Cíl: Suicidalita u pacientů s psychózou představuje závažný společenský problém. Ve většině psychiatrických učebnic užívaných v České republice je uváděno desetiprocentní riziko sebevraždy u nemocných s psychotickým onemocněním. Cílem této práce bylo přinést aktuální informace o rizicích sebevražd u pacientů trpících psychózou. Materiály a metody: V databázích Web of Science, OVIDSp, Scopus a PubMed byl využit vyhledávací řetězec s klíčovými slovy (sebevražednost OR suic*) AND (psychóza OR psychosis OR psychotic*) AND (long-term OR dlouhodobé studie). Do výběru jsme zařadili jen studie zahrnující pacienty po první hospitalizaci pro psychotickou poruchu, protože tento přístup eliminuje zkreslení způsobené různou dobou sledování a trvání nemoci. Vyloučeny byly knihy, kapitoly z knih a disertační práce. K datu 6. 1. 2020 bylo získáno 1081 studií. Po vyloučení duplicit, úvodníků, komentářů a souhrnných článků jsme nalezli od roku 1995 do roku 2020 5 retrospektivních a 10 prospektivních studií. Výsledky: Od roku 1995 do roku 2020 jsme nalezli 5 retrospektivních a 10 prospektivních studií sledujících sebevražednost u pacientů s psychózou. Studie s nejvyšší metodologickou kvalitou zahrnující několik tisíc pacientů po dobu sledování 2 až 10 let udávají, že 0,9 až 1,9 % pacientů spáchalo sebevraždu. Studie sledující pacienty po výrazně delší dobu (follow-up 19 až 25 let) zjistily, že míra sebevražednosti se pohybuje mezi 6,4 a 8 %. Tyto studie ale zahrnují jen nízké stovky pacientů a můžeme předpokládat větší vliv různých selekčních bias, které diskutujeme. Závěr: Celoživotní riziko sebevraždy u pacientů s psychózou je nižší, než se udává ve většině učebnic. Není to častěji citované rozmezí 10 až 15 %, ale spíše 5 %. Tento rozdíl je důležitý, protože nadhodnocení rizika sebevraždy může přispívat k pesimistickým postojům vůči úzdravě jak u pacientů, tak z hlediska poskytovatelů péče.

Objective: Suicidality in patients with psychosis is a serious social issue. In most psychiatric textbooks used in the Czech Republic, there is a ten percent risk of suicide in patients with a psychotic illness. The aim of this work was to bring up-to-date information about the risks of suicide in patients suffering from mental illness. Methods: In the following databases, i.e. Web of Science, OVIDSp, Scopus, and PubMed, a search string containing the keywords (suicide OR suic*) AND (psychosis OR psychosis OR psychotic*) AND (long-term OR long-term study) was used. Only studies including patients after the first hospitalization for a psychotic disorder were included in the review as this approach eliminates any potential bias caused by different durations of the illness and its monitoring. Books, book chapters and dissertations were excluded from the review. As of 6/1/2020, 1,081 studies were obtained. After having excluded duplicates, editorials, commentaries, and summary articles, 5 retrospective and 10 prospective studies from 1995 to 2020 were found. Results: From 1995 to 2020, 5 retrospective and 10 prospective studies tracking suicide in patients with psychosis were found. Studies of the highest methodological quality involving several thousand patients with a monitoring period of 2 to 10 years indicated that 0,9% to 1,9% of patients committed suicide. The studies focusing on monitoring patients for a significantly longer period (follow-up 19 to 25 years) revealed a high suicide rate, which ranged from 6,4% to 8%. However, these studies included only a few hundreds of patients and greater influence can be assumed of the various selection biases discussed. Conclusion: The lifetime risk of suicide in patients with psychosis is lower than that reported in most textbooks. It is not the commonly quoted range of 10 to 15%, but rather more than 5%. This distinction is important as the overestimation of the suicide risk may contribute to pessimistic attitudes toward recovery, both among the patients and the caregivers.

Psychiatrická klinika Fakultní nemocnice Plzeň

Psychiatrická klinika Lékařské fakulty v Plzni Univerzita Karlova Plzeň

Risk of suicide in patients with psychotic disorder is less than textbooks indicate - part one

Literatura