nco032315
Dotaz
Zobrazit nápovědu
svazky ; 25 cm
- MeSH
- ošetřovatelství MeSH
- Publikační typ
- periodika MeSH
- Konspekt
- Patologie. Klinická medicína
- NLK Obory
- ošetřovatelství
Příspěvek teoreticko-přehledového charakteru je věnován komunikačnímu významu an-glického jazyka a problematice výuky angličtiny ve zdravotnických oborech s důrazem na pragmatický význam této výuky z hlediska dorozumívacího a epistemologického. Obsah příspěvku vychází z autorovy dlouholeté pedagogické zkušenosti a z rešeršní činnosti v databázích PubMed, ScienceDirect, Medvik.
The present theoretical-review article discusses significance of the English language in professional communication and some issues related to English language teaching in health care-oriented study programmes with an emphasis on pragmatic aspects of the teaching process in terms of communication and epistemology. The article is based on a long-term teaching experience and on literature search performed in PubMed, Scien-ceDirect and Medvik databases.
Uvedená kazuistika popisuje průběh diagnostiky a léčby 51 letého pacienta s kolorektálním karcinomem a metastatickým postižením jater. Nález v játrech byl konvenčními chirurgickými technikami neřešitelný, proto autoři přistoupili k dvoufázové resekci metodou ALPPS. I přes určité potíže způsobené nedostatkem zkušeností s touto metodou, probíhala léčba dobře a pacient primárně diagnostikován ve stadiu M1 žil dalších 5 let.
This case report shows treatment of 51 years old male-patient with colorectal cancer with metastatic spread into liver. Liver tumors were unresectable by conventional surgical technics, so authors chose two stage resection-ALPPS. Despite of some troubles caused by lack of experiences with this method, treatment went in good way and the patient primarily diagnosted in stadium M1 had been alive for 5 years.
Východiska: Porodní asistence je krásné, ale zároveň stresující povolání. V kombinaci s negativními faktory, může u porodních asistentek docházet k narušení jejich subjektivní pohody a psychického zdraví. To se projeví vznikem stresu a následně syndromem vyhoření u porodních asistentek. Cíl: Cílem práce bylo identifikovat faktory, které vedou ke stresu a k syndromu vyhoření v profesi porodních asistentek. Design studie byl zvolen literární přehled. Metody: Do literárního přehledu byly zahrnuty pouze plné texty odborných článků publikované v anglickém jazyce v letech 2017–2018, které prezentovaly výsledky studií vztahující se k problematice stresu a syndromu vyhoření konkrétně jen u porodních asistentek; nikoliv u jiných zdravotnických pracovníků. Zdrojem dat byly zahraniční, odborné licencované elektronické databáze CINAHL, Science Direct, Wiley Library Online. Z původních 95 studií bylo 86 vyřazeno a do literárního přehledu bylo ve finální fázi zařazeno 9 relevantních studií. Výsledky: Z výsledků literárního přehledu je zřejmé, že ke vzniku stresu a syndromu vyhoření v profesi porodních asistentek přispívá řada negativních faktorů. Mezi negativní faktory patří nedostatek profesního uznání a ocenění, nedostatečná podpora ze strany managementu nebo ze strany kolegů, nedostatek příležitostí k profesnímu růstu, směnná práce, dlouhá pracovní doba, nedostatečný počet personálu, vysoké pracovní zatížení a nízká autonomie porodních asistentek. Tyto dissatisfaktory mají také negativní dopad na pracovní spokojenost porodních asistentek. Závěr: Literární přehled prezentuje faktory, které přispívají ke stresu a k syndromu vyhoření v profesi porodních asistentek. Stres a syndrom vyhoření následně přispívají k pracovní nespokojenosti porodních asistentek. Ta se může negativně projevit v kvalitě poskytované péče porodními asistentkami. Manažeři ošetřovatelské péče by se měli zaměřit na zjišťování těchto faktorů a následně podnikat kroky (nápravná opatření) k jejich eliminaci.
