závislost Dotaz Zobrazit nápovědu
Chirurgická léčba plicní rakoviny má na naší klinice dlouholetou tradici. Práce analyzuje soubor 3 857 nemocných z let 1948-1997. Podrobnější analýze byla podrobena sestava z let 1974-1997 zahrnující 1572 nemocných, u nichž byl provededen resekční výkon. Při hodnocení operační činnosti je zřejmý posun k méně rozsáhlým výkonům. Zavedení bronchoplastických operací a nové vyšetřovací metody podstatně zlepšily možnosti chirurgické léčby. Hodnocení podle TNM systému umožnilo srovnání skupin nemocných podle jednotné klasifikace. Existuje príma závislost přežití nemocných na stadiu choroby a histologickom typu. Pětileté období přežilo 33 % nemocných z celkového počtu těch, u nichž byla v letech 1974 až 1997 provedena plicní resekce. Podstatně se snížila pooperační letahta, která v tomto období poklesla na 1,7 %. I když jsme povinni poskytnout chirurgickou léčbu všem nemocným, u kterých je resekce ještě možná, je zcela zřejmé, že nejlepší výsledky lze očekávat u nemocných v I. stadiu choroby. Proto včasná diagnóza spolu se šetrnou neodkladnou operací dávají nemocnému největší naději do budoucna.
The surgical treatment of lung cancer has got a long tradition at our department. The aim of this work is to evaluate the group of 3 857 patients from the years 1948-1997. The special analysis has been performed of the group of 1572 patients from the years 1974-1997 undergoing lung resection. Evaluating our operation policy a strong trend from pneumonectomy to less extensive operations can be found. The introduction of bronchoplastic operations and modern diagnostic methods has substantially improved the possibility of surgical treatment. The utilization of TNM system enabled to compare the different groups of patients according to the unified classification. The long term survival was directly related to the stage and histological type of disease. The five years period survived 33% of patients in whom the lung resection was performed during the period 1974-1997. The operative hospital mortality has been substantially reduced to 1,7 %. Even though it is our duty to provided the surgical treatment to all the patients if the resection is still possible the best results are to be expected in patients in the first stage of disease. Therefore the early diagnosis followed by adequately sized resection without delay offers the best chance for the patients long term survival.
Téma: Na podkladě známé závislosti exprese Ki-67 a stupně diferenciace u některých nádorů byla kvantitativně hodnocena exprese zmíněného markem u typických a atypických plicních karcinoidů s cílem možné předpovědi jejich biologického chování, zejména u afekcí sdružených s nádorovou lymfadenopatii, nádorovými satelity a karcinoidovými tumorlety. Metoda: Soubor tvořilo 54 chirurgicky léčených pacientů rozdělených do pěti skupin. 1. Čtyřicet dva typických karcinoidů (TC), 2. Dvanáct atypických karcinoidů (TC) diagnostikovaných podle modifikovaných Arrigoniho kritérií podle Travise a kol. (1998), 3. Třicet dva TC bez metastáz, satelitů či tumorletů (M, S, T), 4. Osm AC bez M, S, T a 5. Čtrnáct TC a AC sdmžených s M, S, T. Skupiny 3, 4 a 5 byly sestaveny z případů skupiny 1 a 2. Proliferační aktivita byla hodnocena markerem Ki-67 (MBB-l, Immunotech, 1:25) ve více než 50 polích velkého zvětšení a přepočtena na počet jaderných pozitivit v deseti HPF. Pro statistickou analýzu byl použit Fišerův exaktní test. Výsledky: Jaderná pozitivita Ki-67 byla prokázána u 19 (45 %) ze 42 TC a u 9 (75 %) z 12 AC. Ve skupině č. 3 (TC bez M, S, T) byla pozitivita zachycena u 14 případů (44 %) ze 32 hodnocených tumorů. Ve skupině č. 4 (AC bez M, S, T) pak v šesti (75 %) z osmi případů. Ve skupině č. 5 (všechny TC a AC s M, S, T) byla pozitivita Ki-67 zachycena v osmi (57 %) ze 14 případů. Užitím Fišerova exaktního testu však nebyl nalezen statisticky významný rozdíl mezi hodnocenými skupinami. Závěr: Hodnocením exprese Ki-67 u typických a atypických plicních karcinoidů nebyl nalezen statisticky významný rozdíl a to ani u afekcí sdružených s nádorovou lymfadenopatii, satelity či tumorlety. Ki-67 se nejeví jako ukazatel vhodný pro hodnocení prognózy či indikaci adjuvantní léčby chirurgicky léčených pacientů se sledovanými typy karcinoidů.
Aim. On the basis of known Ki-67 dependence on tumor malignancy in some lesions, we compared this marker expression quantitatively in pulmonaiy typical and atypical carcinoid tumors and attempted to predict their biological behavior especially in cases associated with tumorous lymphadenopathy, sateUites, and carcinoid tumorlets. Method. Using material from surgically treated patients, we examined 54 cases of pulmonary carcinoids divided into five groups. 1. Forty-two typical carcinoids (TC), 2. Twelve atypical carcinoids (AC) diagnosed according to modified Arrigoni's criteria (Travis et al., 1998), 3. Thirtytwo TC without metastases, satellites, and tumorlets (M, S, T), 4. Eight AC without M, S, T, and 5. Fourteen TC and AC associated with M, S, T. Groups 3, 4, and 5 were formed of cases selected from group 1 and 2. The proliferate activity was evaluated by Ki-67 (MIB-1, Immunotech France, 1:25). Its nuclear labeling was counted in more than 50 HPF and calculated as a number of positive nuclei in 10 HPF. The Fisher exact test was used for statistical analysis. Results. The Ki-67 nuclear expression was found in 19 (45%) out of 42 TC and in 9 (75%) out of 12 AC. In the set of TC without metastases (M, S, T), the Ki-67 positive labeling was found in 14 (44%) out of 32 cases (group III) and in six (75%) out of eight AC (group IV). In all TC and AC tumors with M, S, T (group V), the Ki-67 expression was encountered in 8 (57%) out of 14 cases. The Fisher exact test showed no significant difierence between all examined groups. Conclusion. No statistically significant difference was found in Ki-67 expression in pulmonary typical and atypical carcinoids. It appears to be a factor which can not be used for tumor prognosis prediction or adjuvant therapy indication in surgically treated patients.
