Stálost proměnlivých veličin v organismu (a jejich dynamická rovnováha) udržovaná regulačními procesy na principu zpětných vazeb. Stálost je chápána ve smyslu přípustného intervalu hodnot (optimální interval) a je nezbytná pro správnou funkci jednotlivých buněk a orgánů. Hlavní regulované veličiny lze dělit na (a) chemické a fyzikálně chemické, souhrnně označované jako vnitřní prostředí, tj. zejm. pH, koncentrace jednotlivých minerálů i organických látek, krevní plyny, osmotický tlak, teplota aj. (b) hemodynamické, tj. tlak krve a objem extracelulární tekutiny (c) metabolické, např. glykemie (d) humonální, tj. zejm. koncentrace jednotlivých hormonů a dalších řídících látek. Lidský organismus je vystavován neustálým změnám (vnějším i vnitřním), které mají tendenci jednotlivé veličiny vychýlit mimo přípustný interval, homeostatické mechanismy tyto výchylky tlumí, resp. kompenzují, a umožňují tak organismu se na změny adaptovat. Na h. vnitřního prostředí se podílejí zejm. ledviny, plíce, krevní oběh, játra (efektory) a dále hormonální a nervové regulace. (cit. Velký lékařský slovník online, 2017 http://lekarske.slovniky.cz)

The processes whereby the internal environment of an organism tends to remain balanced and stable.

DUI

D006706 MeSH Prohlížeč

CUI

M0010506