a kvality života u sester v České republice pomocí dostupných standardizovaných dotazníkových metod v průběhu pandemie covidu-19. Metodika: Byla provedena průřezová epidemiologická studie, a to v době samotné pandemie v roce 2021. Bylo provedeno dotazníkové šetření u 450 sester. Byly použity dva standardizované dotazníky, a to Meisterův dotazník na subjektivní vnímání psychické zátěže a dotazník SF-36 na kvalitu života. Výsledky: Analyzováním míry psychické zátěže se ukázalo, že jednotlivé škály psychické zátěže (přetížení, monotonie, nespecifický faktor a celková zátěž) významně (p < 0,05) a negativně (r < 0) korelují s kvalitou života v každé doméně. Nejvyšší stupeň psychické zátěže se zjistil u sester pracujících na vyčleněných odděleních a místech určených pro pacienty s covidem, pohotovostech a na jednotkách intenzivní péče. Závěry: Pandemie covidu-19 měla negativní vliv na celkový chod zdravotnictví z hlediska nepřipravenosti na tuto situaci. Nejvíce postihla pracovníky pracující přímo s nakaženými pacienty. Je proto potřeba se v budoucnu na podobnou zátěž lépe a koordinovaně připravovat.

Objectives: The assessment of the level of work-related stress and quality of life among nurses in the Czech Republic throughout the utilisation of available standardised questionnaire methods during the COVID-19 pandemic. Methodology: A cross-sectional epidemiological study was conducted during the pandemic year of 2021. A questionnaire was administered to 450 nurses. Two standardised questionnaires were employed: Meister's questionnaire for subjective assessment of work-related mental load and the SF 36 questionnaire for quality of life. Results: Through the analysis of the level of mental strain, it became apparent that individual scales of mental strain (overload, monotony, nonspecific factors and overall strain) significantly (p < 0.05) and negatively (r < 0) correlated with quality of life in each domain. The most severe level of mental strain was identified among nurses working in designated COVID-19 patient departments, emergency departments, and intensive care units. Conclusion: The COVID-19 pandemic negatively impacted the overall function of healthcare, primarily due to the lack of preparedness for such scenarios. Health care workers directly caring for infected patients were affected the most. Therefore, there is a need to thoroughly prepare for similar straining situations in the future.

Fakulta zdravotníctva SZU so sídlom v Banskej Bystrici Katedra ošetrovateľstva Banská Bystrica

Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Fakulta zdravotnických studií Katedra ošetřovatelství Ústí nad Labem

Uniwersytet Medyczny im Piastów Śląskich we Wrocławiu Zakład Zdrowia Publicznego Wrocław Polsko

Influence of work related stress to the quality of life in nurses in the Czech Republic during the covid-19 pandemic

Citace poskytuje Crossref.org