Příspěvek teoreticko-přehledového charakteru je věnován komunikačnímu významu an-glického jazyka a problematice výuky angličtiny ve zdravotnických oborech s důrazem na pragmatický význam této výuky z hlediska dorozumívacího a epistemologického. Obsah příspěvku vychází z autorovy dlouholeté pedagogické zkušenosti a z rešeršní činnosti v databázích PubMed, ScienceDirect, Medvik.
The present theoretical-review article discusses significance of the English language in professional communication and some issues related to English language teaching in health care-oriented study programmes with an emphasis on pragmatic aspects of the teaching process in terms of communication and epistemology. The article is based on a long-term teaching experience and on literature search performed in PubMed, Scien-ceDirect and Medvik databases.
Transplantácia pľúc je plne zavedená klinická metóda, ktorá zachraňuje a zlepšuje kvalitu života pacientom v konečnom štádiu pľúcneho ochorenia. V Českej republike sa trans-plantácia pľúc vykonáva od roku 1997. Počas tohto obdobia sa program transplantácie pľúc neustále vyvíja a mení. V tomto príspevku je uvedená svetová história transplantácie pľúc, ale aj vývoj transplantácie pľúc v Českej republike. V závere je objasnené pre akých pacientov je transplantácia pľúc určená, a opísaný zložitý proces protokolárnych vyšetrení pred zaradením na čakaciu listinu.
Lung transplantation is fully implemented clinical method, which saves and improves quality of life of patients in their final stage of lung disease. In the Czech Republic is the lung transplantation performed from 1997. During this period was the program of lung transplantation always evolving and changing. In this report is written world history of lung transplantation as well as evolution of lung transplantation in Czech Republic. In the end it’s explained for which patients is the lung transplantation dedicated, and described difficult process of protocolar examinations before listing into the waiting list.
Hodnocení kvality života dětí je stále spojované s medicínskou problematikou dětí s chronickým onemocněním. Dle našeho názoru optimálním kontraktem pro kvalitu života dětí je dotazník Pediatric Quality of Life InventoryTM (dále jen PedsQLTM), protože jeho výsledky jsou bohatě prezentovány v zahraniční literatuře. Validizované dotazníky PedsQLTM se využívají při hodnocení kvality života u dětí a dospívajících a jejich rodin. Cílem tohoto příspěvku je rozšířit povědomí o využití dotazníků PedsQLTM u vybraných onemocnění (ADHD a autismus) u zdravotníků i sociálních pracovníků. Předmětem studie je ověřování obsahu a reliability dotazníků využívaných pro měření kvality života. Objektem studie jsou děti s chronickým onemocněním ADHD a autismem. Byla využita metoda obsahové analýzy dokumentů. Relevantní zdroje byly vyhledávány prostřednictvím vědeckých databází – WOS, Pubmed, ScienceDirect, Scopus. Dotazníky PedsQLTM jsou celosvětově využívány u dětí s ADHD a autismem. Využívají se k hodnocení kvality života u dětí s daným onemocněním a u rodin těchto dětí. Dotazníky se nesoustředí jen na kvalitu života jedinců, ale i rodin jako celku. Jako jeden z mála dotazníků hodnotí i dopad onemocnění dítěte na rodinu.
The assessment of the quality of life of children is continuously connected to their chronic health problems. In our opinion, the optimal indicator of the quality of life of children is the Pediatric Quality of Life InventoryTM questionnaire (PedsQLTM) because foreign literature is rich in its results. The validated PedsQLTM questionnaires are used to assess the quality of life of children and adolescents and their families. The goal of this article is to broaden the knowledge of medical and social workers in using these questionnaires in the case of selected disorders (ADHD and autism). The objective of this study is to verify the content and reliability of questionnaires that are used for the assessment of the quality of life. This study focuses on children with chronic disorders of ADHD and autism. We used the method of document content analysis. We searched for relevant sources in scientific databases – WOS, Pubmed, ScienceDirect, Scopus. PedsQLTM questionnaires are globally used for children with ADHD and autism. They are used for the assessment of the quality of life of children with the mentioned disorders and their families. The questionnaires do not focus only on the quality of life of individuals but families in total. It is one of the few questionnaires that assess the impact of such disorders on families.
