Krevní srážení. Proces, při němž krev přechází z kapalného do tuhého stavu a vzniká krevní sraženina (krevní koláč, koagulum) a sérum. Je důležitou součástí zástavy krvácení (hemostázy). Podstatou jsou kaskádovité reakce speciálních krevních bílkovin (viz koagulační faktory). Kromě koagulačních faktorů vč. iontů kalcia jsou důležité i faktory z trombocytů. Klasicky se dělí na systém vnitřní (faktory XII, XI, IX, VIII), zevní (faktory III a VII) a společný (X, II, I). Celý systém má i složku negativní zpětné vazby (antikoagulační), k níž patří zejm. antitrombin, proteiny C a S, TFPI. Porucha k. se nazývá koagulopatie a projevuje se zvýšeným krvácením (hemoragií). Nadměrná k. (hyperkoagulace, trombofilie) zvyšuje riziko trombóz. Testy na vyšetření k. jsou např. Quickův test, APTT, trombinový čas. Krev odebraná z těla se za několik málo minut sráží. Je-li třeba tomuto srážení zabránit (např. při vyšetření krevního obrazu nebo při odběrech krve u dárců k transfuzi), přidává se do krve ihned látka, která z ní odstraní vápník, jenž je pro srážení nezbytný. Takovou látkou je např. citrát či EDTA. Proti k. působí rovněž heparin. (cit. Velký lékařský slovník online, 2017 http://lekarske.slovniky.cz)

The process of the interaction of BLOOD COAGULATION FACTORS that results in an insoluble FIBRIN clot.

Anotace

coordinate BLOOD COAGULATION in diseases with disease /blood, not /physiopathol; physiologic "blood clot" goes here, pathologic = BLOOD CLOT

DUI

D001777 MeSH Prohlížeč

CUI

M0002681