Cílem studie bylo zhodnotit účinnost tří metod preindukčního zráni děložního hrdla. V období od 1. 1. 1994 do 31. 12. 1996 bylo 247 pacientek s indikaci k indukci porodu a s nezralým děložním Čípkem (cervix skóre menší než 5 bodů) náhodně rozděleno do tří skupin následujících metod zrání děložního hrdla: 1.intracervikální aplikace 0,5 mg PGE2 (Prepidil gel Upjohn) (n = 83), 2. intracervikální aplikace čtyř hydrofilních tyčinek Dilapan S (n = 82) a intravaginální aplikace 150 mg estradiolového gelu ve vaginálním okluzivním pesaru (n = 82). Pacientky musely splňovat následující kritéria: informovaný souhlas, jednoplodá gravidita více než 36. týdnů, poloha podélná hlavičkou, cervix skóre méně než 5 bodů a reaktivní nonstres test. Kontraindikace k provedení preindukce byly následující: děložní činnost, přítomnost kontraindikácí k vaginálnímu vedení porodu, patologické naléhání plodu, stavy po operaci na děložním těle, klinické známky infekce hrdla, pochvy nebo vulvy a hypoxie plodu. Indikace k preindukci stanovil vedoucí porodního úseku po splnění podmínek a vyloučení kontraindikací. Po vyšetření funkce fetoplacentární jednotky započala preindukce v odpoledních hodinách tak, aby preparát působil 14 hodin. Kritéria úspěšnosti metody byla následující: 1. Zvýšení cervix skóre na 5 a více bodů. 2. Zvýšení cervix skóre o 2 body. Preindukce byla považována za neúspěšnou, pokud: 1.nedošlo k uzrání hrdla po 14 hodinách, 2. k uzrání hrdla došlo, ale bylo nutno provést císařský řez z indikace děložního hypertomu nebo akutní hypoxie plodu nebo 3. zrání hrdla bylo nutno ukončit pro závažné vedlejší účinky. Skupiny pacientek se statisticky významně nelišily co se týče věku, počtu těhotenství, počtu porodů, hmotnosti a délky těhotenství. Také v indikaci k indukci porodu nebyly statisticky významné rozdíly. Průměrný zisk v cervix skóre byl 3,7 bodu ve skupině PGE2 gelu, 3,9 ve skupině Dilapanu S a 2,8 u estradiolového gelu. 71 pacientek (85,5 %) bylo úspěšně preindikováno ve skupme PGE2, 73 ^fnľo^ľu 1 ' IY® skupině Dilapanu S a 63 (76,8 %) ve skupině estradiolové. Průměrná délka intervalu počátek indukce - porod plodu bylo 7 hodin 17 min v PGE2 skupině, 7 hodin 49 minut ve skupině Dilapanu S a 9 hodin 15 minut v estradiolové skupině. Frekvence císařských řezů byla 21 (24,4 %) v PGE2 skupině, 16 (10,5 %) ve skupině Dilapanu S a 20 (24,4 %%) v estradiolové skupině. PGE2 a Dilapan S prokázaly vyšší účinnost při zrání čípku než estradiol. Nejvyšší frekvence vyvolání děložní činnosti samotnou preindukci byla zaznamenána u pacientek v PGE2 skupině. Ve skupině PGE2 a Dilapan S byly kratší intervaly počátek indukce-porod plodu než ve skupině estradiolové, nejnižší frekvence císařských řezů byla ve skupině Dilapanu S. V žádné skupině se nevyskytly nežádoucí vedlejší účinky, a to jak u matky, tak u plodu/novorozence.

The aim of the study was to evaluate the efficacy of three cervical priming methods. From January 1,1994 to December 31,1996 247 patients presenting an indication for induction of labor with an unripe cervix were randomly assigned to one of the following preinduction protocols: 0.5 mg of Prostaglandin E2 gel administered intracervically (n = 83), four hygroscopic Dilapan S rods applied intracervically (n = 82), and 150 mg of Estradiol gel administered intravaginally (n = 82). The inclusion criteria were the patient's informed consent, singleton pregnancy of more than 36 weeks, cephalic presentation. Bishop score < 5 points and reactive non-stress test. If the cervical maturation (Bishop score ≥ 5, and/or Bishop score augmentation by 2 points) did not occur after 14 hours of priming, the case was considered a failure. In the opposite case the patient was induced by means of extraamniotic PGE2 administration. The mean gain in the Bishop score was 3.7 points in the PGE2 group 3.9 points in the Dilapan S group, and 2.8 points in the Estradiol group. 71 patients (85.5 %) were sucessfully preinduced in the PGE2 group, 73 (89.0 %) in the Dilapan S group, and 63 (76.8 %) in the Estradiol group. Labor was induced by preinduction only in 23 patients (31.3 %) of the PGE2 group in 17 (20.7 %) of the Dilapan S group, and in 14 (17.1 %) of the Estradiol group. The mean induction to delive very interval was 7 h 27 min in PGE2 group, 7 h 49 min in the Dilapan S group and 9 h 15 min in the Estradiol group. The Caesarean section rate was 24.4 % in the PGE2 group, 10.5 % in the Dilapan S group, and 24.4 % in the Estradiol group. PGE2 gel and Dilapan S rods proved higher efficacy than Estradiol gel. The highest frequency of labor induced by preinduction only was in the PGE2 group. There were shorter induction to delivery intervals in the PGE2, and Dilapan S groups. The lowest Caesarean section rate was in the Dilapan S group. Neither serious side effects nor negative neonatal outcome were noted in either group.

Masaryk University Medical Faculty 2nd Department of Gynecology and Obstetrics Brno

Lit: 20

Souhrn cs