Background: Midwifery is a beautiful but stressful profession. In combination with negative factors, midwives may impair their subjective well-being and mental health. This is manifested by stress and burnout in midwives. Aim: The aim of this work was to create an review of factors that lead to stress and burnout in the profession of midwives. Design of the study was chosen literature review. Methods: Only full texts of professional articles published in English in 2017–2018 were included in the literature review and presented the results of studies related to stress and burnout syndrome specifically in midwives only; not other healthcare professionals. The source of the data were foreign, professional licensed electronic databases CINAHL, Science Direct, Wiley Library Online. Of the original 95 studies, 86 were discarded and 9 relevant studies were included in the literature review at the final stage. Results: It is clear from the results of the literature review that a number of negative factors contribute to the development of stress and burnout in the profession of midwives. These factors have a negative impact on midwifery job satisfaction. Negative factors include lack of professional recognition and appreciation, insufficient support from management or colleagues, lack of career development opportunities, shift work, long working hours, insufficient staffing, high workloads and low autonomy of midwives. Conclusion: The literature review presents factors contributing to stress in the midwifery profession and leading to burnout. The stress and burnout then contribute to the job dissatisfaction of midwives. This may have a negative effect on the quality of the care provided by midwives. Nursing managers should focus on identifying these factors and then take action to remedy them.
Příspěvek se zabývá teoretickým vymezením volného času a možností jeho uplatnění ve zdravotnických zařízeních. Volný čas je významným determinantem kvality života. Pozitivně ovlivňuje všechny složky zdraví. Využití volného času ve zdravotnických zařízeních je proza-tím spojeno primárně s dětmi, ale nikoliv s dalšími věkovými skupinami. Cílem příspěvku je deskripce volného času a s ním souvisejících oblastí jako podpůrného prostředku léčby.
The paper deals with the theoretical definition of leisure time and the possibility of its use in healthcare facilities. Leisure time is an important determinant of quality of life. It affects positively all components of health. The use of leisure time in healthcare facilities is for the time being associated primarily with children, but not with other age groups. The aim of the paper is to describe the leisure time and associated areas as a supportive treatment.
Úrazy páteře a míchy představují závažný celospolečenský problém, jde o nejčastější příčinu smrti nebo invalidizace osob do padesáti let věku. V ČR ročně přibude až 400 nových případů, z nichž polovina se stává trvalými uživateli invalidního vozíku. Článek mapuje pacienty s míšní lézí na spinální jednotce v Rehabilitačním ústavu (RÚ) Hrabyně a zjišťuje jejich psychické a sociální potřeby. Analyzuje, jak pacienti přijímají svou situaci a kterou oblast života vnímají jako nejtěžší.Cíl: Cílem šetření bylo zjistit psychické a sociální potřeby pacientů s míšní lézí na spinální jednotce v RÚ Hrabyně.Metodika: Pro sběr dat byla zvolena kvantitativní metoda nestandardizovaného ano-nymního dotazníku a jako doplňková metoda rozhovor.Výsledky a diskuze: Na základě dotazníkového šetření bylo zjištěno, že 48 (47 %) pa-cientů na spinální jednotce i přes vážné postižení, věří, že se jejich stav zlepší, důvěřují zdejšímu odbornému personálu. Jsou optimisticky ladění a mají zájem spolupracovat s odborníky. Druhá polovina uvádí široké spektrum emocí od strachu, smutku, nejistoty i beznaděje. Často se objevují deprese. Pacienti vyhledávají pomoc psychologa i sociál-ního pracovníka.Závěr: Lidé s postižením míchy mají v úvodní fázi mnoho komplikací, nejčastěji interních: záněty močových cest, záněty plic, poruchy termoregulace a další. Procházejí těžkým ob-dobím, kdy se musí naučit novou situaci přijmout. Hledání nového smyslu života a přijetí omezení je náročné, vyžaduje pomoc psychologa, sociálního pracovníka, fyzioterapeuta, ergoterapeuta a také rodiny. Je doprovázeno řadou emocí a psychosociálních potřeb, které by pacienti bez odborné pomoci nebyli schopni zvládnout.
Spine and spinal cord injuries are a serious problem, it is the most common cause of death or disability of people up to 50 years of age. There are up to 400 new cases in the Czech Republic annually and half of which are permanent wheelchair users. The article maps patients with spinal lesion who are in the spinal unit in RU Hrabyně and finds out their mental and social needs. It analyzes how patients accept their situation and which area of life they perceive as the most difficult.Aim: The aim of the investigation was to find out the psychological and social needs of patients with a spinal lesion at the spinal unit in the RU Hrabyne.Methodology: Quantitative method of non-standardized anonymous a questionnaire was chosen for data collection and interview was used as a supplementary method.Results and discussion: Based on a questionnaire survey, it was found that 48 (47 %) patients in the spinal unit, despite serious disability, believe that their condition will improve, trust the local professional staff. They are optimistic and are interested in working with experts. The other half presents a wide range of emotions from fear, sadness, insecurity, and hopelessness. Depression often occurs. Patients seek the help of a psychologist and a social worker.Conclusion: People with spinal cord disability have many complications in the initial phase, most commonly internal: urinary tract inflammation, pneumonia, thermoregula-tion disorders, and others. They are going through a difficult time when they have to learn to accept the new situation. Finding a new meaning of life and accepting limitations is challenging, requiring the help of a psychologist, social worker, physiotherapist, occu-pational therapist and family. It is accompanied by a number of emotions and psychoso-cial needs that patients could not manage without professional help.
