x
x
- MeSH
- 2. světová válka MeSH
- dějiny 20. století MeSH
- experimenty na lidech MeSH
- koncentrační tábory MeSH
- ošetřovatelství v péči o matku a dítě * dějiny MeSH
- porod MeSH
- porodní asistentky * dějiny MeSH
- těhotenství * MeSH
- ženy MeSH
- Check Tag
- dějiny 20. století MeSH
- těhotenství * MeSH
- Publikační typ
- historické články MeSH
- Klíčová slova
- psychosociální podpora, vztahy mezi porodní asistentkou a rodičkou, provázející osoba u porodu,
- MeSH
- adaptace psychologická MeSH
- komunikace MeSH
- porod psychologie MeSH
- porodní asistentky MeSH
- psychický stres MeSH
- sociální opora MeSH
- vztahy mezi ošetřovatelkou a pacientem MeSH
- ženy MeSH
Východiska: Příspěvek přehledového charakteru se zabývá transkulturním ošetřovatelstvím. Zabývá se tématem romské menšiny a postojů Romů ke zdraví a nemoci. Poukazuje na problematiku, která je úzce kulturně propojena, a to prevenci v oblasti romských dívek a žen. Vychází ze sociokulturních specifik ve vazbě na zdraví a nemoc ve vztahu k léčebnému, ošetřovatelskému procesu. Cíl: Sumarizace aktuálních dohledaných poznatků o postojích Romů ke zdraví a nemoci v souvislosti s podporou zdraví u romských žen a nalezení východisek pro práci všeobecné sestry. Metody: Vyhledávání bylo realizováno ve vědeckých databázích - EBSCO, Pubmed, ProQuest, Medvik, MEDLINE, Google Scholar. Celkově bylo dohledáno 21 studií. Proces vyhledávání a třídění reflektoval doporučení PRISMA. Výsledky: Pro správnou a kulturně uzpůsobenou péči je nutné znát specifika jednotlivých menšin a mezi významné faktory, které ve vysoké míře ovlivňují postoje Romů ke zdraví a nemoci se nachází nízká úroveň vzdělání, ale hlavně vnímání zdraví a nemoci samotnou romskou menšinou. Romové zdraví nevnímají jako důležitý faktor, který ovlivňuje jejich životy. Diskuze: Přednost před zdravím má především rodina, dále pak zajištění financí. To, že se Romové o svůj zdravotní stav příliš nezajímají, je jedním z důvodů, proč nevyhledávají odbornou pomoc nebo ji vyhledávají, až když nemoc progreduje a působí jim potíže. Závěry: Velký podíl na vnímaní zdraví a nemoci má kultura. Postoje zdraví a nemoci se nejenom odráží v oblasti dětské i dospělé populace, ale velmi intenzivně ovlivňuje i prevenci v oblasti romských dívek a žen.
Background: The contribution of an overview nature deals with transcultural nursing. It deals with the topic of the Roma minority and Roma attitudes towards health and illness. It points to an issue that is closely linked culturally, namely prevention in the area of Roma girls and women. It is based on socio-cultural specifics in relation to health and illness in relation to the treatment and nursing process. Objective: Summarizing the research knowledge about Roma attitudes towards health and illness in connection with the health promotion of Roma women and finding the starting points for the work of general nurses. Methods: The search was carried out in scientific databases - EBSCO, Pubmed, ProQuest, Medvik, MEDLINE, Google Scholar. A total of 21 studies were found. The search and sorting process reflected the PRISMA recommendations. Results: For correct and culturally adapted care, it is necessary to know the specifics of individual minorities, and among the important factors that greatly influence the attitudes of Roma towards health and illness is the low level of education, but mainly the perception of health and illness by the Roma minority itself. Roma do not see health as an important factor that affects their lives. Discussion: Family takes priority over health, followed by securing finances. The fact that they do not care much about their health is one of the reasons why they do not seek professional help, or seek it only when the disease progresses and causes them problems. Conclusions: Culture plays a large role in the perception of health and illness. Attitudes towards health and illness are not only reflected in the area of the child and adult population, but also very intensively influence prevention in the area of Roma girls and women.
