Východiska: Pro poskytování kvalitní ošetřovatelské péče je důležité, aby sestry i studenti studijních programů ošetřovatelství měli dobré znalosti a dovednosti. V posledních letech technologický pokrok umožnil využívat přístupy kombinovaného učení, včetně tzv. "flipped classroom" pro vzdělávání studentů.Cíl: Na základě obsahu vyhledaných studií vytvořit přehled o využití a účinnosti metody "flipped classroom" v souvislosti s vysokoškolským vzděláváním studentů ošetřovatelství. Metody: Vyhledání relevantních primárních studií bylo provedeno pomocí odborných licencovaných elektronických databází (PubMed, EbscoHost, Nursing@Ovid, Medvik). Na základě jejich analýzy byl zpracován přehled zaměřený na metodu "flipped classro- om" u studentů ošetřovatelství na vysokých školách (publikováno v letech 2015-2021). Výsledky: Bylo vyhledáno šest studií publikovaných v anglickém jazyce. V českém jazyce nebyla vyhledána žádná studie. Nalezené studie ověřovaly dopad metody "flipped classroom" na znalosti, schopnost řešit problémy a spokojenost vysokoškolských studentů ošetřovatelství. Ve všech studiích byl zaznamenán pozitivní vliv této metody. Závěr: Bylo zjištěno, že výuka metodou "flipped classroom" je hodnocena jako opti mální a že je přínosná pro zlepšení teoretických znalostí i praktických dovedností u vysokoškolských studentů ošetřovatelství.
Background: Nurses and students in nursing study programs need to have good knowledge and skills to guarantee high quality nursing care. In recent years, technologi- cal progress has made possible to use blended learning approaches, including a "flipped classroom" for student education.Aim: Create an overview of the use and effectiveness of the "flipped class" method in connection with the higher education of nursing students.Method: A search of relevant studies was performed using professional licensed electronic databases (PubMed, EbscoHost, Nursing@Ovid, Medvik). An overview was prepared from records including "flipped classroom" in connection with nursing students in universities (published in 2015-2021).Results: Six studies published in English language were found. No study was found in the Czech language. The studies verified the impact of the "flipped classroom" method on the knowledge, the ability to solve problems, and the satisfaction of university nursing students. A positive effect of this method was found in all studies.Conclusion: It was found that applying "flipped classroom" method was optimal and that there is a benefit for the improvement of theoretical knowledge and practical skills in university nursing students.
- MeSH
- hodnocení programu MeSH
- studium ošetřovatelství vysokoškolské * MeSH
- vyučování * trendy MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Artériová hypertenzia je najčastejším kardiovaskulárnym ochorením a hlavným rizikovým faktorom pre vznik ochorení srdca, obličiek a náhlej cievnej mozgovej príhody. V prevencii a liečbe artériovej hypertenzie ľudia potrebujú získavať relevantné informácie predovšetkým zo strany zdravotníckych pracovníkov. Tieto sú však schopní implementovať do správania a konania zameraného na podporu zdravia iba v prípade, že majú istú úroveň zdravotnej gramotnosti. Zdravotná gramotnosť je schopnosť získavať, prečítať, pochopiť a využiť zdravotné informácie tak, aby človek mohol správne rozhodovať o svojom zdraví. Článok je zameraný na prezentáciu výsledkov pilotnej štúdie so zameraním na priemerné skóre škál v jednotlivých doménach zdravotnej gramotnosti v rámci vybranej vzorky respondentov. V nadväznosti na výsledky sú sumarizované intervencie sestier, ktoré môžu prispieť k optimalizácii úrovne zdravotnej gramotnosti laickej verejnosti v prevencii a terapii artériovej hypertenzie.
Artériová hypertenzia je najčastejším kardiovaskulárnym ochorením a hlavným rizikovým faktorom pre vznik ochorení srdca, obličiek a náhlej cievnej mozgovej príhody. V prevencii a liečbe artériovej hypertenzie ľudia potrebujú získavať relevantné informácie predovšetkým zo strany zdravotníckych pracovníkov. Tieto sú však schopní implementovať do správania a konania zameraného na podporu zdravia iba v prípade, že majú istú úroveň zdravotnej gramotnosti. Zdravotná gramotnosť je schopnosť získavať, prečítať, pochopiť a využiť zdravotné informácie tak, aby človek mohol správne rozhodovať o svojom zdraví. Článok je zameraný na prezentáciu výsledkov pilotnej štúdie so zameraním na priemerné skóre škál v jednotlivých doménach zdravotnej gramotnosti v rámci vybranej vzorky respondentov. V nadväznosti na výsledky sú sumarizované intervencie sestier, ktoré môžu prispieť k optimalizácii úrovne zdravotnej gramotnosti laickej verejnosti v prevencii a terapii artériovej hypertenzie.