Bolest je nejstarší a nejznámější příznak obranného mechanismu lidského těla. V prů-běhu staletí se řada lékařů a badatelů snažila o pochopení principů jejího vzniku a ve-dení dospěje k závěrům, které k léčbě bolesti využíváme dodnes. Autorky poukazují na skutečnost holistické dimenze percepce bolesti, která je promítána i do vnitřního světa nemocného člověka. Nositelem hmatatelné úlevy od bolesti se v nemocničním prostředí stává především zdravotník v poskytnutí široké roviny léčby nejen farmakologické, ale i nefarmakologické, kde zaujímá významné místo haptika. Příspěvek je apelem k akcepta-ci a pochopení konceptu haptiky, coby významného terapeutického fenoménu v proce-su nefarmakologické terapie bolesti. Nesporně důležitý je i její etický aspekt spočívající ve schopnosti úzké interakce mezi zdravotnickým pracovníkem a pacientem, navozující pocit štěstí jako kategorie nejvyššího dobra pro člověka. Cílem příspěvku je poukázat i na to, že implementace haptiky do zdravotní péče, v součinnosti s respektováním indivi-duálních teritoriálních okruhů nemocného člověka, přispívá k efektivnějšímu naplnění jak terapeutického, tak i ošetřovatelského procesu v dimenzi léčby bolesti.
Pain has been the oldest and most well-known sign of the human body’s defence mechanism. Over the centuries, a number of physicians and scholars have sought to understand the principles of its origin and knowledge, reaching the conclusions used in pain treatment which we are still using today. The authors point to the reality of the holistic dimension concerning perception of pain, also projected into the inner world of a sick man. In the hospital environment, a healthcare professional becomes the most important bearer of tangible pain relief in providing a broad level of treatment, not only in the pharmacological but also in non-pharmacological way, where the haptics occupies a significant place. The report is an appeal to the acceptance and understanding of the haptics concept representing a significant therapeutic phenomenon in the non-pharmacological pain therapy process. Undoubtedly, its ethical aspect based on the ability of a close interaction between the health worker and the patient, has also been important, which induces the feeling of happiness as the category of the highest well-being for man. The aim of the paper is to point out that integration of haptics into health care, in close touch with respecting the individual territories of the sick person, contributes to a more effective fulfilment of both the therapeutic and the nursing processes in the pain management dimensions.
Východiská: Aj napriek proklamovanému významu nutričnej podpory u pacientov v kritickom stave majú podľa literárnych údajov nutričný screening a zabezpečenie adekvátnej výživy nižšiu prioritu v porovnaní s ostatnou starostlivosťou. Zahraničné výskumy odhalili aj variabilitu v spôsobe hodnotenia nutričného stavu, čo môže viesť k nedostatočnému energetickému a nutričnému príjmu pacienta. Cieľ: Cieľom prospektívnej štúdie bolo zistiť, či existujú v závislosti od typu zdravotníckeho zariadenia rozdiely v hodnotení nutričného stavu sestrou. Metodika: Údaje boli získané pomocou výskumných protokolov približujúcich jednotlivé intervencie realizované na vzorke 182 pacientov fakultných a 191 pacientov nefakultných nemocníc hospitalizovaných na oddelení anestéziológie a intenzívnej starostlivosti a chirurgickej jednotke intenzívnej starostlivosti. Štatistická analýza bola realizovaná pomocou Chí kvadrát testu na hladine významnosti 0,001. Výsledky: Medzi fakultnými a nefakultnými nemocnicami sa signifikantné rozdiely potvrdili v zisťovaní časového intervalu zmeny telesnej hmotnosti (27,6 % vs 11,0 %, AR = 4,1, resp. -4,1), zisťovaní zažívacích ťažkostí (46,1 % vs 25,7 %, AR = 4,1, resp. -4,1) a v zisťovaní dôvodov obmedzenia príjmu potravy (43,1 % vs 15,2 %, AR = 5,9, resp. -5,9). Významne vyšší bol podiel sestier fakultných nemocníc na používaní štandardizovanej posudzovacej škály. Záver: Autori považujú za jednu z možností skvalitnenia nutričnej starostlivosti vyššiu zaangažovanosť sestier na odbere nutričnej anamnézy, používanie modifikovaných posudzovacích škál a vyšší dôraz kladený na získavanie zručností sestier pri fyzikálnom vyšetrení zameranom na prejavy malnutrície.