Úvod: Prevalencia behaviorálnych symptómov u pacienta s Alzheimerovou demenciou je jeden z faktorov, ktorý výrazne ovplyvňuje ošetrovateľskú starostlivosť, predstavuje veľké problémy ošetrovateľskej starostlivosti a je hlavnou príčinou inštitucionalizácie a zvýšených nákladov. Design: Pre tento výskum bol zvolený dizajn prospektívnej kvantitatívnej štúdie vykonanej na základe posudzovacej škály. Cieľ: Cieľom výskumu bolo zmapovať prevalenciu behaviorálnych symptómov, prejavov problémového správania u pacientov s Alzheimerovou demenciou a zistiť vplyv pohlavia na jednotlivé prejavy. Metodika: Na posúdenie behaviorálnych symptómov, problémového správania pacientov s Alzheimerovou demenciou sme použili posudzovaciu škálu Cohen-Mansfield Agitation Inventory (CMAI) a výsledky sme štatisticky spracovali pomocou Mann–Whitney U testu. Výskumnú vzorku tvorilo 413 pacientov, ktorí boli do vzorky zaradení na základe zámerného výberu. Výsledky: Pomocou škály bol zistený výskyt behaviorálnych symptómov, problémového správania až u 92 % pacientov, u mužov je skóre (54) problémového správania vyššie ako u žien (49), avšak tento rozdiel je iba náhodný a nedosahuje hodnotu štatistickej významnosti (p = 0,273). V súvislosti s agresívnym správaním, konštatujeme, že je štatisticky významný rozdiel (p = 0,038) v prejavoch agresívneho správania medzi mužmi a ženami. V prejavoch fyzicky neagresívneho správania (p = 0,098) a v prejavoch verbálne nepokojného správania (p = 0,220) medzi mužmi a ženami nie je štatisticky významný rozdiel. Záver: Problematika prevalencie behaviorálnych symptómov, problémového správania u pacientov s Alzheimerovou demenciou je vysoko aktuálna. Na záver môžeme konštatovať, že pohlavie nemá jednoznačný vplyv na prejavy behaviorálnych symptómov, problémového správania u pacientov s Alzheimerovou demenciou.
Introduction:The prevalence of behavioral symptoms in a patient with Alzheimer’s dementia is one of the factors that significantly affects nursing care. It is a major problem of nursing care and the main cause of institutionalization and increased costs. Design: For this research, the design of a prospective quantitative study based on the assessment scale was chosen. Objective: The aim of the research was to map out the prevalence of behavioral symptoms, the manifestations of problem behavior in Alzheimer’s dementia patients, and to determine the influence of gender on individual manifestations. Methodology: We used the Cohen-Mansfield Agitation Inventory (CMAI) to assess behavioral symptoms; problem behavior of patients with Alzheimer dementia. We statistically processed the results using the Mann–Whitney U test. The survey sample consisted of 413 patients who were randomly assigned to the sample. Results: The incidence of behavioral symptoms and behavioral problems in up to 92% of patients was detected with the scale (54 average rank). The problem was higher in man than in women (49 average rank), but this difference was only random and did not reach statistical significance (p = 0.273 ). Concerning aggressive behavior, we note that there is a statistically significant difference (p = 0.038) in the manifestations of aggressive behavior between men and women. There is no statistically significant difference in the manifestations of physically nonaggressive behavior (p = 0.098) and verbal restlessness (p = 0.220) between men and women. Conclusions: The problem of prevalence of behavioral symptoms, problem behavior in patients with Alzheimer’s dementia, is highly relevant. Finally, we can state that gender does not have an unambiguous influence on behavioral symptom manifestations, problem behavior in patients with Alzheimer’s dementia.
