Cíl: V popředí frailty (F) syndromu se stále uvádí dysregulace fyziologických systémů v širokém slova smyslu během stárnutí bez identifikace bezprostřední konkrétní příčiny vzniku. Touto prací chceme poukázat na některé aspekty a vztahy F k vybraným komorbiditám typickým pro vyšší věk v průběhu uplynulých 28 let. Metodika: Jde o retrospektivní kohortní studii nemocných z let 1995–2022, kteří byli akutně přijati na naši kliniku. Šlo celkem o 29 646 osob věkového pásma od 65 do 105 roků. Z tohoto počtu bylo 18 867 žen průměrného věku 81,7 ± 7,7 roku, zatímco mužů bylo jen 10 787 průměrného věku 79,0 ± 7,6 roku Ženy byly o téměř 3 roky starší oproti mužům (p < 0,01). Výsledky: Ischemická choroba srdeční i hypertenze se vyskytovaly v letech 1995–2022 u obou pohlaví bez ohledu na F přibližně u ²⁄³ akutně hospitalizovaných. Podobně i fibrilace síní osciluje permanentně okolo ¹⁄ nemocných. Obezita s BMI nad 30 kolísá bez rozdílu na F u obou pohlaví mezi ¼ až ¹⁄³. Podvýživa s BMI pod 19 je v dvoj- až trojnásobku přítomna po celou dobu u obou pohlaví s F a pre-F. Diabetes postihuje okolo třetiny hospitalizovaných; chronická renální insuficience se vyskytovala u 15 až 27 % a malignity byly přítomny u pětiny až desetiny přijatých bez jakékoli zjevné převažující preference. Mortalita byla desetkrát vyšší u jedinců akutně hospitalizovaných s F a pre-F u obou pohlaví. U mužů se pohybovala mezi 23–27,6 % a u žen mezi 16,5–18,8 %, zatímco u skupiny akutně přijatých nemocných bez F byla u mužů od 2,0 do 4,1 % a u žen 1,3–3,2 %. Trajektorie mortality jedinců s F i pre-F během 28 let u akutně hospitalizovaných setrvává bez větších změn. Závěr: Přítomnost syndromu F jako nepříznivý prognostický faktor by měla zásadním způsobem modifikovat strategii aktuální diagnostiky a další léčby (včetně prevence). Efektivní management F spočívá ve správné predikci, prevenci i rychlé terapii případných komplikací jak při akutních, tak i elektivních výkonech.
Objective: In the foreground of frailty (F) syndrome, the dysregulation of physiological systems in a broad sense during aging is still reported without identification of the immediate specific cause. With this work, we want to point out some aspects and relationships of F to selected comorbidities typical of older age over the past 28 years. Methodology: This is a retrospective cohort study of patients from 1995–2022 who were acutely admitted to our clinic. There were a total of 29,646 people aged 65 to 105. Of this number, there were 18,867 women with an average age of 81.7 ± 7.7 years, while there were only 10,787 men with an average age of 79.0 ± 7.6 years. Women were almost 3 years older than men (p < 0, 01). Results: Ischemic heart disease and hypertension occurred in the years 1995-2022 in both sexes, regardless of F, in approximately ²⁄³ of acutely hospitalized patients. Similarly, atrial fibrillation oscillates permanently in around ¹⁄ of patients. Obesity with a BMI over 30 fluctuates between ¼ and ¹⁄³ without difference on F for both sexes. Malnutrition with a BMI below 19 is two- to three-fold present at all times in both sexes with F and pre-F. Diabetes affects around a third of hospitalized patients; chronic renal insufficiency occurred in 15 to 27 %, and malignancy was present in one-fifth to one-tenths of admissions without any apparent predominant preference. Mortality was tenfold higher in individuals acutely hospitalized with F and pre-F in both sexes. It ranged between 23–27.6 % for men and 16.5–18.8 % for women; while in the group of acutely admitted patients without F, it was from 2.0 to 4.1 % in men and 1.3-3.2 % in women. The mortality trajectory of individuals with F and pre-F over 28 years in acutely hospitalized patients remains unchanged. Conclusion: The presence of syndrome F as an unfavorable prognostic factor should fundamentally modify the strategy of current diagnosis and further treatment (including prevention). Effective management of F is based on correct prediction, prevention and rapid therapy of possible complications both during acute and elective procedures.