- Klíčová slova
- intervence sestry,
- MeSH
- hypertenze prevence a kontrola terapie MeSH
- pilotní projekty MeSH
- vzdělávání pacientů jako téma MeSH
- zdravotní gramotnost MeSH
- zdravotní sestry MeSH
- NLK Publikační typ
- studie
Východiská: Artériová hypertenzia je hlavným rizikovým faktorom pre vznik ochorení srdca, obličiek a náhlej cievnej mozgovej príhody. V prevencii a liečbe artériovej hypertenzie ľudia potrebujú získavať relevantné informácie predovšetkým zo strany zdravotníckych pracovníkov, a teda aj sestier. Tieto sú však schopní implementovať do správania a konania zameraného na podporu zdravia iba v prípade, že majú istú úroveň zdravotnej gramotnosti. Cieľ: Článok je zameraný na prezentáciu výsledkov pilotnej štúdie v jednotlivých doménach zdravotnej gramotnosti pacientov s artériovou hypertenziou vo vzťahu k veku respondentov. Metódy: Zber údajov v rámci pilotnej štúdie bol uskutočnený prostredníctvom slovenskej verzie štandardizovaného meracieho nástroja Health Literacy Questionnaire (HLQ) na vzorke 96 respondentov. Výsledky: Z dátového setu pilotnej štúdie boli extrahované výsledky podľa jednotlivých domén meracieho nástroja HLQ vo vzťahu k veku respondentov. Nakoľko vek je dôležitým atribútom pri vnímaní kvality života a postojov ku zdraviu, rozdelili sme súbor respondentov do štyroch tried. V rámci pilotnej štúdie sme sa zamerali na vzťah medzi úrovňou domény a jednotlivými štyrmi triedami vekových kategórií respondentov. Diskusia: Zdravotná gramotnosť pacientov s diagnostikovanou artériovou hypertenziou je významný fenomén, ktorý determinuje kompenzáciu ochorenia a prevenciu často veľmi závažných komplikácií. HLQ ako komplexný merací nástroj zameraný na deväť domén zdravotnej gramotnosti umožňuje koncipovať detailný profil zdravotnej gramotnosti respondenta a identifikovať problematické oblasti, na ktoré je vhodné zamerať odporúčania či intervencie smerujúce k zlepšeniu zdravotnej gramotnosti. Záver: Artériová hypertenzia predstavuje rizikový faktor ochorení srdca, ciev a životne dôležitých orgánov. V prevencii aj liečbe artériovej hypertenzie má nezastupiteľné miesto zdravotná gramotnosť ako schopnosť človeka získavať, chápať a využívať zdravotné informácie pre správne rozhodovanie v prospech svojho zdravia. Významné postavenie v podpore zdravotnej gramotnosti majú sestry, ktoré predstavujú početnú skupinu zdravotníckych pracovníkov, a ich vplyv v oblasti zdravotnej gramotnosti môže byť silný a výrazne pozitívny.
