Stav, při němž oko má správný poměr mezi lomivou silou optického aparátu (tj. rohovky, přední oční komory, čočky a sklivce) a svou předozadní délkou. V takovém případě světelné paprsky dopadají na sítnici v místě nejostřejšího vidění (viz macula lutea) a vzniká ostrý obraz pozorovaných předmětů. Při narušení e. vznikají refrakční vady (ametropie). (Cit. Velký lékařský slovník, http://lekarske.slovniky.cz/ 2014)

The condition of where images are correctly brought to a focus on the retina.

DUI

D058453 MeSH Prohlížeč

CUI

M0542455

Předchozí užití

Refraction, Ocular (1963-2010)

Historická pozn.

2011

Veřejná pozn.

2011