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Cíl: Frailty (F) je medicínský syndrom spojený se vzestupem sarkopenie s dopadem na kvalitu života, zdravotní péči i zdravotnictví jako celek. Metodika: Předkládáme retrospektivní kohortní studii pacientů z let 1995–2022, kteří byli akutně přijati na naši kliniku. Šlo celkem o 29 646 osob věkového pásma od 65 do 105 roků. Z tohoto počtu bylo 18 867 žen průměrného věku 81,7 ± 7,7 r., zatímco mužů bylo jen 10 787 průměrného věku 79,0 ± 7,6 r. Ženy byly o téměř 3 roky starší oproti mužům (p < 0,01). Výsledky: U podsouboru mladších seniorů (65–74 r.) se pohyboval výskyt F u mužů mezi 12 až 20 % a u žen mezi 13 až 19 %. S rostoucím věkem je zjevný vzestup výskytu F – v podsouboru věku 75–84 roků u mužů na 16–33 % a u žen na 18–24 %. U nejstarší věkové podskupiny ≥ 85 roků dochází k významnému vzestupu F, a to u mužů na 25–40 % a u žen na 26–38 %. Pre-frailty u mužů kolísalo mezi 36–50 % a u žen mezi 27–55 %. Mortalita byla významně vyšší u jedinců akutně hospitalizovaných s F u mužů ve všech věkových skupinách 31–32 % a u žen 22–26 %; zatímco u skupiny akutně přijatých nemocných bez F stoupala u mužů s věkem od 3,0 do 6 % a u žen od 2,1 do 4 %. Závěr: Naše data poukazují na význam sledování frailty a riziko zvýšené mortality s ním spojené u akutně hospitalizovaných seniorů a podtrhují možnosti prevence a léčby.
Objective: Frailty (F) is a medical syndrome associated with the rise of sarcopenia with an impact on quality of life, health care, and health care as a whole. Methodology: We present a retrospective cohort study of patients from 1995 to 2022 who were acutely admitted to our clinic. There were a total of 29,646 people aged 65 to 105. Of this number, there were 18,867 women with an average age of 81.7 ± 7.7 years, while there were only 10,787 men with an average age of 79.0 ± 7.6 years. Women were almost 3 years older than men (p < 0, 01). Results: In the subset of younger seniors (65– 74 years), the occurrence of F in men ranged between 12 and 20 % and in women between 13 and 19 %. With increasing age, there is an obvious increase in the occurrence of F – in the subset aged 75–84 years in men to 16–33 % and in women to 18–24 %. In the oldest age subgroup ≥ 85 years, there is a significant rise in F – to 25–40 % in men and 26–38 % in women. Pre-frailty in men varied between 36–50 % and in women between 27–55 %. Mortality was significantly higher in individuals acutely hospitalized with F in men in all age groups 31–32 % and in women 22–26 %; while in the group of acutely admitted patients without F, it increased in men with age from 3.0 to 6 % and in women from 2.1 to 4 %. Conclusion: Our data point to the importance of monitoring frailty and the risk of increased mortality associated with it in acutely hospitalized seniors and underline prevention and treatment options.
- MeSH
- hospitalizace MeSH
- křehký senior * MeSH
- lidé MeSH
- mortalita v nemocnicích * MeSH
- pacienti hospitalizovaní statistika a číselné údaje MeSH
- prevalence MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Klinický doporučený postup pro výkon vyhodnocení frailty byl vytvořen a schválen výborem ČGGS ČLS JEP na základě mezinárodních doporučených postupů. Uvádí význam frailty v kontextu veřejného zdravotnictví a její hlavní charakteristiky. Shrnuje popis a obsah výkonu a doporučený postup klinického provedení.
Clinical guidelines on Frailty evaluation in a geriatric patient were developed and approved by the Board of the Czech Society of Gerontology and Geriatrics based on international guidelines. The importance of frailty is outlined in the context of public health. The main charecteristics of frailty are described. The guidelines summarize content of the clinical evaluation of frailty and the recommended clinical management of frailty.
BACKGROUND: Despite the high prevalence of depression and anxiety in chronic pain conditions, current knowledge concerning emotional distress among painful diabetic polyneuropathy (pDSPN) and other diabetes mellitus (DM) sufferers is limited. METHODS: This observational multicentre cohort study employed the Hospital Anxiety and Depression Scale, the Beck Depression Inventory II and the State-Trait Anxiety Inventory to assess symptoms of depression and anxiety in several groups with diabetes, as well as in a control group. The study cohort included 347 pDSPN patients aged 63.4 years (median), 55.9% males; 311 pain-free diabetic polyneuropathy (nDSPN) patients aged 63.7 years, 57.9% males; 50 diabetes mellitus (DM) patients without polyneuropathy aged 61.5 years, 44.0% males; and 71 healthy controls (HC) aged 63.0 years, 42.3% males. The roles played in emotional distress were explored in terms of the biological, the clinical (diabetes-, neuropathy- and pain-related), the socio-economic and the cognitive factors (catastrophizing). RESULTS: The study disclosed a significantly higher prevalence of the symptoms of depression and anxiety not only in pDSPN (46.7% and 60.7%, respectively), but also in patients with nDSPN (24.4% and 44.4%) and DM without polyneuropathy (22.0% and 30.0%) compared with HCs (7.0% and 14.1%, p < 0.001). Multiple regression analysis demonstrated the severity of pain and neuropathy, catastrophic thinking, type 2 DM, lower age and female sex as independent contributors to depression and anxiety. CONCLUSIONS: In addition to the severity of neuropathic pain and its cognitive processing, the severity of diabetic polyneuropathy and demographic factors are key independent contributors to emotional distress in diabetic individuals. SIGNIFICANCE: In large cohorts of well-defined painless and painful diabetic polyneuropathy patients and diabetic subjects without polyneuropathy, we found a high prevalence of the symptoms of depression and anxiety, mainly in painful individuals. We have confirmed neuropathic pain, its severity and cognitive processing (pain catastrophizing) as dominant risk factors for depression and anxiety. Furthermore, some demographic factors (lower age, female sex), type 2 diabetes mellitus and severity of diabetic polyneuropathy were newly identified as important contributors to emotional distress independent of pain.
