Úvod: Dlouhodobé následky akutního covidu-19 jsou poněkud přehlíženou realitou post-pandemického období nejen v EU. Stále neexistuje celosvětově akceptovaná terminologie ani jednotná definice. Epidemiologická data jsou velmi různorodá. Nemáme dostupné diagnostické biomarkery a dosud neexistuje efektivní farmakoterapie. Hlavním cílem práce je detailněji popsat nemocné, u kterých se po propuštění z hospitalizace následně vyvinul post-covid a popsat jeho klinickou podobu. V rámci ČR jde o první takto rozsáhlý projekt. Materiál a metodika: Retrospektivní studie všech pacientů hospitalizovaných pro akutní covid-19 ve velké univerzitní nemocnici spádově pokrývající region milion osob. Do studie byli zařazeni dospělí pacienti s první hospitalizací pro covid-19 nezávisle na věku, pohlaví či komorbiditách. U všech hospitalizovaných byly retrospektivně zjištěny a poté manuálně z elektronické dokumentace validovány parametry týkající se symptomů, laboratorních testů, terapie a výsledků hospitalizace. Následně byla systematicky získána data o všech nemocných, kteří kdykoliv po opuštění nemocnice navštívili ambulantní centrum postcovidové péče. Forma postcovidového postižení byla následně u každého z nich popsána. Výsledky: V pandemickém období od 1. 3. 2020 do 30. 6. 2022 bylo hospitalizováno pro akutní covid-19 celkem 4 001 pacientů. Ve 3 880 případech (53 % mužů, 54 % nekuřáků, průměrného věku 64 let s BMI 28) šlo o první hospitalizaci v důsledku akutního covidu-19. V nemocnici zemřelo 579 (14,9 % poprvé přijatých) osob a 3 301 (85,1 %) nemocných bylo propuštěno domů či do zařízení zdravotně-sociální péče. U 267 z nich (8,1 % propuštěných) došlo po více jak 3 měsících k diagnóze postcovidového postižení. Rizikové faktory pro rozvoj post-covidu zahrnovaly mužské pohlaví, nekuřáky, vyšší BMI, průduškové astma, imunosupresivní status a těžší stav (JIP) při hospitalizaci. Post-covidové postižení trvalo minimálně 6 měsíců, u 10 pacientů >24 měsíců. Dominantní postižení post-covidem bylo respirační (u 55 % osob). Mimoplicní projevy udávalo 42 % a chronickou únavu 38 % pacientů s projevy post-covidu. Neurologické změny pozorovalo 22 % post-covid nemocných. Nadto 29 % nemocných mělo objektivně poškozené plíce i přesto, že byli asymptomatičtí. Pacienti hospitalizovaní pro akutní covid-19 v omikronové fázi pandemie měli nižší pravděpodobnost přítomnosti post-covidu a menší riziko mimoplicní symptomatologie, pokud se u nich post-covid objevil. Závěr: Post-covid postižení se vyvinulo u 8 % pacientů propuštěných z nemocnice po akutním covidu-19. Rizikem pro post-covid bylo mužské biologické pohlaví, nadváha, nekouření, astma, imunosuprese a závažnější průběh akutní fáze covidu-19. U menší části nemocných trvají obtíže i déle než 24 měsíců. Osoby s hospitalizací během omikronového období jsou postiženi post-covidem méně často.

x

Ekonomický odbor Ředitelství FN Hradec Králové

Institut Biostatistiky a Analýz s r o Brno

LF UK Hradec Králové

Plicní klinika FN Hradec Králové

Post-COVID after hospitalization of COVID-19 patients during the pandemic: a single-center retrospective study

Literatura