Cíl studie: Hlavním cílem studie bylo zhodnotit střednědobou efektivitu a bezpečnost rekonstrukce recidivující cystokély pomocí transvaginálního implantátu (TVM) u pacientek po hysterektomii. Dalším cílem bylo porovnání získaných dat s literárními údaji. Typ studie: Prospektivní observační studie. Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko-porodnická klinika LF MU a FN Brno. Metodika: Pacientky po hysterektomii s recidivujícím sestupem pánevních orgánů (SPO) typu cystokély ve stadiu 3–4 podle klasifikace POP-Q (Pelvic Organ Prolapse Quantification System) byly léčeny zavedením TVM Calistar A (Promedon) v univerzitním urogynekologickém centru v letech 2012–2015. Závažnost příznaků SPO byla před operací hodnocena pomocí dotazníku Pelvic Organ Prolapse Distress Inventory (POPDI-6). Za dva roky po operaci pacientky podstoupily subjektivní a objektivní hodnocení efektivity výkonu. Objektivní vyléčení bylo definováno jako POP-Q stadium ≤ 2. Subjektivní spokojenost byla znovu hodnocena pomocí dotazníku POPDI-6. Ke zhodnocení spokojenosti byla u pacientek využita stupnice Patient Global Impression of Improvement. Výsledky: Hodnocení po dvou letech se zúčastnilo 39 žen (81,3 %). Celkem 33 pacientek (84,6 %) bylo spokojeno s výsledkem operace. Objektivní vyléčení bylo konstatováno u 30 žen (76,9 %). Ve čtyřech případech (10,3 %) byla nalezena protruze implantátu. Reoperaci pro recidivu SPO podstoupily tři ženy (7,7 %). Závěr: Střednědobé výsledky rekonstrukce recidivující cystokély s využitím TVM jsou uspokojivé, procento objektivně vyléčených pacientek bylo mírně nižší než jejich subjektivní spokojenost. Při porovnání získaných dat s posledním souhrnem výsledků Cochranovy databáze a recentními literárními údaji hodnotící operační léčbu SPO, byly naše výsledky srovnatelné nebo lepší.

Objective: The main aim of this study was to evaluate the safety and mid-term efficacy of reconstructing of recurrent cystocele after previous hysterectomy using a transvaginal mesh (TVM). The secondary aim was to compare the obtained results with literary data. Design: Prospective observational study. Setting: Department of Obstetrics and Gynecology, Masaryk University, University Hospital Brno. Methods: Patients after hysterectomy with recurrent pelvic organ prolapse (POP) of cystocele stage 3–4 according to the POP-Q (Pelvic Organ Prolapse Quantification System) were surgically treated with the introduction of TVM Calistar A (Promedon) at the Urogynecology Center between years 2012–2015. The severity of the POP symptoms was evaluated using the standardized Pelvic Organ Prolapse Distress Inventory questionnaire (POPDI-6). Two years after surgery, patients underwent a subjective and objective assessment of the effectiveness of surgical performance. Objective success of treatment was defined as a POP-Q stage ≤ 2 during a standardized vaginal examination. Subjective satisfaction was re-evaluated using the POPDI-6 questionnaire. In order to evaluate the patient‘s satisfaction with the success of treatment, a general patient satisfaction with treatment scale (Patient Global Impression of Improvement) was used. Results: A total of 39 women (81.3%) attended the evaluation after two years. A total of 33 patients (84.6%) were satisfied with the result of the surgery. An objective success of treatment was found in 30 women (76.9%). In four cases (10.3%), the protrusion of the implant was found. Three women underwent reoperation for the relapse of the POP (7.7%). Conclusion: Medium-term results of reconstruction of recurrent cystocele using TVM are satisfactory; the percentage of objectively cured patients was slightly lower than their subjective satisfaction. Compared to the findings of the latest Cochrane Reviews and literary data evaluating POP‘s surgical treatment, our results were comparable or better.