- MeSH
- Alzheimerova nemoc MeSH
- ošetřovatelská péče MeSH
- posouzení stavu pacienta MeSH
- problémové chování MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- NLK Publikační typ
- studie
Cíl: Cílem studie bylo zdokumentovat a analyzovat problematiku kvality života (quality of life; QoL) souboru hospitalizovaných pacientů s nehojící se ránou dle typu rány. Interpretovat výsledky studií zabývajících se problematikou QoL u pacientů s nehojící se ranou. Soubor a metodika: Prospektivní průřezová studie u pacientů s nehojící se ranou ve FN Ostrava (září 2017-říjen 2018). Hodnocení QoL bylo realizováno dotazníkem Wound-QoL, při přijetí k hospitalizaci a 7.den hospitalizace. Analýza dat provedena software IBM SPSS (hladina významnosti 0,05). Výsledky: Vyplněno bylo 262 dotazníků u 191 pacientů. Po vyřazení nedostatečně vyplněných formulářů bylo využito 246 (100 %) dotazníků (191 [77,6 %] primárních posouzení a 55 [22,4 %] posouzení 7. den hospitalizace). QoL byla kvantifikována pomocí globálního skóre hodnotícího nástroje Wound-QoL. Závěr: Studie prokázala, že QoL pacientů s nehojící se ranou se při primárním posouzení lišila dle typu rány. Nejhorší globální skóre bylo zjištěno u pacientů s diabetickou nohou, ale rozdíly byly minimální. QoL se při primárním posouzení nelišila mezi muži a ženami. Wound-QoL byl ve sledovaném souboru ověřen jako efektivní jednoduše použitelný a lehce vyhodnotitelný nástroj pro hodnocení QoL pacientů s nehojící se ranou.
Aim: The aim of the study was to document and analyze the quality of life (QoL) of a group of hospitalized patients with non-healing wounds by type of wound and to interpret the results of studies on QoL in patients with non-healing wounds. Materials and methods: Prospective cross-sectional study in patients with non-healing wounds in the University Hospital Ostrava (September 2017-October 2018). The QoL assessment was carried out using the Wound-QoL questionnaire, filled on admission to hospital and 7th day of hospitalization. Data analysis was performed by Microsoft Excel and IBM SPSS software (significance level 0.05). Results: 262 questionnaires were filled in 191 patients. 246 (100%) questionnaires (191 [77.6%] of primary assessments and 55 [22.4%] of assessments on 7th day of hospitalization) were used after the exclusion of inadequately filled in forms. The QoL was quantified using the global score of the Wound-QoL. Conclusion: The study showed that the quality of life of patients with non-healing wounds varied according to the type of wound in primary assessment. The worst global score was found in patients with diabetic foot syndrome. The QoL did not differ between men and women in primary assessment. Wound-QoL has been proven to be an effective, easy-to-use and easy-to-evaluate tool for assessing the quality of life of patients with non-healing wounds in the study.
- NLK Publikační typ
- studie
Jedná se o kazuistické sdělení o léčbě pacienta s poúrazovou paraplegií a dekubitem s využitím podtlakové terapie. Po zaléčení septického stavu a nezbytné nekrektomii byla provedena sigmoideostomie a orchiektomie. Následně se defekt čistil pomocí podtlakové léčby. Přes aplikaci nízkomolekulárního heparinu se stav následně komplikoval plicní embolizací, srdečním selháním a úmrtím pacienta. V kazuistice je dokumentován též finanční a časový benefit této léčby v péči o komplikovaného pacienta.
This is a case report about the treatment of a patient with post-traumatic paraplegia and pressure ulcer using negative pressure wound therapy. After treating the septic state of the patient, the necessary necrectomy was performed, which was followed by performing a sigmoideostomy and orchiectomy. Negative pressure wound therapy was then used to clean the defect. Despite the application of low molecular weight heparin, the condition was complicated by pulmonary embolism and subsequent heart failure, resulting in the death of the patient. This case report also documents the financial and time benefits of this treatment in the care of a complicated patient.
