Ochranný plášť povrchu buňky tvořený oligosacharidy. Složený je z glykoproteinů a jiných proteoglykanů. Ty se nacházejí na necytosolové straně buněčné membrány. Glykokalyx chrání povrch buňky před mechanickým a chemickým poškozením. Látky propůjčují buňce slizovitý povrch, který pomáhá pohyblivým buňkám (např. bílým krvinkám) proklouzávat úzkými mezerami, zatímco zabraňuje lepení krvinek k sobě a ke stěnám. Hlavní funkcí glykokalyxu (u bakterií) je jejich uchycování na různých materiálech v přirozeném prostředí. V umělém prostředí (pěstování na živných půdách) tuto schopnost ztrácejí, neboť ji již nepotřebují. Každá buňka má své vlastní specifické složení glykokalyxu - určuje nám tedy identitu buněk. (upraveno podle Wikipedie 2019 http://www.cs.wikipedia.org/)

The carbohydrate-rich zone on the cell surface. This zone can be visualized by a variety of stains as well as by its affinity for lectins. Although most of the carbohydrate is attached to intrinsic plasma membrane molecules, the glycocalyx usually also contains both glycoproteins and proteoglycans that have been secreted into the extracellular space and then adsorbed onto the cell surface. (Alberts et al., Molecular Biology of the Cell, 3d ed, p502)

Anotace

a carbohydrate-rich zone on cell surface

DUI

D019276 MeSH Prohlížeč

CUI

M0028705

Předchozí užití

Glycoproteins (1976-1996); Polysaccharides (1976-1996)

Historická pozn.

97; was GLYCOCALYX (NM) 1976-96

Veřejná pozn.

97; GLYCOCALYX was indexed under GLYCOPROTEINS & POLYSACCHARIDES 1976-96