- MeSH
- deprese epidemiologie MeSH
- diabetes mellitus 2. typu * komplikace epidemiologie MeSH
- diabetické neuropatie * MeSH
- kohortové studie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- neuralgie * diagnóza epidemiologie MeSH
- průřezové studie MeSH
- rizikové faktory MeSH
- úzkost epidemiologie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- multicentrická studie MeSH
- pozorovací studie MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
- MeSH
- geriatrie * trendy MeSH
- lidé MeSH
- populační charakteristiky MeSH
- populační předpověď MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- úvodní články MeSH
Cíl: Obezita je velmi těsně spojena s diabetem 2. typu (T2DM). Více než 80 % diabetiků 2. typu při jeho zjištění je obézních. Metodika: Retrospektivní kohortní studie byla zaměřena na provedení analýzy a srovnání shromážděných epidemiologických dat během 27 let. Sledovanými parametry byly věk, výskyt diabetu, nadváhy a obezity. V letech 1995 až 2021 jsme ošetřili celkem 29 435 osob věkového pásma od 65 do 105 roků. Z tohoto počtu bylo 18 758 žen průměrného věku 81,7 ± 7,7 r., zatímco mužů bylo v tomto období hospitalizováno jen 10 685 průměrného věku 79,0 ± 7,6 r. Hospitalizované ženy v průměru byly o téměř 3 roky starší oproti mužům. U mužů dochází k vzestupu průměrného věku hospitalizovaných, zatímco u žen dochází během 27 let k mírnému poklesu. Výsledky: U obou pohlaví je zjevné, že u mladších seniorů (65–74 r.) dochází k poklesu hospitalizací (trendy mají výrazně klesající tendenci), zatímco u nejstarších seniorů (85 a více roků) je naopak trend vzestupný u obou pohlaví. T2DM byl přítomen u ¹⁄³ akutně hospitalizovaných seniorů. Nadváha (BMI ≥ 25 a < 30) v uvedeném období 27 roků byla spíše v mírném poklesu u mužů od 29 do 23 % i u žen od 31 do 25 %. Obezita (BMI ≥ 30) vykazuje u obou pohlaví v uvedeném období zjevný trend vzestupu (u mužů a žen – 12 až 13 % k 30 až 35 % nyní). Závěr: Naše data poukazují na význam sledování výskytu jak obezity, tak i diabetu u akutně hospitalizovaných seniorů.
Objective: Obesity is closely related to type 2 diabetes (T2DM). More than 80 % of these diabetics are obese. Methodology: A retrospective cohort study aimed to analyze and compare epidemiological data collected over 27 years. The monitored parameters were age, occurrence of diabetes, overweight and obesity. Between 1995 and 2021, we treated a total of 29,435 people aged 65 to 105. Of this number, there were 18,758 women with an average age of 81.7 ± 7.7 years, while only 10,685 men with an average age of 79.0 ± 7.6 years were hospitalized during this period. Hospitalized women were almost 3 years older on average compared to men. For men, the average age is increasing, while for women, there is a slight decrease over the course of 27 years. Results: For both sexes, it is clear that there is a decrease in hospitalizations among younger seniors (65-74 years old) (the trends have a significant downward tendency), while for the oldest seniors (85 and over), on the contrary, there is an upward trend in both sexes. T2DM was present in ¹⁄³ of acutely hospitalized seniors. Overweight (BMI ≥ 25 and < 30) in the mentioned period of 27 years was rather in a slight decrease in men from 29 to 23 % and in women from 31 to 25 %. Obesity (BMI ≥30) shows an obvious upward trend for both sexes in the mentioned period (for men and women – 12 to 13 % and 30 to 35 % now). Conclusion: Our data point to the importance of monitoring the occurrence of both obesity and diabetes in acutely hospitalized seniors.