Cíl: Cílem studie bylo analyzovat znalosti a zvyklosti všeobecných sester v problematice vzniku ran v souvislosti se zdravotnickými prostředky využívanými na jednotkách intenzivní péče a standardních odděleních chirurgického a interního zaměření u vybraného souboru všeobecných sester. Soubor a metodika: Dotazníkový průzkum byl realizován ve dvou okresních a dvou fakultních nemocnicích. Statistická analýza dat byla provedena pomocí SPSS pro Windows verze 21.0. na hladině významnosti 0,05. Výsledky: V průzkumu bylo zařazeno 246 všeobecných sester (89 ze standardních oddělení, 159 z intenzivní péče). Za nejrizikovější pomůcky ve vztahu ke vzniku ran byly považovány nazogastrická sonda a tracheostomická kanyla, které byly nejčastěji kontrolovány na standardním oddělení. Sestry v celém souboru hodnotily subjektivně své znalosti jako dobré. Subjektivní hodnocení znalostí o rizicích nesouviselo s věkem ani vzděláním (p > 0,05), ale souviselo s délkou praxe na jednotkách intenzivní péče (p = 0,01). Rozdíly byly zjištěny ve frekvenci kontroly kůže pod zdravotnickou pomůckou dle typu pracoviště (p < 0,05). V intenzivní péči byla častěji kontrolována kůže pod oxymetrem a manžetou k měření krevního tlaku. Závěr: Znalosti v prevenci vzniku ran pod zdravotnickými prostředky jsou nedostatečné a rizika jsou podceňována. Všeobecné sestry pracující v intenzivní péči považují preventivní postupy za významnější.
Aim: To analyse the knowledge and practises of nurses in the field of injuries related to medical devices in intensive care and standard units in the field of surgical and general medicine in a selected group of nurses. Patients and methods: The questionnaire survey was conducted in two districts and two university hospitals. Statistical data analysis was performed using SPSS for Windows version 21.0 at a significance level of 0.05. Results: A total of 246 general nurses (89 standard units, 159 intensive care units) were included in the survey. Nasogastric tube and tracheostomy tube, which were most commonly inspected at the standard ward, were considered the most hazardous medical devices. The nurses in the whole group evaluated subjectively their knowledge as good. The subjective evaluation of knowledge about the risks of injury was not statistically related to age or education (P > 0.05) but was related to the length of practice in intensive care units (P = 0.01). Differences were found in the frequency of skin inspection under the medical devices according to the type of workplace (P < 0.05). The skin under the oximeter and the blood pressure cuff were more frequently inspected by nurses at intensive care units. Conclusion: Knowledge in injury prevention under medical devices is inadequate and risks are underestimated. Intensive care nurses consider preventative measures to be more significant.
Cíl: V pregraduální přípravě budoucích lékařů i v návaznosti na klinickou praxi je problematika tlakových lézí (dekubitů) a jiných nehojících se ran významně podceňována. Příspěvek se zaměřuje na zmapování současného stavu výuky studijního programu Všeobecné lékařství na MU z pohledu pokrytí tématu dekubitů a nehojících se ran. Ve spolupráci s experty českého zdravotnictví byla definována sada klíčových pojmů, které zastřešují zmíněné téma. Cílem je prostřednictvím vhodných analytických metod identifikovat související části výuky a nalézt případná doporučení pro inovaci kurikula jako takového. Metodika: Analytické mapování kurikula založené na frekvenční analýze textového popisu kurikula a předdefinované sady klíčových pojmů. Analytické kroky byly provedeny s použitím výpočetního prostředí R a MS Excel. Výsledky: Výsledný report v podobě souhrnných tabulek a grafů ukazuje, na jaká místa se napříč osnovami jednotlivých disciplín zaměřit a celkově tak zkvalitnit výuku v oblasti dekubitů a jiných nehojících se (chronických) ran. Závěr: V medicínském kurikulu pregraduální přípravy na LF MU je problematice nehojících se ran věnována pozornost v různých ročnících studia, jak v preklinických, tak klinických lékařských disciplínách. Se stoupajícím ročníkem studia byl identifikován vyšší počet výukových jednotek a hodin obsahujících klíčové pojmy dekubity a nehojící se rány.