• Klíčová slova
• transvaginální implantát,
• MeSH
• cystokéla * chirurgie   MeSH
• hysterektomie MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• pooperační komplikace MeSH
• prolaps pánevních orgánů chirurgie   komplikace   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Cíl studie: Porovnat výsledky ovariální stimulace s blokádou „peaku“ LH aplikací medroxyprogesteron acetátu (MPA) nebo antagonisty gonadoliberinu u dárkyní vajíček, prezentovat současné možnosti využití exogenních a endogenních gestagenů místo analog gonadoliberinu pro blokádu preovulačního vzestupu LH v protokolech ovariální stimulace Typ studie: Retrospektivní studie dárcovských cyklů a literární přehled. Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko-porodnická klinika Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a FN Brno. Metodika: Soubor 13 dárkyní vajíček (průměrný věk 26,8 ± 2,5 let). V období leden až říjen 2017 stimulace recFSH s blokádou LH medroxyprogesteron acetátem ve folikulární fázi. Výsledky porovnány s předchozím cyklem provedeným v období leden až prosinec 2016 při stimulaci krátkým protokolem s antagonistou GnRH. Pro statistickou analýzu byl použit Wilcoxonův párový test. Literární rešerše databáze SCOPUS. Výsledky: V cyklech s blokádou MPA bylo získáno v průměru 14,5 ± 5,1 oocytů, při blokádě antagonistou GnRH 12,0 ± 4,5 oocytů (statistická významnost p = 0,025). Celková dávka FSH (1611 ± 327 vs. 1565 ± 322 IU), počet dnů stimulace (9,1 ± 0,8 vs. 8,5 ± 0,9) a maximální hodnota estradiolu (5,9 ± 2,1 vs. 6,0 ± 3,0 nmol/l) se statisticky nelišily. Gestageny v průběhu ovariální stimulace účinně blokují preovulační „peak“ LH“, nebyl prokázán negativní vliv na počet a kvalitu získaných oocytů nebo embryí. Jejich nepříznivý vliv na receptivitu endometria však v daném cyklu brání implantaci embrya. Účinky gestagenů mohou být využity v různých variantách – zahájení stimulace ve folikulární fázi s exogenními gestageny, zahájení v luteální fázi s endogenním progesteronem, dvojitá stimulace ve folikulární i luteální fázi stejného cyklu tzv. duostim u žen s nízkou ovariální rezervou. Závěr: Při aplikaci MPA v protokolu ovariální stimulace dárkyní vajíček bylo získáno více oocytů v porovnání se stimulačním protokolem využívajícím antagonisty GnRH při srovnatelné spotřebě FSH a délce stimulace. Gestageny podle současných zkušeností účinně blokují „peak LH“, nesnižují počet a kvalitu získaných oocytů, umožňují větší flexibilitu stimulačních protokolů. V daném cyklu jejich vliv na endometrium brání implantaci embrya, což vyžaduje kryokonzervaci oocytů nebo embryí.

Objective: To compare the results of ovarian stimulation with LH surge blockade by medroxyprogesterone acetate or GnRH antagonist in oocytes donors. To present current options of exogenous and endogenous progestins instead of GnRH analogues to block LH surge during ovarian stimulation. Design: Retrospective study of oocyte donor cycles and literature review. Setting: Department of Obstetrics and Gynecology, Faculty of Medicine, Masaryk university and University Hospital Brno. Methods: Thirteen oocyte donors (26.8 ± 2.5 years old) were stimulated with recFSH and MPA to block the LH surge during January – October 2017. The results were compared to the previous cycle stimulated with recFSH and GnRH antagonist performed during January –December 2016. Wilcoxon´s pair test was used to test the statistics. A literature search of SCOPUS was carried out. Results: In cycles with MPA blockade the average number of oocytes was 14.5 ± 5.1, in cycles with GnRH anta­gonist blockade 12.0 ± 4.5 oocytes (statistical significance p = 0.025). FSH total dose (1611 ± 327 vs. 1565 ± 322 IU), days of stimulation (9.1 ± 0.8 vs. 8.5 ± 0.9) and maximum estradiol levels (5.9 ± 2.1 vs. 6.0 ± 3.0 nmol/l) were not statistically different. Progestins are effective in blocking the LH surge during ovarian stimulation and do not affect the number and quality of collected oocytes or obtained embryos. Their adverse effect on the endometrial receptivity obstructs the embryo implantation in the same cycle. Such protocol requires total freezing and delayed transfer. Progestins can be used in a variety of stimulation protocols – progestin primed follicular phase stimulation, luteal phase stimulation with endogenous progesteron, double stimulation in follicular and luteal phase of the same cycle „duostim“ in low responders. Conclusion: Eggs donor ovarian stimulation with MPA resulted in more oocytes than stimulation protocol with GnRH antagonist, the total dose of FSH and the length of stimulation were similar. According to current experiences progestins effectively block the LH surge and do not affect the number and quality of collected eggs and obtained embryos. Their use opens new possibilities of ovarian stimulation protocols and their flexibility. Its main constraint is that it requires total freezing and delayed transfer.

