Cíl: Cílem této studie bylo zjistit souvislost klinicko-patologických charakteristik s bezpříznakovým přežitím (DFS), celkovým přežitím (OS) a expresí cyklooxygenázy-2 (COX-2) u pacientek s ovariálním karcinomem. Metody: Data od 74 pacientek s ovariálním karcinomem byla retrospektivně analyzována. Exprese COX-2 byla stanovena imunohistochemickou metodou. Ke zjištění vztahu mezi klinicko-patologickými charakteristikami pacientek a DFS a OS byly použity Kaplan-Meierova analýza a Coxova regresní analýza. Výsledky: U 31 (41,9 %) pacientek došlo k recidivě a během sledovaného období zemřelo 9 (12,2 %) pacientek. OS pacientek s pooperačním reziduálním objemem >1 cm (p < 0,001), OS pacientek rezistentních na chemoterapii (p = 0,001) a OS pacientek ve stadiu III-IV (p = 0,056) bylo nižší. Věk, histologický podtyp, stadium a rezistence na chemoterapii byly prediktory DFS, zatímco rezistence na chemoterapii byla prediktorem OS. COX-2 pozitivita byla zjištěna u 39 (52,7 %) pacientek a byla významně vyšší u ovariálního karcinomu ve stadiu III-IV než ve stadiu I-II (p = 0,032). Hladina CA125, velikost tumoru, počet pacientek s ascitem, počet pacientek s reziduálním objemem >1 cm a počet pacientek ve stadiu III byly numericky vyšší u pacientek s COX-2 pozitivním ovariálním karcinomem než u pacientek s COX-2 negativním ovariálním karcinomem. DFS a OS u pacientek s COX-2 pozitivním ovariálním karcinomem byly numericky nižší než u pacientek s COX-2 negativním ovariálním karcinomem. Tyto rozdíly však nebyly statisticky významné. Závěr: Vyšší pozitivita COX-2 u ovariálního karcinomu ve stadiu III-IV naznačuje, že COX-2 může přispívat k progresi rakoviny. K objasnění vztahů mezi expresí COX-2 a progresí ovariálního karcinomu jsou zapotřebí studie s větším počtem pacientek.

Background: The aim of this study was to determine the association of clinicopathological features with disease-free survival (DFS), overall survival (OS), and Cyclooxygenase-2 (COX-2) expression in ovarian cancer patients. Methods: Data from 74 ovarian cancer patients were retrospectively reviewed. COX-2 expression was determined by an immunohistochemical method. Kaplan-Meier and Cox regression analysis were performed to determine the relationship between clinicopathological features of the patients and DFS and OS. Results: Recurrence was observed in 31 (41.9%) patients, and 9 (12.2%) patients died during the study period. OS of patients with postoperative residual volume >1 cm (p < 0.001), OS of chemotherapy-resistant patients (p = 0.001), and OS of stage III-IV patients (p = 0.056) were lower. Age, histological subtype, stage, and chemotherapy resistance were predictors of DFS, while chemotherapy resistance was predictive of OS. Thirty-nine (52.7%) patients were COX-2 positive and COX-2 positivity in Stage III-IV ovarian cancer was significantly higher than in Stage I-II ovarian cancer (p = 0.032). CA125 level, tumor size, number of patients with ascites, number of patients with residual >1 cm, and number of stage III patients were numerically higher in COX-2 positive ovarian cancer patients than in COX-2 negative ovarian cancer patients. DFS and OS in COX-2 positive ovarian cancer patients were numerically lower than in COX-2 negative ovarian cancer patients. However, these differences were not statistically significant. Conclusion: The higher COX-2 positivity in stage III-IV ovarian cancer suggests that COX-2 may contribute to cancer progression. Larger sample size studies are needed to clarify the relationships between COX-2 expression and ovarian cancer progression.

Department of Obstetrics and Gynaecology Caspian International Hospital Baku Azerbaijan

Department of Obstetrics and Gynaecology University of Istanbul Cerrahpaşa Medical School Istanbul Turkey

Department of Oncology Azerbaijan Medical University Baku Azerbaijan

Vliv cyklooxygenázy-2 na prognózu u pacientek s ovariálním karcinomem

Literatura