Variace v populaci antigenů, které jsou výsledkem menších, postupných mutací (antigenní drift) nebo náhlých a zásadních mutací (antigenní shift). Postupná akumulace menších mutací (antigenní drift) si může vyžádat vývoj nové vakcíny (např. sezónních vakcín proti chřipce). Antigenní shift je naproti tomu méně obvyklý, ale může vést ke vzniku nových subtypů nebo kmenů, které mohou vyvolat pandemii (např. pandemie H1N1 v letech 2009 a 2018 a pandemie COVID-19). Důvodem vzniku pandemie je v takovém případě chybějící kolektivní imunita vůči nově vzniklému patogenu.

Changes in the ANTIGEN population by slow and minor (antigenic drift) or sudden and major mutations (antigenic shift). Accumulation of minor mutations in antigenic drift over time may require development of new vaccine (e.g., seasonal FLU VACCINES). Antigenic shift on the other hand is less common but may result in emergence of a new subtype or species and sometimes pandemics (e.g., H1N1 pandemics in 2009 and 2018 and COVID-19) due to lack of HERD IMMUNITY to the newly emerged novel pathogen.

DUI

D000088603 MeSH Prohlížeč

CUI

M000742027

Předchozí užití

Antigenic Variation (1990-2021)

Historická pozn.

2022

Veřejná pozn.

2022