Využití biografických informací v oblasti zdravotní péče představuje posun směrem k individualizované péči. Tento přístup staví na poznání životních příběhů, hodnot, zvyků a zájmů, což umožňuje zdravotníkům lépe pochopit potřeby a preference lidí s demencí. V období hospitalizace, kdy se ocitá člověk s demencí mimo známé prostředí, bývá ztráta pocitu autonomie jedním z nejvýznamnějších stresorů. Práce s biografickými údaji může nejen pomoci zmírnit stres, ale také podpořit navázání komunikace a budování důvěry mezi člověkem s demencí a personálem. Vztah založený na respektu a důstojnosti je základem pro poskytování péče, která je přizpůsobena konkrétním potřebám člověka s demencí.(1) Individualizace přináší do péče kvalitu a hloubku, i když může být časově náročná. Naproti tomu unifikované přístupy sice zjednodušují procesy, často ale postrádají osobitost a kreativitu, které jsou pro individuální přístup nezbytné.(2) Každý člověk s demencí má právo na stejně kvalitní péči jako člověk bez tohoto syndromu.(3) Pouhé odborné znalosti nejsou vždy dostatečné pro zajištění optimální péče. Často máme tendenci si myslet, že je důležitá pouze přítomnost a že se nás minulost již netýká. Když se nad tím však zamyslíme, musíme si přiznat, že minulost nás nikdy zcela neopustí, ať už si to uvědomujeme, nebo ne. Je přítomná i v našem „tady a teď“ a často se propisuje do chování a každodenních zvyklostí a rutin právě u osob s demencí. A tak se nabízejí otázky: Je to pak ale ještě minulost? Jak s minulostí zacházet, aby byla přínosem v péči u osob s demencí?

The use of biographical information in healthcare represents a shift towards personalized care. This approach is based on understanding individuals’ life stories, values, habits, and interests, allowing healthcare professionals to comprehend their needs and preferences better. During hospitalization, when a person with dementia is placed in an unfamiliar environment, the loss of autonomy often becomes one of the most significant stressors. Working with biographical information can help alleviate stress, support communication, and build trust between the person with dementia and the staff. A relationship founded on respect and dignity is essential for providing care tailored to the specific needs of a person with dementia.(1) Personalization brings quality and depth to care, although it can be time-consuming. In contrast, standardized approaches may simplify processes but often lack the individuality and creativity necessary for a personalized approach.(2) Every person with dementia has the right to the same quality of care as a person without this syndrome.(3) Professional knowledge alone is not always sufficient to provide optimal care. We often believe that only the present matters and that the past no longer concerns us. However, when we reflect on it, we must acknowledge that the past never entirely leaves us—whether we realize it or not. It remains present in our „here and now“ and often manifests in the behaviors, routines, and daily habits of individuals with dementia. This raises important questions: Is it still the past? How can we work with the past to make it beneficial in the care of individuals with dementia?

Centrum pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče Fakulta humanitních studií Univerzita Karlova Praha

Life story approach in dementia care: Paths and challenges

References provided by Crossref.org