• Klíčová slova
• stimulace luteální fáze,
• MeSH
• cílené dárcovství tkání MeSH
• dárci tkání MeSH
• darování oocytu * metody   MeSH
• dospělí MeSH
• indukce ovulace * MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• lidé MeSH
• medroxyprogesteron MeSH
• mladý dospělý MeSH
• progestiny MeSH
• získávání tkání a orgánů MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Cíl práce: Porovnání incidence deformace děložní dutiny a tubárního faktoru před myomektomií a po myomektomii u pacientek s děložní myomatózou, které plánují graviditu. Typ studie: Prospektivní unicentrická kohortová studie. Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko-porodnická klinika LF MU a FN Brno. Metodika: Sledovaný soubor tvoří 108 pacientek s intramurálním nebo subserózním myomem nebo myomy, které podstoupily laparoskopickou (LM, n = 60, 55,6 %) nebo otevřenou (OM, n = 48, 44,4 %) myomektomii v období let 2013–2016 na Gynekologicko-porodnické klinice LF MU a FN Brno. Analýza je zaměřena na srovnání incidence deformace děložní dutiny a tubárního faktoru pomocí sonohysterosalpingografie (sono HSG) nebo pomocí kombinace laparoskopie (LSK) s chromopertubací a ultrazvuku před chirurgickou intervencí a po ní. Výsledky: Incidence deformace děložní dutiny u pacientek po myomektomii byla signifikantně nižší ve srovnání s pacientkami před myomektomií, a to v obou ramenech studie (LM i OM), (n1 = 37, n2 = 0, p < 0,001). Incidence tubárního faktoru u pacientek po myomektomii byla nesignifikantně snížena ve srovnání s původním souborem pacientek před myomektomií, a to v obou ramenech studie (LM i OM), (n1 = 29, n2 = 20, p = 0,239). Závěr: Myomektomie u pacientek s intramurálním nebo subserózním myomem nebo myomy signifikantně snižuje incidenci deformace dutiny děložní a nesignifikantně snižuje incidenci tubárního faktoru bez závislosti na použití laparoskopického nebo otevřeného přístupu.

Objective: To compare the incidence of uterine cavity distortion and tubal factor before and after myomectomy in women with symptomatic uterine fibroids, which are planning pregnancy. Study design: Prospective, unicentric, cohort study. Setting: Department of Gynecology and Obstetrics Masaryk University and University Hospital Brno. Methods: The tracked file consists of 108 patients with intramural or subserous myoma or myomas, which underwent laparoscopic (LM, n = 60, 55.6%) or open (OM, n = 48, 44.4%) myomectomy in the period from 2013 to 2016 at the Department of Gynecology and Obstetrics LF MU and FN Brno. The analysis is focused on the comparison of incidence of uterine cavity distortion and tubal factor using sonohysterosalpingography (sono HSG) or combination of laparoscopy with chromopertubation and ultrasound before and after surgical intervention. Results: The incidence of uterine cavity distortion in patients after myomectomy was significantly lower compared to the original file in patients before myomectomy, and it in both branches of the study (LM and OM), (n1 = 37, n2 = 0, p < 0,001). The incidence of tubal factor in patients after myomectomy was insignificantly lower compared to patients before myomectomy, and it in both branches of study, (LM i OM), (n1 = 29, n2 = 20, p = 0.239). Conclusion: Myomectomy in patients with intramural or subserous myoma or myomas significantly decreases the incidence of uterine cavity distortion and unsignificantly decreases tubal factor without dependence on used laparoscopic or open method.

