Farmakoepidemiologie studuje žádoucí i nežádoucí účinky léčiv v lidské populaci s cílem upřesnit terapeutickou hodnotu léčiva pro cílové populace po jeho zavedení na trh (terapeutická účinnost). Farmakoepidemiologie se zaměřuje na doplňování informací o rizicích farmakoterapie v podmínkách běžné klinické praxe a zároveň studuje účinky léčiv při jejich dlouhodobém podávání. Farmakoepidemiologický výzkum umožňuje bližší poznání zákonitostí výskytu nežádoucích účinků ve vztahu k podání léčiva, a tím napomáhá lékařům vyvarovat se možných preskripčních chyb. Zároveň farmakoepidemiologické studie přispívají k racionalizaci farmakoterapie a k minimalizaci nevhodného používání léčiv. (uprav. podle Koblihová H., Vytřísalová M., Vlček J. Role farmakoepidemiologie ve výzkumu léčiv. Summer Course Pharmacoepidemiology and Drug Safety. Remedia 2006; 16)

The science concerned with the benefit and risk of drugs used in populations and the analysis of the outcomes of drug therapies. Pharmacoepidemiologic data come from both clinical trials and epidemiological studies with emphasis on methods for the detection and evaluation of drug-related adverse effects, assessment of risk vs benefit ratios in drug therapy, patterns of drug utilization, the cost-effectiveness of specific drugs, methodology of postmarketing surveillance, and the relation between pharmacoepidemiology and the formulation and interpretation of regulatory guidelines. (Pharmacoepidemiol Drug Saf 1992;1(1); J Pharmacoepidemiol 1990;1(1))

DUI

D017891 MeSH Prohlížeč

CUI

M0027034

Předchozí užití

Epidemiologic Methods (1985-1993); Epidemiology (1984-1993); Pharmacology (1984-1993)

Historická pozn.

94

Veřejná pozn.

94