Cíl: Analýza souboru pacientů s drúzami zrakového nervu (DZN) se zaměřením na možnosti jejich diagnostiky pomocí moderních zobrazovacích metod. Metodika: Přehled literatury a retrospektivní statistická analýza pacientů s podezřením na DZN. Do souboru byli zařazeni pacienti, u nichž byly prokázány drúzy zrakového nervu alespoň jednou ze zobrazovacích metod (ultrazvuk – USG, optická koherenční tomografie – OCT, autofluorescence fundu – FAF). Výsledky: Soubor tvořilo 12 pacientů (23 očí), z nich bylo 7 žen a 5 mužů. Medián věku pacientů byl 25 let. Střední doba sledování byla 73 měsíců. U 11 pacientů (22 očí) se jednalo o oboustranný výskyt, v 1 případě (1 oko) o jednostranný nález. Na terči zrakového nervu 8 pacientů (16 očí) byly prokázány hluboké drúzy (69,6 %), u 4 pacientů (7 očí) se jednalo o drúzy povrchové (30,4 %). Střední hodnota nejlépe korigované zrakové ostrosti (NKZO) a nitroočního tlaku (NT) byla po celou sledovací dobu stabilní (NKZO p = 0,236, NT p = 0,855). Efektivita záchytu DZN pomocí paraklinických vyšetření (USG, FAF, OCT) byla rovnocenná (p = 0,768). U 11 pacientů (21 očí) byl zaznamenán pokles vrstvy retinálních nervových vláken (RNFL). Zaznamenali jsme statisticky významný pokles RNFL v čase vzhledem k normativní databázi v segmentech temporo – superiorním (p = 0,015), temporálním (p = 0,026) a nasálním (p = 0,011), po rozdělení dat na povrchové a hluboké drúzy v nasálním segmentu u povrchových drúz (p = 0,031). Nezaznamenali jsme statisticky signifikantní rozdíl změny RNFL v čase mezi povrchovými a hlubokými drúzami (p = 0,109–0,999 pro jednotlivé segmenty). Závěr: Drúzy zrakového nervu jsou časté, úroveň zrakových funkcí zůstává stabilní. Jejich diagnostika se v současnosti opírá zejména o moderní zobrazovací metody.

Purpose: To analyze patients with optic disc drusen (ODD), with emphasis on modern diagnostics. Materials and Methods: Research of the literature was conducted, together with a retrospective statistical analysis of patients with ODD. The group included individuals with ODD diagnosed using at least one of the following (ultrasound – USG, optical coherence tomography – OCT, fundus autofluorescence – FAF). Results: The group consisted of 12 patients (23 eyes), 7 women and 5 men. The mean age was 25 years. The mean observation period was 73 months. In total, 11 patients (22 eyes) had a bilateral finding and 1 patient (1 eye) had a unilateral finding. The mean age was 25 years. Buried drusen were confirmed in 69.6% of cases (8 patients, 16 eyes), superficial drusen were confirmed in 30.4% of cases (4 patients, 7 eyes). Mean best corrected visual acuity (BCVA) and mean intraocular pressure were stable over time (BCVA p = 0.236, IOP p = 0.855). The aforementioned diagnostic methods proved to be equally effective (p = 0.768). In 11 patients (21 eyes) a depression of the retinal nerve fiber layer (RNFL) was recorded. We found a statistically significant decrease of the RNFL over time in reference to the normative database in the superior temporal (p = 0.015), temporal (p = 0.026) and nasal segments (p = 0.011). After separation of superficial and buried drusen the same significant change was found in nasal segment in superficial drusen (p = 0,031). We found no statistically significant difference over time between superficial and buried drusen (p = 0.109–0.999 for individual segments). Conclusion: ODD are common and visual functions remain stable. Their presence can be confirmed using modern paraclinical methods.

Clinic of Ophthalmology Faculty of Medicine Masaryk University Brno

Clinic of Ophthalmology University Hospital Brno

Clinic of Ophthalmology University Hospital Ostrava

Faculty of Medicine Department of Craniofacial Surgery University of Ostrava

Evaluation of optic disc drusen using modern imaging paraclinical methods