Introduction: Despite the important role that the nutritional support plays in medical preventative care for patients hospitalized in the intensive care units, the nutritional screening and appropriate nutrition of critical state patients are of lower preference than other types of hospital care. These findings are stated in some literary sources. Several inquiries carried out abroad revealed differences in evaluating the nutritional state which may cause unsatisfactory nutritional and energy intake of such patient. Aim: The aim of the prospective study was to determine the differences in nursing interventions related to the measuring of the nutritional status. Methodology: Empirical data were obtained through the research protocols which analyzed the individual interventions that had been applied to sample of 182 patients in teaching hospitals and 191 patients in non teaching hospitals, all hospitalized in critical care departments and surgical intensive care units. Statistical analysis was performed using Chi-square test of independence for the contingent table on a significance level of 0.001. Results: Comparing the practices between teaching and non teaching hospitals proved the statistic importance in differences of nurse’s participation in evaluating patient’s nutritional condition: in timing of changes of body weight (27.6 % vs 11.0 %, AR = 4.1 or -4.1), revealing indigestion (46.1 % vs 25.7 %, AR = 4.1 or -4.1) and revealing causes of limited food intake (43.1 % vs 15.2 %, AR = 5.9 or -5.9). Ratio of nurses from teaching hospitals in using standardized measurement scale differed significantly. Conclusion: The authors of the research suggest several ways how to improve the nutritional care: involvement of nurses in measuring the nutritional status, use of adapted measurement scale and extra skilled nurses for examining signs of malnutrition.
Východiská: Interakcia s chorými v paliatívnej starostlivosti si vyžaduje kvalitne vzdelané sestry.Cieľ: Hodnotenie vybraných tém kurzu „Multimediálna podpora vzdelávania členov in-terdisciplinárneho tímu so zameraním na paliatívnu starostlivosť“, ktorý vznikol v rámci projektu KEGA 022UKF-4/2015. Porovnanie výsledkov ôsmych autotestov na základe bodového hodnotenia a časových údajov medzi študentmi so stredoškolským zdravot-níckym vzdelaním (zdravotníci) a bez stredoškolského zdravotníckeho vzdelania (nezdra-votníci).Metódy: Výskumný súbor predstavovalo 115 študentov 1. a 2. ročníka študijného odbo-ru „ošetrovateľstvo“, v akademickom roku 2016/2017. Z toho bolo 83 študentov zdra-votníkov a 32 nezdravotníkov. Z celkovej vzorky bolo 111 žien a 4 muži. Autotesty boli zamerané na témy: Zmeny mobility, Únava, Symptómy gastrointestinálneho systému, Symptómy respiračného systému, Príbuzní a dobrovoľníci, Duchovný rozmer a Profesijná etika v paliatívnej starostlivosti.Výsledky a diskusia: Štatisticky významný rozdiel (p < 0,05) pri bodovom hodnotení sme zistili v témach: Zmeny mobility (p = ,034) a Symptómy gastrointestinálneho systému (p = ,001), kde vyšší počet bodov získali nezdravotníci. Pri hodnotení v súvislosti s dĺžkou času pri vypĺňaní štatisticky významný rozdiel bol zistený v téme Únava (p = ,033), kde zdravotníci dosiahli vyššiu hodnotu oproti nezdravotníkom. Záver: Výsledky výskumu poukazujú na menšie rozdiely pri vzdelávaní zdravotníkov a ne-zdravotníkov. Zdôrazňujeme však potrebu skvalitňovania prípravy v oblasti paliatívnej starostlivosti, s perspektívou celoživotného vzdelávania
Background: An interaction with the sick in palliative care requires well-educated nurses.Objective: Evaluation of the selected topics in the course “Multimedia Support for Edu-cation of Interdisciplinary Team Members Focused on Palliative Care” which was deve-loped as part of the project KEGA 022UKF-4/2015. Comparison of the results of eight auto tests on the basis of score evaluation and time data between the students with com-pleted secondary healthcare education (healthcare professionals) and without secondary healthcare education (non-healthcare professionals).Methods: The sample consisted of 115 students of Years 1 and 2 in the study field Nursing in the academic year 2016/2017. There were 83 healthcare professionals and 32 non-healthcare professionals. The sample consisted of 111 women and 4 men. The auto tests focused on the topics: Changes in mobility, Fatigue, Symptoms of the gastrointes-tinal system, Symptoms of the respiratory system, Relatives and volunteers, Spirituality, and Professional ethics in palliative care.Results and discussion: The statistically significant differences (p < 0.05) were found in the topics: Changes in mobility (p = .034) and Symptoms of the gastrointestinal system (p = .001) in which non-healthcare professional had higher scores. In the evaluation re-lated to time needed for completion, the statistically significant difference was found in the topic Fatigue (p = .033) in which the healthcare professionals had a higher score than the non-healthcare professionals.Conclusion: The study results show minor differences in education of healthcare and non-healthcare professionals. We emphasise, however, the need to increase the quality of training in the area of palliative care with a perspective of lifelong education.
