V současné době je glukóza považována za zdroj energie, který při nadměrné konzumaci přispívá k obezitě a cukrovce. Produkce energie ve formě ATP však nepředstavuje základní význam tohoto sacharidu. Tím je její neoxidativní metabolismus, který může mít zásadní význam pro živé organismy, a úplná oxidace glukózy nastává pouze tehdy, pokud její množství poskytuje potřeby pro její neoxidační metabolismus. Nedostatek glukózy pro důležité neoxidační procesy se pak stává základem pro inzulinovou rezistenci. Inzulinová rezistence tedy nastává, když existuje relativní nedostatek glukózy během patologických stavů, jako jsou metabolický syndrom, akutní a chronický zánět, ale může být spojena s fyziologickými stavy, jako jsou rychlý růst, regenerace, těhotenství nebo laktace. Protože glukóza je důležitá pro anabolické reakce a nejen zdroj energie ve formě ATP, je logické, že inzulinová rezistence záměrně snižuje jeho nevratnou oxidaci; naopak zvyšuje glukoneogenezi a zvyšuje cyklování glukózy. To znamená, že za výše uvedených podmínek by se příjem uhlohydrátů (glukózy) neměl snížit ani během inzulinové rezistence.
Currently, glucose is considered as the energy source for the formation of ATP. However, the production of energy in the form of ATP does not represent the basic importance of this carbohydrate. It is non-oxidative metabolism that may be of fundamental importance for the function of glucose in living organisms. Complete oxidation is then of secondary importance and if there is a shortage of glucose in the body, then the lack of glucose for non-oxidative metabolism may be the basis for the insulin resistance. Insulin resistance thus occurs in pathological conditions such as metabolic syndrome, acute and chronic inflammation, but at the same time it can be observed in physiological conditions such as rapid growth, regeneration, pregnancy or lactation. Since glucose is important for anabolic reactions, and not just a source of energy in the form of ATP, it is logical that insulin resistance purposefully reduces its irreversible oxidation; on the contrary, it increases gluconeogenesis and increases glucose cycling. This means that during the above states, the intake of carbohydrates (glucose) should not be reduced even during insulin resistance.
Adjuvantní radioterapie je velmi častou součástí léčby nemetastatického nádoru prsu. Přestože se jedná o velmi účinnou léčební metodu, může být zatížena mnoha nežádoucími účinky. Ty mohou zvýšit riziko vzniku kardiovaskulárních či plicních nemocí, sekundárních malignit a dle nejnovějších dat mohou také vést k nežádoucí lymfopenii. Protonová radioterapie díky svým jednoznačným dozimetrickým výhodám přináší možnost snížení integrální dávky, dávky na rizikové orgány a současně umožňuje zachovat optimální pokrytí cílového objemu. Tato výhoda stoupá s rostoucí komplexností cílového objemu. Čím je plánovaný objem větší nebo komplikovanější, tím je výhoda protonové terapie významnější. Jedná se zejména o objemy, u kterých je v plánu ozařování vnitřních mamárních uzlin, komplikované či klenuté tvary hrudníku (např. pectus excavatum) nebo bilaterální karcinomy prsu. Tady protonová terapie nabízí unikátní fyzikální možnosti při výborném pokrytí plánovaného cílového objemu a současné ochraně zdravých tkání. V článku uvádíme situace, u kterých je při použití protonové radioterapie v léčbě karcinomu prsu významný dozimetrický benefit a potenciální profit z protonové terapie.
Adjuvant radiotherapy is a frequently used treatment option for non-metastatic breast cancer. Although highly effective, it can be burdened with several negative side-effects that may increase the risk of cardiovascular and pulmonary diseases, secondary malignancies, and according to recent data, may lead to unwanted suppression of the immune system. Proton radiotherapy has unique dosimetric advantages that offer the possibility of reducing the integral dose and unwanted dose to the surrounding organs at risk, while simultaneously allowing for optimal coverage of the treatment volume. This benefit becomes more evident in larger or more complex target volumes. Treatment plans with increased complexity, such as those for bilateral breast cancer, complicated or arched chest shapes (e.g., pectus excavatum), or those involving irradiation of the internal mammary nodes, stand to benefit significantly from proton therapy. In this article, we highlight situations in which proton radiotherapy offers pronounced dosimetric advantages for breast cancer patients.
Odvykací stav od kortikoidů a syndrom závislosti (red skin syndrome, topical steroid withdrawal a addiction) je potenciální komplikací dlouhodobé anebo nadměrné terapie kortikoidovými externy. Syndrom z odnětí zahrnuje zvláště fyzické projevy plynoucí z tachyfylaxe, rebound fenoménu a potlačení HPA osy (erytrodermie, pálení kůže, pruritus, exsudace a xeróza, otoky, poruchy termoregulace, zhoršení visu, zvýšené riziko ohrožujících infekcí zvláště bakteriálních nebo virových, ale i mykotických nebo parazitárních, dále často alopecie a u žen amenorea). Jedná se ale i o projevy psychické (poruchy spánku, zvýšená únava, deprese, úzkosti, sebevražedné myšlenky až dokonaná suicidia). V případě prolongované terapie kortikoidy se mohou objevit naopak pocity euforie nebo emoční labilita. Léčba je symptomatická, s režimovými opatřeními, čítá měsíce až léta. V některých případech se využívá chemoterapeutik, biologické léčby nebo inhibitorů Janusových kináz. Může být na místě najít si podporujícího lékaře, popřípadě zvážit přínos psychiatra a psychoterapeuta. V rámci anamnézy je třeba zjišťovat od pacienta i informaci o používání těchto léčiv, z nichž některá jsou volně prodejná nebo mohla být pacientovi darována laikem. V rámci prevence, která je velmi důležitá, je třeba pacienta v případě indikace léčby o správné aplikaci a době používání náležitě, třebaže opakovaně edukovat.
The topical steroid withdrawal and addiction (red skin syndrome, topical steroid withdrawal and addiction) is a potential complication of long-term or excessive topical steroid therapy. The withdrawal syndrome includes especially physical manifestations resulting from tachyphylaxis, rebound phenomenon and suppression of the HPA axis (erythroderma, burning skin, pruritus, exudation and xerosis, swelling, thermoregulation disorders, worsening of the vision, increased risk of threatening infections, especially bacterial or viral, but also fungal or parasitic, also often alopecia and, in women, amenorrhea). But there are also psychological manifestations (sleep disorders, increased fatigue, depression, anxiety, suicidal thoughts, and even committed suicide). In the case of prolonged topical steroid therapy, on the contrary, feelings of euphoria or emotional lability may appear. The treatment is symptomatic, with regimen measures, lasting months to years. In some cases, chemotherapy, biological treatments or Janus kinase inhibitors are used. It may be appropriate to find a supportive doctor, or consider the contribution of a psychiatrist and psychotherapist. As part of the anamnesis, the information about the use of these drugs, some of which are over-the-counter or may have been given to the patient by a layman, must also be obtained from the patient. As a part of prevention, which is very important, if the treatment is indicated, the patient needs to be properly educated, even if repeatedly, about the correct application and duration of use.
Zlomeniny proximálního femuru jsou jedny z nejčastějších zlomenin. Patří sem zlomeniny krčku femuru a zlomeniny trochanterického segmentu. Průměrný věk pacientů se pohybuje kolem 80 let a téměř tři čtvrtiny tvoří ženy. To znamená, že zlomeniny proximálního femuru jsou problémem nejen terapeutickým, ale i sociálním a ekonomickým. Až na výjimky je léčba zlomenin proximálního femuru operační. U zlomenin krčku femuru převažuje aloplastika, u trochanterických zlomenin osteosyntéza. Nejčastější komplikací osteosyntézy u zlomenin krčku femuru je avaskulární nekróza hlavice femuru, u trochanterických zlomenin je to mechanické selhání osteosyntézy.
Fractures of the proximal femur are among the most common fractures. They include fractures of the femoral neck and fractures of the trochanteric segment. The average age of patients is around 80 years and almost three quarters are women. This means that proximal femur fractures are not only a therapeutic problem, but also a social and economic issue. But for few exceptions, proximal femur fractures are treated operatively, with arthroplasty prevailing in femoral neck fractures and internal fixation in trochanteric fractures. The most common complication of internal fixation in femoral neck fractures is avascular necrosis of the femoral head, in trochanteric fractures it is mechanical failure of internal fixation.
Východisko: Výzkum byl zaměřen na identifikaci postojů občanů ČR k některým aspektům činnosti praktických lékařů. Publikace navazuje na a předchozí výstupy z let 2015–2022 a v roce 2023 byla zaměřena zejména na vybrané otázky z IT problematiky. Cíl a metody: Cílem bylo zjistit, jak občané hodnotí čas a péči, kterou jim praktický lékař věnuje, a jaké je jejich stanovisko k práci zdravotní sestry v ordinaci jejich praktického lékaře. V rámci výzkumu byly rovněž sledovány otázky týkající se využívání prvků umělé inteligence v práci praktického lékaře, možnosti objednání jeho pacientů k vyšetření na konkrétní dobu, a pokud ano, zda tak lze učinit nějakým elektronickým systémem. Zjišťováno bylo rovněž, zda praktický lékař používá elektronickou, nebo papírovou dokumentaci a v kolika procentech by maximálně měl dle mínění občanů praktický lékař ordinovat „na dálku“ (tzv. telemedicína). Otázky byly rovněž zaměřeny na to, zda by měl mít praktický lékař přístup k výsledkům pacienta či zprávám z nemocnice, kdykoliv to potřebuje, prostřednictvím elektronického úložiště, který lékař by měl mít automaticky přístup ke zdravotním informacím respondenta a zda se občané domnívají, že jejich zdravotní data jsou dobře zabezpečena. Dotazovaný soubor je reprezentativním vzorkem populace České republiky ve věku 15 a více let. Statistické zpracování dat bylo provedeno programem SASD 1.5.8. (Statistická analýza sociálních dat). Zpracován byl 1. stupeň třídění a kontingenční tabulky vybraných ukazatelů 2. stupně třídění. Míra závislosti vybraných znaků byla stanovena na základě χ2 testu nezávislosti a dalších testovacích kritérií aplikovaných dle charakteru rozdělení znaků. Na základě této analýzy byla provedena interpretace dat a zpracovány příslušné tabulky a grafy. Výsledky: Občané ČR jsou ve většině případů (94 %) s péčí a časem, který jim věnuje v průběhu jejich návštěvy praktický lékař, spokojeni, negativní stanovisko zaujímá jen malá část (6,0 %) z nich. Největší spokojenost s péčí praktického lékaře a časem, který jim věnuje, se vrátila na úroveň let 2018–2020, tj. na úroveň před pandemií COVID-19. Největší část občanů ČR (37,0 %) by v současné době byla proti tomu, aby jejich praktický lékař využíval ve své práci prvky umělé inteligence. Souhlasné stanovisko vyjádřilo jen 29,2 % dotázaných. Celkem 70,7 % občanů má již možnost v případě potřeby se ke svému praktickému lékaři objednat na konkrétní dobu prostřednictvím nějakého elektronického systému. Též 55,1 % občanů připouští nějaký rozsah ordinování jejich praktického lékaře „na dálku“ (telemedicína). Jednoznačně platí, že občané ČR cca v 70 % souhlasí s tím, aby měl jejich praktický lékař kdykoliv přístup k jejich zdravotním datům, a 39,8 % se domnívá, že jejich zdravotní data jsou dobře zabezpečena zejména u praktického lékaře.
Background: The research was aimed at identifying the attitudes of Czech citizens towards certain aspects of the activities of general practitioners. The publication builds on previous outputs from 2015–2022 and in 2023 it focused mainly on selected issues from the sphere of IT. Aim and methods: The aim was to determine how citizens evaluated the time and care provided by their general practitioner and what they thought of the nurse’s work in their GP’s office. The research also investigated questions concerning the use of artificial intelligence elements in the GP’s work, the option of making appointments for patients to be seen at specific times, and, if so, whether an electronic system could do this. It also investigated whether the GP used electronic or paper documentation and what maximum percentage of "remote" practice (telemedicine) should be conducted by the GP, in the citizens’ opinion. Questions also focused on whether a GP should be able to access patient results or hospital reports whenever he or she needed to do so via an e-repository, which doctors should automatically have access to the respondent’s health information, and whether citizens believed that their health data were well secured. The survey respondents are a representative sample of the population of the Czech Republic aged 15 and over. The statistical data processing was performed with the SASD 1.5.8 (Statistical Analysis of Social Data) programme. The first classification level and the contingency tables of selected indicators of the second classification level were prepared. The degree of dependence of the selected traits was determined based on the χ2 test of independence and other test criteria, applied according to the nature of the distribution of traits. Based on this analysis, the data were interpreted, and the corresponding tables and graphs were prepared. Results: Czech citizens are mostly (94%) satisfied with the care and time provided to them during their visit by a general practitioner; only a small proportion (6.0%) of them have a negative opinion. The highest satisfaction with the care and time given by their GP has returned to 2018–2020 levels, i.e. to pre-Covid-19 pandemic levels. The largest proportion of Czech citizens (37.0%) would currently be against their GP using AI elements in their work. Only 29.2% of the respondents expressed a favourable opinion. A total of 70.7% of citizens are already able to make an appointment with their GP for a specific time via an electronic system if necessary. Also, 55.1% of citizens admit to some extent of their GP’s practice being conducted "remotely" (telemedicine). Clearly, approximately 70% of Czech citizens agree that their GP should have access to their health data at any time and 39.8% believe that their health data are well secured, especially by their GP.
Digitální zdraví je fenomén, který odstartoval změny v poskytování zdravotní péče a v medicínské praxi. Digitalizace a demokratizace zdravotnictví usnadňuje tuto technologickou a kulturní transformaci zdravotní péče. Digitální zdraví iniciuje a umožňuje rozvoj „e-pacientů“, kteří mají přístup k informacím, lékařským znalostem a vlastním zdravotním údajům, které před digitální érou nebylo možné získat. Online vyhledávaná témata jsou různorodá a zahrnují především informace o nemocech, výživě, léčbě, fyzickém a duševním zdraví. Kromě poskytování medicínských informací internet pacientům nabízí zdroje sociální podpory a pomáhá jim v jejich pokusech porozumět svým zážitkům s nemocí. Role ve vztahu lékař-pacient se mění, stále více se zdůrazňuje participace pacienta na zdravotní péči, včetně pacientského rozhodování. Se vznikem e-pacientů se od lékařů vyžaduje biopsychosociálně-digitální přístup. Již dnes a v blízké budoucnosti budou muset lékaři plnit složitější úkoly spojené se zdravotní informační technologií, pomáhat s digitální orientací pacientů a filtrovat pro ně informace. Lékaři a tvůrci politik mají obrovskou odpovědnost za zapojení pacientů jako partnerů při navrhování zdravotní péče, rozhodování či jejich vedení při používání digitálních zdravotnických technologií.
Digital health is a phenomenon that has started changes in providing of health care and medical practice. The digitalization and democratization of healthcare facilitate this technological and cultural transformation of healthcare. Digital health initiates and enables the development of“e-patients” who have access to information, medical knowledge and their own health data that were not available before the digital era. The topics searched online are diverse and mainly include information about diseases, nutrition, treatment, physical and mental health. In addition to providing medical information, the Internet offers patients sources of social support and assists them in their attempts to understand their illness experiences. The role in the physician–patient relationship is changing, the patient's participation in health care, including patient decision-making, is increasingly emphasized. With the emergence of e-patients, a biopsychosocial-digital approach is required from physicians. Already today and in the near future, physicians will have to perform more complex tasks associated with health information technology, help with the digital orientation of patients and filter information for them. Physicians and policymakers have a huge responsibility in engaging patients as partners in health care design and decision-making or guidance in the use of digital health technologies.
V současné době zažívají jedlé houby renezanci jako součást zdravé výživy. Jejich význam není pouze využití jako složky potravy, ale jsou zařazeny do skupiny přírodních posilovačů a inhibitorů imunity u řady klinických onemocnění. V tomto přehledu je věnována pozornost jednotlivým složkám hub, které příznivě ovlivňují zdravotní stav populace. Ve vztahu k novým poznatkům jsou sledovány především dvě významné složky hub – vitamin D a polysacharidové formulace, především beta-glukany. Je zdůrazněn význam a přínos zvýšení spotřeby hub pro zlepšení kvality zdravotního stavu populace.
Edible mushrooms are currently considered to be part of healthy diet. Their importance is not only as part of nutrition, but in many clinical diseases they belong to the group of natural stimulators and inhibitors of immune reaction. Our short review is focused on individual parts of mushrooms with positive effects on health status. We present newest findings of two most important parts of mushrooms – vitamin D and polysaccharides, particularly beta glucan. In summary, we discuss the importance and positive effects of an increase of mushroom consumption on improvement of health status of entire population.
V roce 2023 bylo v České republice u 6156 osob (4960 žen a 1196 mužů) hlášeno celkem 7001 profesionálních onemocnění, z toho bylo 6937 nemocí z povolání a 64 ohrožení nemocí z povolání. Incidence profesionálních onemocnění představovala 147,3 případů na 100 tisíc nemocensky pojištěných zaměstnanců v civilním sektoru, vztaženo k prvnímu pololetí 2023. Nejvíce profesionálních onemocnění bylo hlášeno z Olomouckého kraje (1065, tj. 15,2 % případů) a z Plzeňského kraje (1059, tj. 15,1 % případů). Nejčastěji onemocněli pracovníci v Sekci ekonomické činnosti Q „zdravotní a sociální péče“ (CZ-NACE Q86-89 celkem 6196, tj. 88,5 % případů). V kategorii nemocí z povolání byla nejčastěji zastoupena diagnóza COVID-19 (6285, tj. 89,8 % případů). Přitom 96,6 % onemocnění COVID-19 hlášených v tomto roce vzniklo již v letech 2020–2022. U ohrožení nemocí z povolání dominoval syndrom karpálního tunelu (55, tj. 85,9 % případů).
A total of 7,001 cases of occupation-related diseases in 6,156 persons (4,960 women and 1,196 men) were reported in the Czech Republic in 2023. Of those, 6,937 were occupational diseases and 64 cases were given the status of “endangerment by an occupational disease”. The incidence of occupational diseases was 147.3 cases per 100,000 health-insured employees in the public sector. Most of the occupational diseases occurred in the Olomouc region (1,065 cases, i.e., 15.2%) and Pilsen region (1,059 cases, i.e. 15.1%). Most of the recognized cases occurred in the economic sector Q “Health and Social Care” (CZ-NACE Q86-88 – a total of 6,196 cases, i.e. 88.5%). COVID-19 (6,285 cases, i.e. 89.8%) was the most frequently reported occupational disease. However, about 96.6% of COVID-19 cases reported this year already occurred in 2020 and 2022. The carpal tunnel syndrome predominated among the cases reported as “endangerment by an occupational disease” (55 cases, i.e., 85.9%).
- MeSH
- incidence MeSH
- lidé MeSH
- nemoci z povolání * etiologie klasifikace MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