Aim: The issue of pressure ulcers and other non-healing wounds has been significantly underestimated in physicians‘ pre-gradual training for clinical practice. This contribution is focused on mapping of current status of the General Medicine study programme at the Masaryk University with regard to the topic of pressure ulcers and non-healing wounds. A set of key concepts that cover the topic has been defined in the cooperation with Czech healthcare experts. Methods: Analytical mapping of medical curriculum was based on frequency analysis of textual description of curriculum and pre-defined set of key concepts. Analytical steps were performed using the computing environment R and MS Excel. The aim is to identify related parts of the education programme by means of appropriate analytical methods and find eventual recommendations for the curriculum innovation. Results: The resulting report in a form of summary tables and charts identifies the spots of interest within the curricula of individual disciplines, which will lead to the improvement of education in the field of pressure ulcers and other non-healing (chronic) wounds. Conclusion: it was proven that attention is paid to the issue of non-healing wounds in the medical curriculum of undergraduate medical training at the Faculty of Medicine of Masaryk University in various years of study, both in preclinical and clinical medical disciplines. Within an increasing year of study there was identified higher number of teaching units and the hours containing key terms pressure ulcers and non-healing wounds.
Úvod: Fenomén prideľovanej/chýbajúcej/nedokončenej starostlivosti je aktuálnym predmetom zahraničných výskumov v ošetrovateľstve. Jeho kvantifikáciu je možné dosiahnuť len prostredníctvom špecifických hodnotiacich nástrojov. S ich využitím je možné identifikovať nielen ošetrovateľské aktivity, ktoré sestry nerealizujú počas svojej služby, ale aj dôvody, ktoré vedú k vzniku tohto fenoménu. Cieľ: Cieľom nášho príspevku je analýza prístupov k operacionalizácii konceptu prideľovanej/chýbajúcej/nedokončenej ošetrovateľskej starostlivosti a vytvorenie prehľadu nástrojov k jeho meraniu. Metódy: Pre jeho spracovanie bola využitá metóda obsahovej analýzy odborných štúdií publikovaných vo vedeckých databázach PubMed, ScienceDirect a ProQuest. Výsledky: V príspevku sme analyzovali tri prístupy a hodnotiace nástroje, ktoré boli vyvinuté k hodnoteniu fenoménu – MISSCARE Survey, BERNCA/PIRNCA a TU nástroje. Identifikovali sme rozdiely v rozsahu sledovaných činností, časového rozmedzia, skórovaní a vyhodnocovaní. Záver: Dospeli sme k záveru, že fenomén sa najviac týka nezávislých ošetrovateľských aktivít a najčastejším dôvodom jeho vzniku je nedostatok ošetrujúceho personálu. Na základe analýzy konštatujeme, že fenomén významnou mierou ovplyvňuje nielen spokojnosť pacientov, ale aj pracovnú spokojnosť sestier a významne sa odráža v kvalite poskytovanej starostlivosti. Vyzdvihujeme potrebu venovať sa spomínanému fenoménu s využitím špecifických hodnotiacich nástrojov aj v podmienkach Slovenskej republiky.