Úvod: Kolorektálny karcinóm patrí celosvetovo k najčastejšie sa vyskytujúcim zhubným ochoreniem.Ciele: Hlavným cieľom príspevku bolo zmapovať výskyt komplikácií u pacientov po ope-rácii rekta v závislosti od spôsobu vybranej operácie. Zistiť ako jednotlivé kategórie kom-plikácií ovplyvňujú v krátkom pooperačnom období výber ošetrovateľských intervencií. Súbor respondentov tvorilo 95 pacientov po operácii kolorekta operovaných klasicky, laparoskopicky a roboticky.Metódy a dizajn: Prospektívna kvalitatívna štúdia. Bola použitá metóda neštandardizo-vaného dotazníka a štúdia zdravotnej dokumentácie. Na analýzu dát boli použité štatis-tické metódy.Výsledky a diskusia: Z výsledkov výskumu vyplýva, že miera pooperačných komplikácií respondentov súvisí s ich vekom p = 0,00085. Vzhľadom na pohlavie sa štatisticky vý-znamne neodlišuje p = 0,2384 > 0,01. Pri laparoskopickej operácii sa u respondentov vyskytovali pooperačné komplikácie v signifikantne nižšej miere než pri klasickom aj ro-botickom spôsobe p = 0,03216. Dĺžka hospitalizácie po operácii u respondentov nášho výberového súboru nesúvisí so spôsobom ich operácie p = 0,2512 > 0,05. Z dosiahnu-tých výsledkov vyplýva, že ošetrovateľská starostlivosť o pacienta po operácii rekta súvisí so spôsobom operácie.Záver: Výskumom bolo dokázané, že výskyt komplikácií po operácii kolorekta v krátkom pooperačnom období súvisí s vekom respondentov a s vybraným spôsobom operácie a v plnom rozsahu ovplyvňuje výber ošetrovateľských intervencií sestrou.
Introduction: Colorectal carcinoma is one of the most frequent malignant disease worldwide.Aims: The main aim of the contribution is mapping the incidence of complications in pa-tients after rectal surgery considering the chosen surgical way. To define how individual categories of complications within short post operational period affect choice of nursing interventions. The sample included 95 respondents after colorectal surgery performed in the traditional way, laparoscopic and robotic ways.Methods and design: Prospective quantitative study. The method of non-standardized questionnaire and the study of medical documentation were used. For data analysis were used statistical methods.Results and discussion: The results of the research show, that the extent of post opera-tional complications in respondents is related to their age p = 0,00085. Factor of gender does not statistically significantly differ p = 0,2384 > 0,01. In patients who have under-gone surgery laparoscopically the post operative complications occurred in significantly lower extent compared to the traditional or robotic ways p = 0,03216. The length of hospitalization after surgery in respondents of the chosen file does not relate to their way of surgery p = 0,2512 > 0,05. The results show that the nursing care in patient after rectal surgery is related to the surgical way.Conclusion: The research has proven that the incidence of complications after colorectal surgery within short post operative period is related to the age of respondents and to the chosen surgical way and in full extent affects the choice of nursing interventions by a nurse.
