Adolescentní vývojové období představuje etapu přechodu od dětství do dospělosti. Tento proces je ovlivňován biologickými změnami i psychosociálními vlivy, které vyplývají z rodiny, vrstevnického prostředí a širších sociokulturních okolností. Adolescenti stojí před vývojovými úkoly směrem k dosažení vlastní autonomie a nalezení „svého místa na slunci“. Vývojové komplikace se mohou projevit zejména v emočně nestabilním prožívání, narcistické nerovnováze a nestabilitě blízkých vztahů, autodestruktivním chováním. Spektrum potíží je na jednom konci možné popsat jako běžnou adolescentní nestabilitu (adolescentní krizi), na druhém konci jako poruchový vývoj osobnosti, který již lze klinicky popsat jako emočně nestabilní – hraniční poruchu osobnosti. Větší zastoupení adolescentních dívek v oblasti těchto potíží bývá spojováno s časným biologickým dospíváním, vlivem sociálních sítí a norem, které prezentují, traumatizací v blízkých vztazích. Současné přístupy pohlížejí optimističtěji na možné pozitivní změny v průběhu dalšího vývoje v dospělosti a snaží se o vytvoření specifických psychoterapeutických programů pro tyto pacienty. Přístup dětských lékařů, zaměřený na rodinu adolescenta a zvládající obtíže v komunikaci s nimi, může výrazně pomoci – podpořit rodinu a motivovat k další psychiatrické a psychoterapeutické péči.

The adolescent developmental period represents a stage of transition from childhood to adulthood. This process is influenced by biological changes and psychosocial influences resulting from the family, peer environment and broader sociocultural circumstances. Adolescents face developmental tasks towards achieving their own autonomy and finding their “place in the sun”. Developmental complications can manifest themselves in particular in emotionally unstable experiences, narcissistic imbalance and instability of close relationships, and self-destructive behavior. The spectrum of problems can be described at one end of the spectrum as common adolescent instability (adolescent crisis), at the other end of the spectrum as disordered personality development, which can already be clinically described as emotionally unstable – borderline personality disorder. The greater representation of adolescent girls in the area of ​​these problems is often associated with early biological puberty, the influence of social networks and the norms they present, and traumatization in close relationships. Current approaches are more optimistic about possible positive changes during further development in adulthood and try to create specific psychotherapeutic programs for these patients. The approach of pediatricians, focused on the family of an adolescent with difficulties in managing communication with them, can be of significant help – supporting the family and motivating them to further psychiatric and psychotherapeutic care.

Dětská psychiatrická klinika 2 lékařská fakulta Univerzita Karlova a FN Motol Praha

Risks of psychosocial development in adolescence

Citace poskytuje Crossref.org