Background: Arterial hypertension is the main risk factor for heart disease, kidney disease and sudden stroke. In the prevention and treatment of arterial hypertension, you will receive relevant information from healthcare professionals, including nurses. However, these are aimed at implementing behaviors and actions to promote health only if they have a certain level of health literacy. Aim: The article is aimed at presenting the results of a pilot study in individual areas of health literacy with arterial hypertension in relation to the age of the respondents. Methods: Data collection within the pilot study was carried out using the Slovak version of the standardized measuring instrument Health Literacy Questionnaire (HLQ) on a sample of 96 respondents. Results: Results were extracted from the data set of the pilot study according to individual domains of the HLQ measuring instrument in relation to the age of the respondents. As age is an important attribute in the perception of quality of life and attitudes towards health, we divided the group of respondents into four classes. As part of the pilot study, we focused on the relationship between the domain level and each of the four age categories of the respondents. Discussion: Health literacy of patients diagnosed with arterial hypertension is an important phenomenon that determines the compensation of the disease and the prevention of often very serious complications. The HLQ, as a complex measurement tool focused on nine domains of health literacy, allows to conceive a detailed profile of the respondent's health literacy and to identify problematic areas on which it is appropriate to focus recommendations or interventions aimed at improving health literacy. Conclusion: Arterial hypertension is a risk factor for diseases of the heart, blood vessels and vital organs. In the prevention and treatment of arterial hypertension, health literacy has an irreplaceable place as a person's ability to acquire, understand and use health information for making the right decisions in favor of his health. Nurses, who represent a large group of healthcare professionals, have an important position in the promotion of health literacy, and their influence in the field of health literacy can be strong and significantly positive.
Východiska: Práce vychází z jednoho ze známých algoritmů kolektivního testování - metody skupinového testu sloučených vzorků - kterou experimentálně ověřujeme při povinném plošném screeningu pomocí POC antigenních testů v souvislosti s šířením nákazy COVID-19.Cíl: Verifikovat metodu a stanovit doporučení pro skupinové testování na kvalitativní stanovení přítomnosti antigenu viru SARS-CoV-2 prostřednictvím POC antigenních testů v rámci celoplošného screeningu.Metody: Experimentální pilotní studie s použitím POC testovacích sad pro kvalitativní detekci virových nukleoproteinových antigenů SARS-CoV-2 z přímých nazálních, nazofaryngeálních nebo orofaryngeálních výtěrů u vybrané populace doporučenou metodikou testování a metodikou kolektivního (skupinového) testování.Výsledky a diskuze: Porovnali jsme optimalizaci rozsahu kolektivně testované skupiny s citlivostí POC testovacích sad. Tato citlivost nedostačuje pro optimalizované rozsahy (okolo 10 vzorků) pro odhadovanou prevalenci mezi 1 % až 2 %, avšak citlivosti testovacích sad redukované optimální rozsahy (do pěti vzorků) nabízejí nezanedbatelnou úsporu. Závěry: Navrhujeme testovací protokol kolektivního testování pětičlenných skupin, které za předpokladu 1 % až 2 % prevalence poskytují faktor úspory materiálu 0,25-0,3.
Background: This paper is based on one of the algorithms of collective testing, the method of group screening, which we experimentally verify during mandatory screening using POC antigen tests in connection with the spread of COVID-19.Aim: To verify the model and make recommendations for collective testing for qualitative determination of SARS-CoV-2 antigen detection by POC antigen tests in the context of population-wide screening.Methods: POC antigen test kits for the qualitative detection of SARS-CoV-2 viral nucleoprotein antigens from direct nasal, nasopharyngeal, or oropharyngeal swabs in a selected population using recommended testing and collective (group) testing methodologies.Results and discussion: We compared the optimization of the size of the collectively tested group with the sensitivity of the POC test sets. This sensitivity is not sufficient for optimized size (around 10 samples) for an estimated prevalence between 1 % and 2 %, but even the size cut down by the test sensitivity (up to 5 samples) provides not negligible savings.Conclusions: We propose a test protocol for collective testing of five-member groups, which, assuming a 1 % to 2 % prevalence, provide a material saving factor of 0,25-0.3.
- MeSH
- klinická studie jako téma MeSH
- klinické hodnocení nového léčiva MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Cíl: Validizace ošetřovatelské diagnózy Narušené procesy v rodině (00060) NANDA-I v sociokulturním kontextu České republiky Metodika: Kvantitativní výzkum s využitím měřícího nástroje dotazníkového charakteru a použití Fehringova modelu validity diagnostického obsahu - Diagnostic Content Validity model (DCV model). Výsledky: Respondenti určili tři hlavní diagnostické prvky ošetřovatelské diagnózy Narušené procesy v rodině, a to: změna ve zdravotním stavu člena rodiny, změny ve spokojenosti s rodinou a změny v citovém chování. Za nejméně srozumitelný diagnostický prvek respondenti určili přechodnou situaci v rodině. Závěry: Ošetřovatelská diagnóza Narušené procesy v rodině (00060) je v omezené míře srozumitelná a použitelná pro ošetřovatelský personál a rodinné pečující v sociokulturním kontextu střední Evropy. Dopady pro ošetřovatelskou praxi: Validizace diagnostických prvků ošetřovatelské diagnózy podporuje implementaci standardizované ošetřovatelské terminologie do praxe.