• Klíčová slova
• děložní faktor, tubární faktor,
• MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• myom * chirurgie   MeSH
• myomektomie * metody   MeSH
• pooperační komplikace MeSH
• prospektivní studie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Cíl studie: Vyhodnocení efektivity ablace endometria technikou radiofrekvenční ablace (RFAE) u pacientek se silným menstruačním krvácením (SMK). Typ studie: Původní práce. Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko-porodnická klinika LF MU a FN Brno. Metodika: Do studie bylo zařazeno dvacet pacientek s příznaky SMK, u kterých nebyla úspěšná hormonální léčba a splnily vstupní a vylučovací kritéria studie. Všechny výkony RFAE byly provedeny na operačním sále v krátkodobé celkové anestezii dvěma zkušenými chirurgy podle standardizovaného protokolu. Výkony RFAE byly provedeny s využitím specifických jednorázových elektrod a radiofrekvenčního generátoru M-3004 (RF Medical Co., Seoul, Jižní Korea). Klinické ukazatele efektivity výkonu RFAE byly vyhodnoceny za tři měsíce, kdy hlavním hodnotícím parametrem bylo procento žen s amenoreou nebo intenzita SMK měřená pomocí modifikovaného Pictorial Blood Assessment Chart (PBAC) skóre. Dále byla hodnocena intenzita dlouhodobé pánevní bolesti s využitím vizuální analogové škály (VAS), spokojenost pacientek s léčbou SMK (Patient Global Impression of Improvement, PGI-I skóre) a výskyt komplikací. Výsledky: Všechny RFAE proběhly bez operačních či technických komplikací, průměrný věk operovaných byl 43,0 ± 2,9 let a operační čas nepřekročil 10 minut. Obtížnost výkonu byla operatérem hodnocena průměrem 1,1 ± 0,3 na klasické známkovací stupnici. V časném pooperačním sledování pacientky nevyžadovaly žádná analgetika a všechny byly propuštěny do domácí péče následující den. Procento dosažení amenorey za tři měsíce po zákroku bylo 35,0 %, průměrné PBAC skóre u žen s menstruačním krvácením bylo 1,8 ± 0,6. Spokojenost s léčbou pacientky vyhodnotily stupněm 1,6 ± 0,6 na škále PGI-I a dlouhodobou pánevní bolest vyjádřily průměrně stupněm 2,1 ± 0,8 podle VAS, což představuje zlepšení o 31 %. Závěr: Léčba SMK pomocí RFAE dosahuje dobrých klinických výsledků ve tříměsíčním objektivním i subjektivním sledování. Technika je vhodná pro ambulantní ošetření a je alternativou hysteroskopické ablace. Jejímu rozšíření zatím brání vysoká cena přístroje a spotřebního materiálu.

