Východiska: Mnohočetný myelom (MM) je heterogenní hematoonkologické onemocnění charakterizované klonální expanzí maligních plazmatických buněk v kostní dřeni. Onemocnění je doprovázeno různými klinickými projevy, jedná se o kostní léze, anemii, hyperkalcemii a renální insuficienci. Navzdory značnému pokroku v léčbě v posledních dvou dekádách však zůstává onemocněním těžko léčitelným a většina pacientů relabuje. Ačkoliv dosud nebyla objasněna jeho patogeneze, je zřejmé, že genomová nestabilita hraje klíčovou roli v jeho rozvoji či v rezistenci na léčbu. V některých případech je příčinou této nestability chromotripse, tedy druh komplexní genomové přestavby, která zahrnuje rozsáhlou fragmentaci a opětovné náhodné spojení chromozomů během jediné katastrofické události. Výsledné přestavby zahrnují různé strukturální změny vč. delecí, duplikací, inverzí a translokací, což vede k narušení genomu, konkrétně např. k alteraci nebo inaktivaci tumor supresorových genů (TP53 a CDKN2C), aktivaci onkogenů (MAF, FGFR3 a CCND1) nebo genů zapojených do klíčových buněčných procesů. Odhalení mechanizmů, které vedou k chromotripsi, nabízí možnosti identifikace kritických genů a drah, které se podílejí na patogenezi MM. Tyto poznatky mohou být podkladem pro zlepšení diagnostických přístupů. Cíl: Cílem přehledového článku je shrnout časté primární a sekundární chromozomové aberace u MM a kromě toho představit komplexní chromozomové aberace s důrazem na chromotripsi u MM.
Background: Multiple myeloma (MM) is a heterogeneous hematological malignancy characterized by clonal expansion of malignant plasma cells in the bone marrow. The disease is accompanied by various clinical manifestations, such as bone lesions, anemia, hypercalcemia, and renal insufficiency. However, despite significant advances in treatment over the last two decades, the disease remains challenging to treat, and most patients relapse. Although its pathogenesis has not yet been elucidated, it is clear that genomic instability plays a key role in its development or resistance to treatment. In some instances, the cause of this instability is chromothripsis, a form of complex genomic rearrangement that involves shattering and subsequent haphazard reassembly of chromosomes within a single catastrophic event. The resulting rearrangements involve a variety of structural changes, including deletions, duplications, inversions, and translocations, that lead to genome disruption. Specifically, these changes may result in alteration or inactivation of tumor suppressor genes (TP53 and CDKN2C), activation of oncogenes (MAF, FGFR3, and CCND1) or genes involved in key cellular processes. Unraveling the mechanisms that result in chromothripsis provides opportunities to identify critical genes and pathways involved in MM pathogenesis. These findings may serve as a basis for improved diagnostic approaches. Purpose: The goal of this review is to summarize the common primary and secondary chromosomal aberrations in MM with a particular focus on introducing complex chromosomal aberrations, especially chromothripsis in MM.
Monoclonal gammopathies are a group of blood diseases characterized by presence of abnormal immunoglobulins in peripheral blood and/or urine of patients. Multiple myeloma and plasma cell leukemia are monoclonal gammopathies with unclear etiology, caused by malignant transformation of bone marrow plasma cells. Mass spectrometry with matrix-assisted laser desorption/ionization and time-of-flight detection is commonly used for investigation of the peptidome and small proteome of blood plasma with high accuracy, robustness, and cost-effectivity. In addition, mass spectrometry coupled with advanced statistics can be used for molecular profiling, classification, and diagnosis of liquid biopsies and tissue specimens in various malignancies. Despite the fact there have been fully optimized protocols for mass spectrometry of normal blood plasma available for decades, in monoclonal gammopathy patients, the massive alterations of biophysical and biochemical parameters of peripheral blood plasma often limit the mass spectrometry measurements. In this paper, we present a new two-step extraction protocol and demonstrated the enhanced resolution and intensity (>50×) of mass spectra obtained from extracts of peripheral blood plasma from monoclonal gammopathy patients. When coupled with advanced statistics and machine learning, the mass spectra profiles enabled the direct identification, classification, and discrimination of multiple myeloma and plasma cell leukemia patients with high accuracy and precision. A model based on PLS-DA achieved the best performance with 71.5% accuracy (95% confidence interval, CI = 57.1-83.3%) when the 10× repeated 5-fold CV was performed. In summary, the two-step extraction protocol improved the analysis of monoclonal gammopathy peripheral blood plasma samples by mass spectrometry and provided a tool for addressing the complex molecular etiology of monoclonal gammopathies.
