Rod asijských jelenovitých savců. Jde o nejstaršího známého jelena, je známý už z miocénu, z doby před 15-35 miliony lety. Současné druhy obývají jihovýchodní Asii od Indie a Srí Lanky po jižní Čínu, Tchaj-wan a indonéské ostrovy. Muntžak malý (Muntiacus reevesi) byl v 19. století introdukován do Anglie. Protože žijí v tropech, nemají muntžaci sezónní říji a pářit se mohou během celého roku. Samci mají krátké parohy, které mohou dorůstat, přesto k vzájemnému boji o teritoria používají spíše špičáky. Muntžak indický má údajně nejnižší počet chromozomů mezi savci a buněčné linie odvozené z tohoto druhu se používají pro chomozomální a genové studie. (upraveno podle Wikipedie 2019 http://www.cs.wikipedia.org/)

A genus, Muntiacus, of the deer family (Cervidae) comprising six species living in China, Tibet, Nepal, India, the Malay Peninsula, and neighboring island countries. They are usually found in forests and areas of dense vegetation, usually not far from water. They emit a deep barklike sound which gives them the name barking deer. If they sense a predator they will bark for an hour or more. They are hunted for their meat and skins; they thrive in captivity and are found in many zoos. The Indian muntjac is believed to have the lowest chromosome number in mammals and cell lines derived from them figure widely in chromosome and DNA studies. (From Walker's Mammals of the World, 5th ed., p1366)

DUI

D018668 MeSH Prohlížeč

CUI

M0027972

Předchozí užití

Deer (1970-1994)

Historická pozn.

95

Veřejná pozn.

95