Introduction: The phenomenon of rationing/missed/unfinished care is a current subject of foreign research in nursing. Its quantification can be achieved only through specific measuring tools. With their use, it is possible to identify not only the nursing activities that nurses do not perform during their shift, but also the reasons which lead to the occurrence of this phenomenon. Aim: The aim of our contribution is to analyze approaches to the operationalization of the concept of rationing/missed/unfinished care and to provide an overview of tools to measure it. Methods: The method of content analysis of research studies published in the scientific databases PubMed, ScienceDirect, and ProQuest was used in the processing of paper. Results: In our contribution, we analyzed three approaches and measuring tools which were developed for measuring the phenomenon – MISSCARE Survey, BERNCA/PIRNCA, and TU instruments. We identified differences in the range of activities, time period, scoring and evaluation. Conclusion: We conclude that the phenomenon is mostly related to independent nursing activities and the most frequent reason for its occurrence is the insufficient number of nursing staff. Based on the analysis, we note that the phenomenon not only significantly influences patient satisfaction but also the job satisfaction of nurses – and this is reflected in the quality of provided care. We emphasize the need to be concerned about the mentioned phenomenon using specific measuring tools in studies conducted in the Slovak Republic.
Cíl: Pro pacienty s cévní mozkovou příhodou by mohlo být přínosem využití vertikálně prezentovaných sebehodnoticích škál bolesti. Tyto škály nejsou v českém jazyce k dispozici. Cílem bylo do českého jazyka přeložit Revidovanou verzi Iowské stupnice bolesti a provést její lingvistickou validaci tak, aby mohla být využita českými pacienty s cévní mozkovou příhodou. Metoda: Do této metodologické studie, probíhající od ledna do dubna 2017, byli zapojeni tři překladatelé, tři panely odborníků z oboru ošetřovatelství a sedm pacientů s cévní mozkovou příhodou. Celý proces byl řízen v souladu s guidelines International Society for Pharmacoeconomics and Outcomes Research. Tento proces, skládající se z 10 fází, byl podpořen kvantitativními a kvalitativními metodami, jako jsou index obsahové validity a výpočty modifikovaného koeficientu kappa, diskuse s odborníky z oboru ošetřovatelství i kognitivní rozhovor s pacienty. Výsledky: Předběžná česká verze byla vytvořena na základě indexu obsahové validity, hodnot modifikovaného koeficientu kappa a zpětné vazby od odborníků. Kognitivní rozhovor ukázal, že většina pacientů měla s použitím nástroje potíže. Závěr: Proces překladu a lingvistické validace byl náročný, protože bylo obtížné provést nábor sester a překladatelů splňujících stanovená výběrová kritéria; navíc se proces skládal z mnoha kroků. Avšak využití méně striktní metodologie by pravděpodobně vedlo k tvorbě české verze, která by pro zamýšlenou cílovou skupinu – české pacienty s cévní mozkovou příhodou – nebyla tak vhodná. Naše zjištění zdůrazňují, že je důležité do procesu překladu a lingvistické validace sebehodnoticích nástrojů zapojit reprezentativní uživatele, to znamená pacienty s konkrétním onemocněním. Psychometrické vlastnosti české verze budou zjišťovány ve výzkumném šetření, které bude zaměřené na české pacienty s cévní mozkovou příhodou.
Aim: Patients with a stroke could benefit from vertical self-report pain instruments. Such instruments are not available in the Czech language. The aim was to translate and linguistically validate the Revised Iowa Pain Thermometer into Czech for use by Czech patients with a stroke. Methods: Three translators, three nursing expert panels, and seven patients with a stroke participated in this methodological study that took place between January and April 2017. The International Society for Pharmacoeconomics and Outcomes Research guidelines were used to direct the process. This 10-phase process was supported by quantitative and qualitative methods, such as content validity indexing and modified kappa calculations, discussions with nursing experts, as well as cognitive debriefing with patients. Results: Based on the content validity index, the modified kappa values, and the experts’ feedback, a preliminary Czech version was developed. Cognitive debriefing revealed that most patients had some difficulty using the instrument. Conclusions: The translation and linguistic validation process was demanding as it was difficult to recruit nurses and translators meeting the determined selection criteria; furthermore, many steps were required. However, using a less stringent methodology would have probably produced a Czech version that would not be as suitable for the intended target group – Czech patients with a stroke. The findings underscore the importance of involving representative users, i.e., patients with a specific health condition, in the translation and linguistic validation of self-report instruments. Psychometric properties of the Czech version will be established in a clinical study that will involve Czech patients with strokes.
