stroboskopie [Stroboscopy]
Metoda v medicíně užívaná k vyšetření hrtanu (laryngu) a hlasivkových vazů. Podstatou jsou krátké pravidelné záblesky s rychlou frekvencí, které umožní pozorovat pohyb hlasivkových vazů. Též laryngostroboskopie. Klasickým stroboskopem byla žárovka, před níž se točil kruh s otvory či zářezy. (Cit. Velký lékařský slovník, http://lekarske.slovniky.cz/ 2014)
The observation of successive phases of MOVEMENT by use of a flashing light.
- DUI
- D049489 MeSH Prohlížeč
- CUI
- M0464772
- Historická pozn.
- 2005
- Veřejná pozn.
- 2005
Povolená podhesla
- HI
- dějiny
- EC
- ekonomika
- ES
- etika
- CL
- klasifikace
- MT
- metody 10
- MO
- mortalita
- ST
- normy 1
- NU
- ošetřování
- IS
- přístrojové vybavení 2
- PX
- psychologie
- AE
- škodlivé účinky
- SN
- statistika a číselné údaje
- TD
- trendy
- VE
- veterinární