Úvod: Dlouhodobé následky akutního covidu-19 jsou poněkud přehlíženou realitou post-pandemického období nejen v EU. Stále neexistuje celosvětově akceptovaná terminologie ani jednotná definice. Epidemiologická data jsou velmi různorodá. Nemáme dostupné diagnostické biomarkery a dosud neexistuje efektivní farmakoterapie. Hlavním cílem práce je detailněji popsat nemocné, u kterých se po propuštění z hospitalizace následně vyvinul post-covid a popsat jeho klinickou podobu. V rámci ČR jde o první takto rozsáhlý projekt. Materiál a metodika: Retrospektivní studie všech pacientů hospitalizovaných pro akutní covid-19 ve velké univerzitní nemocnici spádově pokrývající region milion osob. Do studie byli zařazeni dospělí pacienti s první hospitalizací pro covid-19 nezávisle na věku, pohlaví či komorbiditách. U všech hospitalizovaných byly retrospektivně zjištěny a poté manuálně z elektronické dokumentace validovány parametry týkající se symptomů, laboratorních testů, terapie a výsledků hospitalizace. Následně byla systematicky získána data o všech nemocných, kteří kdykoliv po opuštění nemocnice navštívili ambulantní centrum postcovidové péče. Forma postcovidového postižení byla následně u každého z nich popsána. Výsledky: V pandemickém období od 1. 3. 2020 do 30. 6. 2022 bylo hospitalizováno pro akutní covid-19 celkem 4 001 pacientů. Ve 3 880 případech (53 % mužů, 54 % nekuřáků, průměrného věku 64 let s BMI 28) šlo o první hospitalizaci v důsledku akutního covidu-19. V nemocnici zemřelo 579 (14,9 % poprvé přijatých) osob a 3 301 (85,1 %) nemocných bylo propuštěno domů či do zařízení zdravotně-sociální péče. U 267 z nich (8,1 % propuštěných) došlo po více jak 3 měsících k diagnóze postcovidového postižení. Rizikové faktory pro rozvoj post-covidu zahrnovaly mužské pohlaví, nekuřáky, vyšší BMI, průduškové astma, imunosupresivní status a těžší stav (JIP) při hospitalizaci. Post-covidové postižení trvalo minimálně 6 měsíců, u 10 pacientů >24 měsíců. Dominantní postižení post-covidem bylo respirační (u 55 % osob). Mimoplicní projevy udávalo 42 % a chronickou únavu 38 % pacientů s projevy post-covidu. Neurologické změny pozorovalo 22 % post-covid nemocných. Nadto 29 % nemocných mělo objektivně poškozené plíce i přesto, že byli asymptomatičtí. Pacienti hospitalizovaní pro akutní covid-19 v omikronové fázi pandemie měli nižší pravděpodobnost přítomnosti post-covidu a menší riziko mimoplicní symptomatologie, pokud se u nich post-covid objevil. Závěr: Post-covid postižení se vyvinulo u 8 % pacientů propuštěných z nemocnice po akutním covidu-19. Rizikem pro post-covid bylo mužské biologické pohlaví, nadváha, nekouření, astma, imunosuprese a závažnější průběh akutní fáze covidu-19. U menší části nemocných trvají obtíže i déle než 24 měsíců. Osoby s hospitalizací během omikronového období jsou postiženi post-covidem méně často.

Introduction: The long-term consequences of acute COVID-19 are a somewhat overlooked reality of the postpandemic period, not only in the EU. There is still no globally accepted terminology or uniform definition. Epidemiological data are very heterogeneous. No diagnostic biomarkers or effective pharmacotherapy are yet available. The main aim of this study was to describe in detail patients who subsequently developed post-COVID after discharge from hospital and to describe its clinical presentation. This is the first such large-scale project in the Czech Republic. Material and methods: A retrospective study was conducted on all patients admitted for acute COVID-19 to a large university hospital serving a population of 1,000,000. Adult patients with a first hospitalization for COVID-19 were included in the study, regardless of age, gender, or comorbidities. Parameters related to symptoms, laboratory tests, therapy, and hospitalization outcomes were retrospectively ascertained and then manually validated from electronic records for all hospitalized patients. Subsequently, data were extracted systematically on all patients who visited an outpatient post-COVID care center at any time after leaving the hospital. The form of post-COVID complications was then described for each of them. Results: In the pandemic period from 1 March 2020 to 30 June 2022, a total of 4,001 patients were hospitalized for acute COVID-19. In 3,880 cases (53 % males, 54 % non-smokers, a mean age of 64 years, and a mean BMI of 28), this was the first hospital admission due to acute COVID-19. A total of 579 patients (14.9 % of first admissions) died in hospital, while 3,301 patients (85.1 %) were discharged home or to a long-term care facility. Of those discharged, 267 (8.1 %) were diagnosed with post-COVID complications after more than three months. Risk factors for the development of post-COVID included male gender, non-smokers, higher BMI, bronchial asthma, immunosuppressive status, and more severe condition (ICU) at hospitalization. Post-COVID complications persisted for at least six months and for more than 24 months in 10 patients. The predominant post-COVID complications were respiratory (55 %). Extrapulmonary manifestations were reported by 42 % and chronic fatigue by 38 % of patients with post-COVID complications. Neurological changes were observed in 22 % of post-COVID patients. In addition, 29 % of patients had objectively damaged lungs despite being asymptomatic. Patients hospitalized for acute COVID-19 during the omicron phase of the pandemic were less likely to have post-COVID and less likely to have extrapulmonary symptoms if they developed post-COVID. Conclusion: Post-COVID complications developed in 8% of patients discharged from hospital after acute COVID-19. Risk factors for post-COVID included male sex, overweight, non-smoking, asthma, immunosuppression, and a more severe course of the acute phase of COVID-19. In a minority of patients, complications persisted for longer than 24 months. Individuals hospitalized during the omicron period were less frequently affected by post-COVID.

Ekonomický odbor Ředitelství FN Hradec Králové

Institut Biostatistiky a Analýz s r o Brno

LF UK Hradec Králové

Plicní klinika FN Hradec Králové

Post-COVID after hospitalization of COVID-19 patients during the pandemic: a single-center retrospective study

Literatura