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Targeted therapy with protein kinase inhibitors (PKIs) represents one of the important treatment options for non-small cell lung cancer (NSCLC). It has contributed to improve patients' survival and quality of life significantly. These anticancer drugs are administrated orally in flat-fixed doses despite the well-known large interpatient pharmacokinetic variability and the possible need for dose individualization. To optimize and individualize dosing of PKIs, and thereby increasing the effectiveness and safety of the treatment, therapeutic drug monitoring (TDM) is the most frequently mentioned method. Unlike other areas of medicine, TDM has been rather exceptional in oncological practise since there is a little evidence or no data for concentration-effect relationships of PKIs. Therefore, the aim of this review is to summarize the pharmacokinetic characteristics of PKIs and provide the evidence supporting the use of TDM for personalised treatment of patients with NSCLC.
x
x
- MeSH
- antivirové látky aplikace a dávkování klasifikace terapeutické užití MeSH
- COVID-19 prevence a kontrola MeSH
- farmakoterapie COVID-19 * klasifikace MeSH
- lékové interakce MeSH
- lidé MeSH
- management farmakoterapie MeSH
- ritonavir farmakologie terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- směrnice pro lékařskou praxi MeSH
Východiska: Endoplazmatické retikulum (ER), organela tvořená soustavou cisteren a tubulů, je esenciální pro řadu buněčných dějů, mj. pro syntézu a transport proteinů. Pokud se chybně složené proteiny hromadí v lumen ER, dochází k rozvoji stresu ER, přičemž následnou odpovědí na narušení homeostázy je aktivace signální dráhy UPR (z angl. unfolded protein response, tj. odpověď na přítomnost nesbalených proteinů). Cílem procesu je obnovit homeostázu zvyšováním kapacity ER a jeho schopnosti skládat proteiny. K aktivaci homeostatické UPR dochází prostřednictvím některého ze tří transmembránových proteinů, kterými jsou enzym vyžadující inositol 1a (inositol-requiring enzyme 1a – IRE1a), kináza ER podobná R kináze (proteine kinase R-like ER kinase – PERK) a aktivující transkripční faktor 6 (activating transcription factor 6 – ATF6). V případě selhání pokusu o obnovu homeostázy naopak dochází prostřednictvím hyperaktivace týchž proteinů k rozvoji terminální UPR a apoptóze. Aktivace různých větví UPR byla popsána u mnoha nádorových onemocnění vč. mnohočetného myelomu (MM), který se vyznačuje maligní transformaci plazmatických buněk a zvýšenou syntézou monoklonálního imunoglobulinu, kdy je role ER zvláště podstatná. Navzdory pokrokům v léčbě MM zůstává onemocnění jen obtížně léčitelné a cílení na signální dráhy spojené s UPR by mohlo např. podpořit účinek inhibitorů proteazomu. Cíl: Tato práce si klade za cíl představit molekulární odpověď na stres ER za fyziologických okolností i v kontextu nádorových onemocnění, a to zejména s přihlédnutím k potenciálním terapeutickým cílům u MM.
Background: The endoplasmic reticulum (ER), an organelle composed of a system of cisternae and tubules, is essential for many cellular processes, including protein synthesis and transport. When misfolded proteins accumulate in the ER lumen, ER stress is induced, and the subsequent response to the disruption of homeostasis is the activation of the unfolded protein response (UPR). The purpose of this process is to restore homeostasis by increasing the capacity of the ER and its ability to fold proteins. Activation of the homeostatic UPR occurs via one of three transmembrane proteins, inositol-requiring enzyme 1a (IRE1a), protein kinase R-like ER kinase (PERK) and activating transcription factor 6 (ATF6). Failure of the attempt to restore homeostasis, on the other hand, leads to the development of terminal UPR and apoptosis via hyperactivation of the same proteins. Activation of UPR has been described in many malignancies, including multiple myeloma (MM), which is characterized by malignant transformation of plasma cells and increased monoclonal immunoglobulin synthesis, where the role of the ER is of particular importance. Despite advances in the treatment of MM, the disease remains difficult to treat and targeting signaling pathways associated with the UPR could, for example, enhance the effect of proteasome inhibitors. Purpose: This review intends to present the molecular response to ER stress under physiological circumstances and in the context of cancer, particularly with regard to potential therapeutic targets in MM.
- MeSH
- cílená molekulární terapie metody MeSH
- endoplazmatické retikulum * genetika účinky léků MeSH
- inhibitory proteasomu farmakologie klasifikace terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- mnohočetný myelom * farmakoterapie genetika MeSH
- signální dráha UPR účinky léků MeSH
- stres endoplazmatického retikula účinky léků MeSH
- XBP1 analýza účinky léků MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
Extramedullary multiple myeloma (EMD) is an aggressive disease; malignant plasma cells lose their dependence in the bone marrow microenvironment and migrate into tissues. EMD is a negative prognostic factor of survival. Using flow cytometry and next-generation sequencing, we aimed to identify antigens and microRNAs (miRNAs) involved in EMD pathogenesis. Flow cytometry analysis revealed significant differences in the level of clonal plasma cells between MM and EMD patients, while the expression of CD markers was comparable between these two groups. Further, miR-26a-5p and miR-30e-5p were found to be significantly down-regulated in EMD compared to MM. Based on the expression of miR-26a-5p, we were able to distinguish these two groups of patients with high sensitivity and specificity. In addition, the involvement of deregulated miRNAs in cell cycle regulation, ubiquitin-mediated proteolysis and signaling pathways associated with infections or neurological disorders was observed using GO and KEGG pathways enrichment analysis. Subsequently, a correlation between the expression of analyzed miRNAs and the levels of CD molecules was observed. Finally, clinicopathological characteristics as well as CD antigens associated with the prognosis of MM and EMD patients were identified. Altogether, we identified several molecules possibly involved in the transformation of MM into EMD.
- MeSH
- lidé MeSH
- mikro RNA * genetika MeSH
- mnohočetný myelom * genetika MeSH
- nádorové mikroprostředí MeSH
- vysoce účinné nukleotidové sekvenování MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