Objective: Evaluation of radiofrequency endometrial ablation (RFEA) clinical efficacy in patients with heavy menstrual bleeding (HMB). Design: Original article. Setting: Department of Gynecology and Obstetrics, University Hospital and Masaryk University Medical School, Brno. Methods: Study included 20 patients with HMB who had failed hormonal therapy and met the study inclusion criteria. All RFEA procedures were performed in the operating theater in general anesthesia by two experienced surgeons according to a standardized protocol. All RFEA were performed using specific disposable electrodes and radio frequency generator M-3004 (RF Medical Co., South Korea). Study outcomes were evaluated three months post-surgery included percentage of women with amenorrhoea or menstrual bleeding persistence measured by the modified Pictorial Blood Assessment Chart (PBAC) score. Furthermore, chronic pelvic pain intensity assessed by visual analogue scale (VAS), patient satisfaction (Patient Global Impression of Improvement, PGI-I score), and the incidence of complications were evaluated. Results: All RFEAs were performed without operational or technical complications, the average age being operated was 43.0 ± 2.9 years and the operating time did not exceed ten minutes. In the early postoperative follow-up, patients did not require any analgesics and were all released to outpatient care the following day. Percentage of amenorrhea at three months post-treatment was 35.0%, mean PBAC score for women with menstrual bleeding was 1.8 ± 0.6. Patient's satisfaction with the treatment was evaluated by 1.6 ± 0.6 on the PGI-I scale and long-term pelvic pain was on average 2.1 ± 0.8 by VAS, which counts an improvement of 31.0%. Conclusion: The HMB treatment with RFEA achieves good clinical results in three-month evaluation with objective and also subjective parameters. The technique is suitable for outpatient treatment and is an alternative to hysteroscopy endometrial ablation. Its wider clinical usage is limited by the high cost of the radiofrequency generator and disposable probes. Keywords heavy menstrual bleeding, hysteroscopy, radiofrequency endometrial ablation, amenorrhoea, complication

• MeSH
• amenorea MeSH
• dospělí MeSH
• endometrium chirurgie   MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• radiofrekvenční ablace * metody   MeSH
• silné menstruační krvácení * chirurgie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Cíl studie: V České republice (ČR) lze ženě ženě uměle ukončit těhotenství v I. trimestru Farmakologickou metodou od června roku 2014, pokud o to písemně požádá a je-li při ultrazvukovém vyšetření prokázáno nitroděložní jednočetné prosperující těhotenství od 42. do 49. dne sekundární amenorey, temeno-kostrční délka (crown-rump length, CRL) zárodku 2–9 mm. Cílem práce je analýza managementu umělého ukončení těhotenství Farmakologickou metodou (UUT-F), nepřesahuje-li těhotenství 7 týdnů, v pěti centrech v ČR. Typ studie: Multicentrická kohortová (prospektivní) studie. Název a sídlo pracoviště: Porodnicko-gynekologická klinika LF UP a FN Olomouc; Ústav pro péči o matku a dítě 3. LF UK, Praha; Gynekologicko-porodnická klinika 1. LF UK a VFN, Praha; Gynekologicko-porodnická klinika 1. LF UK a Nemocnice Na Bulovce, Praha; Gynekologicko-porodnická klinika LF MU a FN, Brno. Metodika: V letech 2014–2016 přišlo požádat o UUT-F celkem 1820 těhotných žen, diagnóza nitroděložního jednočetného prosperujícího těhotenství byla stanovena při ultrazvukovém vyšetření transvaginální sondou, CRL 2–9 mm. UUT-F bylo provedeno kombinací podání mifepristonu (600 mg perorálně) a misoprostolu (400 mcg perorálně) s odstupem 48 hodin. Kontrolní ultrazvukové vyšetření k vyloučení pokračování těhotenství bylo provedeno za 2–3 týdny. Výsledky: Celkem u 11,0 % žen (201/1820) bylo diagnostikováno CRL > 9 mm, neprosperující, vícečetné nebo ektopické těhotenství. U 1619 žen bylo diagnostikováno těhotenství nitroděložní jednočetné prosperující CRL 2–9 mm a výkon byl proveden, ale v 221 případech (13,7 %) byla nutná alespoň jedna klinická návštěva navíc, než bylo možné stanovit diagnózu, v 19 případech dvě návštěvy (1,2 %) a v 5 případech dokonce návštěvy tři (0,3 %). Délka sekundární amenorey v den zahájení výkonu byla 42–49 dní (průměr 47,1; medián 47), věk žen byl 14–47 let (průměr 30,7; medián 30). Celkem 20,8 % žen (336/1619) se nedostavilo na kontrolní ultrazvukové vyšetření k vyloučení pokračování těhotenství a hodnocení výsledku tudíž mohlo být provedeno pouze u 1283 žen. Selhání metody „Pokračující těhotenství“ bylo diagnostikováno u 1,6 % žen (24/1283), „Neúplný potrat“ u 6,5 % žen (83/1283) a „Kompletní potrat“ u 91,9 % (1179/1283). Následná chirurgická intervence byla provedena celkem u 7,1 % žen (91/1283). Závěr: Zdravotnické zařízení provádějící farmakologické ukončení těhotenství v I. trimestru by si mělo vypracovat vlastní metodický postup v souladu s platnou legislativou, souhrnem údajů o přípravcích a doporučením odborné společnosti. Součástí metodického postupu by měl být rovněž způsob hodnocení výsledku a ma­nagement. Následná chirurgická intervence by měla být provedena pouze v indikovaných případech. Hlavním cílem kontrolního vyšetření je vyloučení selhání metody „Pokračování těhotenství“ a pacientka by měla být podrobně informována o rizicích a možnostech řešení, nutný je informovaný souhlas.