- MeSH
- dekubity farmakoterapie terapie MeSH
- hojení ran MeSH
- pata MeSH
- senioři MeSH
- služby domácí péče MeSH
- výsledek terapie MeSH
- ženy MeSH
- Check Tag
- senioři MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Úvod: Porodní asistentka může poskytovat laktační poradenství v ambulantním, nemocničním i komunitním prostředí, což spadá do jejích odborných kompetencí i kompetencí v oblasti edukace v porodní asistenci. Podpora kojení je nesmírně důležitá jak z hlediska vytváření pouta mezi matkou a novorozencem v rámci utváření nové role matky, tak i ze zdravotního hlediska pro matku i dítě. Cíl: Posouzení efektivity laktačního poradenství v komunitním prostředí. Metodika: Kvantitativní dotazníkové šetření. Nástroj byl sestaven pomocí kombinace standardizované (BSES-SF – The Breastfeeding Self-Efficacy Scale-Short Form) a nestandardizované části dotazníku. Kritérium pro zapojení respondentek do dotazníkového šetření bylo: primipary s využitím služby komunitní porodní asistentky v komparaci s respondentkami bez využití této služby (n = 120). Dotazníkové šetření bylo provedeno od října do prosince roku 2021. Data byla vyhodnocena deskriptivní statistickou analýzou. Výsledky: Výsledné sebehodnocení ve standardizovaném dotazníku BSES-SF ukázalo, že průměrné bodové hodnocení skupiny respondentek s využitím služby komunitní porodní asistentky bylo 54,3 bodů. V průměru sebehodnocení v této skupině žen odpovídá vyšší sebejistotě při kojení. U žen, které nevyužily službu komunitní porodní asistentky, bylo průměrné bodové hodnocení 52,9 bodů. Rozdíl průměrného počtu získaných bodů v obou skupinách potvrdil, že využití komunitní porodní asistentky je efektivnější o 1,4 bodu. Závěr: Výsledky práce poukázaly, že podpora komunitní porodní asistentky v oblasti kojení je nesmírně důležitá. Proto by bylo vhodné podpořit komunitní a domácí péči porodních asistentek jak v časném, tak v pozdním šestinedělí. Vhodné intervence mohou pomoci odstranit překážky v oblasti kojení a eliminovat nedostatky při uspokojování potřeb kojících žen.
Introduction: A midwife can provide lactation consultancy in outpatient, hospital and community environment, which is included in her professional competences as well as competences of education in midwifery. Breastfeeding support is extremely important, both from the point of view of creating a bond between mother and newborn as part of the formation of the mother's new role, and also from a health point of view for both mother and child. Aim: Assessment of the effectiveness of lactation consultancy in a community setting. Methodology: Quantitative questionnaire survey. The tool was compiled using a combination of standardized (BSES-SF – The Breastfeeding Self-Efficacy Scale-Short Form) and non-standardized parts of the questionnaire. The criterion for the inclusion of respondents in the questionnaire survey was: primipara women using the service of a community midwife in comparison with respondents without the use of this service (N = 120). The questionnaire survey was carried out from October to December 2021. The data were evaluated by descriptive statistical analysis. Results: The results of self-assessment in the standardized BSES-SF questionnaire showed that the average score of the group of female respondents using the community midwife service was 54.3 points. On average, self-assessment in this group of women corresponds to higher self-confidence in breastfeeding. For women who did not use the service of a community midwife, the average score was 52.9 points. The difference in the average number of points obtained in both groups confirmed that the use of a community midwife is more effective by 1.4 points. Conclusion: The results showed that the support of the community midwife in the area of breastfeeding is extremely important. Therefore, it is appropriate to support community and home care of midwives both in early and late postpartum. Appropriate interventions can help remove barriers to breastfeeding and eliminate gaps in meeting the needs of breastfeeding women.