Purpose: Validation of nursing diagnosis Interrupted family processes (00060) NANDA-I in the socio-cultural context of the Czech Republic.Methods: Quantitative research using a questionnaire measuring tool and the use of Fehring’s model of the va-lidity of diagnostic content - Diagnostic Content Validity model (DCV model). Findings: Respondents identified three main diagnostic elements of the nursing diagnosis Interrupted family processes, namely: a change in the health status of a family member, changes in family satisfaction, and changes in emotional behavior. The respondents identified the transitional situation in the family as the least comprehensible diagnostic element.Conclusions: Nursing Diagnosis Interrupted family processes (00060) is to a limited extent comprehensible and applicable to nursing staff and family caregivers in the socio-cultural context of Central Europe.Implications for nursing practice: Validation of diagnostic elements of nursing diagnosis supports the implementation of standardized nursing terminology in practice.
Úvod: Hodnocení geriatrické křehkosti je velice důležitou součástí péče o starší jedince. Křehkost je velký problém geriatrické medicíny a geriatrického ošetřovatelství a hodnocení této oblasti by mělo patřit mezi základ komplexní ošetřovatelské péče. Pro hodnocení geriatrické křehkosti bylo vytvořeno již několik hodnoticích nástrojů a je nutné je do praxe implementovat. Cíl: Cílem této studie je představit několik vybraných hodnoticích nástrojů geriatrické křehkosti. Metodika: Do studie bylo zařazeno 14 studií z databází PubMed, EBSCO, Web of Science, Scopus a Science Direct. Celková doba pro výběr dat z uvedených databází je leden 2018 – leden 2019. Výsledky: Do výsledků byly zařazeny 4 hodnoticí nástroje geriatrické křehkosti, které jsou běžně používány v klinické praxi v zahraničí. Z výsledků je patrné, že dle vybraných hodnoticích nástrojů je možné vyhodnotit stav křehkosti a dále je možné i nástroje kombinovat s dalšími hodnoticími nástroji. Závěr: Geriatrická křehkost je stále velmi aktuální a řešené téma. Hodnoticí nástroje jsou neustále modifikovány tak, aby vyhovovaly aktuálním problémům, které se u starší populace vyvíjí. Pro české ošetřovatelství je třeba dále pracovat na zakotvení hodnoticích nástrojů křehkosti a obeznámit ošetřovatelský personál s touto problematikou.
Introduction: The frailty assessment in the elderly represents a very important part of the elderly care. Frailty is a great problem of geriatric medicine and nursing, and its assessment should be a basic part of a complex nursing care. Several tools have been developed to assess frailty that now need to be implemented in practice. Goal: The goal of the study is to present several selected tools assessing frailty in the elderly. Methodology: 14 studies from PubMed, EBSCO, Web of Science, Scopus a Science Direct databases were included in the study. The studies from the above mentioned databases were performed between January 2013 and January 2019. Results: Four assessment tools commonly used abroad to assess frailty were studied. The results show that the state of frailty can be evaluated using the selected tools alone, and also combined with other assessment tools. Conclusion: Geriatric frailty represents a hot topic. The assessment tools are continuously modified so that they could accommodate current challenges developing in the elderly population. Czech nursing needs to adopt frailty assessment tools and make nurses acquainted with the topic.
Apatie je častým syndromem u lidí v dlouhodobé péči. Je důležité ji včas diagnostikovat a léčit. Tento článek prezentuje českou verzi škály pro měření apatie a její psychometrické vlastnosti. Cílem je upozornění zdravotníků pracujících v zařízeních dlouhodobé péče na apatii u klientů a její včasné léčení, které může zvýšit jejich kvalitu života.
Apathy is a frequent syndrome in people in long-term care. It is important to diagnose it early and provide treatments. This article presents Czech version of a scale for measurement of apathy and its psychometric properties. The aim of the article it to alert long-term care workers to presence of apathy in their residents, and to promote timely treatments that may increase their quality of life.