Objective: In the Czech Republic (CR), it is possible, to carry out Medical Termination of Pregnancy (MToP) in the 1st trimester since June 2014, in case a woman submits a written request for it and in case the ultrasound examination confirms an intrauterine singleton prosperous pregnancy, between day 42 and 49 of gestation, crown-rump length (CRL) of the embryo 2–9 mm. The aim of the study is to analyze the management of MToP up until the 7th week of gestation in five centres in the CR. Design: Multicenter cohort (prospective) study. Setting: Department of Obstetrics and Gynecology, Palacky University Olomouc, Faculty of Medicine and Dentistry, University Hospital Olomouc; The Institute for the Care of Mother and Child, Charles University in Prague, Third faculty of Medicine; Department of Gynecology and Obstetrics, Charles University in Prague, First faculty of Medicine, General University Hospital in Prague; Department of Gynecology and Obstetrics, Charles University in Prague, First faculty of Medicine, Hospital Na Bulovce, Prague; Department of Gynecology and Obstetrics, Masaryk University, Faculty of Medicine, University Hospital Brno. Methods: In 2014–2016, a total of 1820 pregnant women requested MToP. The diagnosis of an intrauterine singleton prosperous pregnancy was set by transvaginal ultrasound, CRL 2–9 mm. MToP was carried out by combination of mifepristone (600 mg orally) and misoprostol (400 mcg orally) within 48 hours. MToP follow up (exclusion of ongoing pregnancy) after 2–3 weeks was carried out by transvaginal ultrasound as well. Results: In 11.0% of women (201/1820) who requested MToP, CRL > 9 mm, unprosperous, multiple or ectopic pregnancy was diagnosed. In the remaining 1619 women MToP was carried out, but in 221 cases (13.7%) at least one additional pre-first visit was needed before the diagnosis of intrauterine singleton prosperous pregnancy CRL 2–9 mm could be established, in 19 cases (1.2%) two pre-first visits and in 5 cases (0.3%) even three. Gestational age was 42–49 days (average 47.1, median 47), the women were 14–47 years of age (average 30.7, median 30). In 20.8% of women (336/1619) MToP follow up was missed and of the remaining 1283 women, ongoing pregnancy (MToP failure) was diagnosed in 1.6% (24/1283), incomplete abortion in 6.5% (83/1283) and complete abortion in 91.9% (1179/1283). A subsequent surgical intervention was carried out in 7.1 % of women (91/1283). Conclusion: A medical facility performing MToP in the 1st trimester should develop its own methodology in accordance with the legislation in force, Summaries of Product Characteristics, and recommendations of professional associations. The methodology should also include a method of evaluation of the result and management. The subsequent surgical intervention should only be performed in indicated cases. The main goal of MToP follow up is to exclude ongoing pregnancy (MToP failure), and the patient should be informed in detail about the risks involved and possibilities of their solution, it is necessary to obtain an informed consent.

• MeSH
• abortiva nesteroidní farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• indukovaný potrat * metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• lidé MeSH
• management farmakoterapie MeSH
• mifepriston farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• misoprostol farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• multicentrické studie jako téma MeSH
• prospektivní studie MeSH
• první trimestr těhotenství MeSH
• těhotenství MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH