U seniorů se poměrně často v důsledku dysfagie vyskytují obtíže s užíváním léčiv, zejména pevných lékových forem podávaných perorálně. V takových případech lékaři často rozhodují o drcení těchto léčiv. Takový zásah však může být rizikový – může vést ke změně účinnosti i bezpečnosti léčivého přípravku, k výkyvům plazmatických hladin účinné látky nebo k toxickému působení léčiva na personál při jeho úpravě. Alternativní způsoby podání perorálních léčiv navíc zvyšují riziko pochybení při jejich aplikaci. Podávání léčiv pacientům s poruchou perorálního příjmu představuje oblast, kde je nezbytná spolupráce mezi ošetřujícím lékařem a klinickým farmaceutem. Tento příspěvek ilustruje význam takové spolupráce na konkrétní kazuistice reálného pacienta.

In the elderly, it is quite common to encounter problems taking medicines orally due to dysphagia, especially solid dosage forms. In such cases, it is often decided by doctors to crush these drugs. However, such interventions can be risky, there may be a change in the efficacy and safety of the drugs, fluctuating plasma levels may occur. There is a potential for toxic effects of certain medicines on the staff during preparation. Alternative methods of administering oral medications is riskier due to occurrence of medication administration errors. The administration of medicines to patients with an intake disorder is one area where collaboration between the physician and pharmacist should be established. In this paper, this collaboration is illustrated on the example of a case report.

Katedra sociální a klinické farmacie Farmaceutická fakulta Univerzita Karlova Hradec Králové

Nemocnice Šumperk

Collaboration between physician and clinical pharmacist in a geriatric patient with oral medication use disorder

Citace poskytuje Crossref.org